ROVNÝ PŘÍSTUP KE VZDĚLÁVÁNÍ
Česká republika se dlouhodobě potýká se sociálním vyloučením Romů. V praxi se tento stav projevuje také tím, že řada romských dětí nemá šance na stejné vzdělání jako jejich vrstevníci. K segregaci dětí dochází už od předškolních let a řada dětí končí svou vzdělávací dráhu především kvůli stereotypům a diskriminačnímu přístupu. Jedná se například o udržování segregovaných škol či tříd s vysokým podílem romských žáků, odmítání romských dětí při zápisu do první třídy na jejich spádové škole nebo různorodé překážky při poskytování podpůrných opatření.
Amnesty International prosazuje právo na vzdělání jako jedno ze základních lidských práv ukotvených řadou jak vnitrostátních, tak mezinárodních listin a dokumentů. Mnoho let upozorňujeme na problém diskriminace romských dětí a usilujeme o změnu legislativy i praxe. K tématu jsme vydali dvě výzkumné zprávy (Nedokončený úkol, 2009 a Chce to víc snahy, 2015), vystupujeme na odborných setkáních, v médiích, setkáváme se s politiky. Od dubna 2014 do srpna 2015 probíhala naše kampaň Smažme rozdíly. Účastníme se setkání výboru pro vzdělávání Romů v rámci Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Spolupracujeme s dalšími odbornými organizacemi, jako jsou například ČOSIV- Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání či Fórum pro lidská práva. V srpnu 2021 jsme v rámci projektu Právo na vzdělání ve spolupráci s Fórem pro lidská práva zpracovali Analýzu mapující dopady diskriminace ve vzdělání na děti s postižením a romské děti.
POZADÍ TÉMATU
V listopadu 2007 byla Česká republika odsouzena Evropským soudem pro lidská práva za diskriminaci romských dětí ve školském systému v přelomovém rozsudku D. H. Následné změny však nevedly k odstranění diskriminace, kvůli čemuž zahájila v roce 2014 Evropská komise s Českou republikou řízení pro porušení povinnosti. Tlak na vládu tak vedl k urychlení reforem a k jejich obsahovému rozšíření. Od září 2016 tak vstupuje v platnost novela školského zákona, která podporuje inkluzivní vzdělávání a nastavuje nový rámec spravedlivějšího školního prostředí. Kromě faktických změn týkajících se například financování podpůrných prostředků pro jednotlivé školy, dochází především k mentálnímu obratu: od kategorizace žáků se posouváme ke kategorizaci potřeb, které školáci mají. Pestřejší, neboli inkluzivní školní prostředí by navíc mělo věrněji odrážet různorodou realitu života a děti tak lépe připravit na zvládání běžných životních situací.
KAMPAŇ SMAŽME ROZDÍLY
Amnesty International dlouhodobě kritizuje vládní politiku, která dosud se segregací romských dětí již od předškolního věku bojovala velmi neefektivně. Ve výzkumné zprávě z roku 2015 s názvem Chce to více snahy – Etnická diskriminace romských dětí v českých školách jsme zdokumentovali proces segregace a diskriminace romských dětí ve školách. Děti byly často oddělovány v rasově segregovaných třídách či školách, nebo dokonce rovnou posílány do škol pro děti s lehkým mentálním postižením. V těchto školách tvořily romské děti třetinu žáků navzdory pouhým 3 % celkového populačního zastoupení Romů v České republice. Vydáním v pořadí již druhé výzkumné zprávy odstartovalo hnutí Amnesty zmíněnou kampaň Smažme rozdíly ve vzdělávání romských dětí, v rámci které jsme předali Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy petici s téměř dvěma a půl tisíci podpisy. Více o kampani naleznete ZDE.
Dne 31. 8. 2015 předal ředitel Amnesty International ČR náměstku pro vzdělávání Jaroslavu Fidrmucovi vysvědčení pro českou vládu společně peticí, ve které vyzval Vládu ČR k přijetí plánu s komplexními opatřeními k ukončení etnické diskriminace a segregace romských dětí v českých školách. Tento stav byl v rozporu s českou legislativou, mezinárodním i evropským právem. Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International, se proto v roce 2015 zúčastnil prezentace výzkumné zprávy v Praze a při této příležitosti se sešel s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou a dalšími vládními představiteli. Premiér projevil vůli k prosazení změn, což vedlo až k implementaci reforem cílených na desegregaci ve školách a podpoře inkluzivního vzdělávání.
Amnesty International společně s Evropským centrem pro práva Romů, Nadací Open Society Fund Praha a Českou odbornou společností pro inkluzivní vzdělávání tyto snahy uvítali a vyzvali k dalším krokům vedoucím ke snižování předsudků ve vzdělávacím systému. V následujících letech jsme se podíleli na komplexní zprávě pro Výbor ministrů Rady Evropy týkající se výkonu rozsudku D. H. a ostatní proti ČR ve spolupráci s Forem pro lidská práva a nadací Open Society Fund Praha. Vydali jsme doporučení k novele vyhlášky upravující inkluzivní vzdělání, která měla v důsledku značně omezit rovný přístup ke vzdělání a zaslali připomínky také Legislativní radě vlády. V průběhu let jsme byli opakovaně v kontaktu také s Evropskou komisí. Na začátku funkčního období jsme vyzvali k řešení tohoto tématu také novou zmocněnkyni pro lidská Helenu Válkovou. Vývoj nadále sledujeme a zajímá nás, jak je inkluze v praxi uplatňována a zda se efektivně daří odstranit systémovou segregaci ve vzdělávání.
PROJEKT PRÁVO NA VZDĚLÁNÍ – REALITA A MOŽNOSTI STRATEGICKÉ LITIGACE
V roce 2020 zahájila Amnesty International ve spolupráci s Forem pro lidská práva nový projekt realizovaný za finanční podpory Nadace Open Society Fund Praha s názvem Právo na vzdělání, jehož cílem bylo zmapovat, zda je v současné době již zajištěn spravedlivý přístup ke vzdělání pro všechny děti. Projekt byl zaměřen na rovný přístup ke vzdělání romských dětí a dětí se zdravotním postižením. Projekt odborně mapuje, v jakém stavu se nachází rovný přístup ke vzdělání pro tyto děti a jak lze efektivně postupovat k jeho zlepšení. Zaměřili jsme se na odhalení a systematické zachycení vzorců porušování práva na vzdělání, se kterými se romské děti a děti se zdravotním postižením v praxi v České republice setkávají. Příběhy dětí jsme zachytili formou rozhovorů s jejich rodiči (popř. dalšími blízkými i dětmi samotnými). Rodiny zevrubně popsaly svou zkušenost a poskytly nám intenzivní vhled do vzdělávací reality dětí. Získali jsme náhled na problematické aspekty, na které děti ve školství narážejí, komplexní představu o rozmanitých překážkách, jimž čelí, a také jak náročné je se s nimi v praxi vypořádat a jaké jsou přístupy a pohledy jednotlivých institucí. Zachytili jsme tak konkrétní příběhy dětí a jejich rodin, které čelí znevýhodnění v přístupu ke vzdělání, a vytvořili komplexní právní analýzu těchto případů. U jednotlivých případů dětí poukazujememe na systémové prvky diskriminace, kterým jsou ve vzdělávacím systému vystaveny. Výsledkem projektu je právní analýza (ne)dodržování práva na vzdělání v ČR popisující stávající praxi a právní kroky využitelné k prosazení systémové změny. Analýza také formuluje obecné strategie, které je do budoucna po vleklých 14 letech výkonu rozsudku D. H. možné opět použít k dovolání se práva na vzdělání soudní cestou, včetně návrhu nejvhodnějších právních kroků, které pro tento účel české i mezinárodní právo nabízejí. Výstup dále využijeme také jako strategický podklad pro advokační aktivity.
Celá Analýza je dostupná zde: Právo na vzdělání - realita a možnosti strategické litigace