Proč potřebuje Česká republika Istanbulskou úmluvu?

Veřejné slyšení k peticím k Istanbulské úmluvě proběhlo 6. listopadu.

Lidskoprávní hnutí Amnesty International ČR a síť organizací hájících práva žen v ČR Česká ženská lobby předaly v úterý 6. listopadu předsedkyni Petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Heleně Válkové cca 10500 podpisů pod peticí apelující na poslance a poslankyně, aby bezodkladně přijali Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, tzv. Istanbulskou úmluvu. V následném veřejném slyšení zástupci a zástupkyně organizací argumentovali, proč právě Istanbulskou úmluvu Česká republika potřebuje. 

 

Násilí na ženách, sexuální obtěžování nebo nebezpečné pronásledování jsou porušení základních lidských práv. Přesto k němu v České republice dochází. Jen mizivé procento spáchaných násilných činů skončí potrestáním pachatele; velká část z nich ani není nahlášena (organizace ProFem uvádí odhad pouze 5 - 8% nahlášených). Existuje přitom mnoho opatření, která může stát přijmout, aby oběti více ochránil.

 

Istanbulská úmluva členské státy EU k přijetí takových opatření vyzývá. Česká republika je však mezi posledními státy, které k ní zatím nepřistoupily. Už v roce 2015 proto Amnesty International ve spolupráci s dalšími organizacemi, které usilují o ochranu práv žen, iniciovala kampaň „Stop násilí na ženách,“ kdy jsme usilovali o podpis Úmluvy. Žádáme i nadále bezodkladné přijetí Úmluvy, a především konkrétních opatření, která pomohou komplexně ochránit oběti násilí.

 

K 1. září 2018 Úmluvu ratifikovalo 33 států a dalších 12 států ji podepsalo. Jednou z těchto zemí je i Česká republika, která Úmluvu podepsala 2. května 2016 a ratifikovat měla do poloviny roku 2018. Jediné státy, které Úmluvu vůbec nepodepsaly, jsou aktuálně Rusko a Ázerbájdžán.  

 

Nejdůležitější v boji proti násilí je jeho prevence, a proto zcela aktivně podporujeme ratifikaci. Úmluva popisuje nástroje pomoci, které vychází z dobré praxe odborníků a odbornic na tuto problematiku, a díky komplexnímu přístupu žádná oběť nezůstane bez pomoci,“ říká ředitelka České ženské lobby Hana Stelzerová.

 

Že násilí na ženách není lhostejné ani české veřejnosti, dokazuje výzkum veřejného mínění, který si Amnesty a ČŽL nechaly zpracovat agenturou Focus v roce 2015 a znovu vzáří 2018.  

 

Z výzkumu mimo jiné vyplývá, že přes 70% dotázaných si myslí, že současná situace v oblasti násilí na ženách v Česku je problém. Ještě silněji vnímají lidé potřebu zesílení prevence - po větším zaměření ČR na prevenci násilí na ženách volá 84 % všech dotázaných. Je tedy více než jasné, že lepší právní

 

rámec si přeje i většina Čechů a Češek,“ shrnuje Kateřina Šaldová, vedoucí advokačního oddělení  Amnesty International ČR. 

 

CO ÚMLUVA OD STÁTŮ VYŽADUJE?

 

Ochranu obětí 

 

• Zajistit, aby cílem veškerých opatření bylo zajištění potřeb a bezpečnosti obětí; 

• vytvořit specializované podpůrné služby, které budou obětem a jejich dětem poskytovat lékařskou pomoc a psychologické či právní poradenství; 

• zajistit dostatečné množství dočasných útočišť a zavést bezplatné nepřetržité telefonní linky důvěry. 

 

Efektivní stíhání pachatelů 

 

• Zajistit, aby násilí vůči ženám bylo považováno za trestný čin a náležitě trestáno; 

• zajistit, aby pro žádný násilný čin nemohly být přijatelné výmluvy na kulturu, tradiční zvyky, náboženství nebo takzvanou “čest”; 

• zajistit, aby v průběhu vyšetřování a soudního řízení měly oběti možnost využít speciálních ochranných opatření; 

• zajistit, aby orgány zajišťující dodržování zákona reagovaly na žádosti o pomoc bez prodlení a nebezpečné situace dokázaly adekvátně zvládnout. 

 

Prevenci 

 

• Proškolení odborníků, kteří pracují s obětmi; 

• zvyšování povědomí o různých formách násilí a jejich traumatizující povaze; 

• zahrnutí učebních materiálů týkajících se problematiky rovnosti do učebních osnov na všech stupních vzdělávání; 

• spolupráci s nevládními organizacemi, médii a se soukromým sektorem ve snaze oslovit nejširší veřejnost. 

 

Monitorování 

 

• V zájmu důsledného naplňování Úmluvy vytvořit specifický monitorovací mechanismus. Skupina odborníků bude dohlížet na to, aby stát postupoval v souladu s Úmluvou, a zajistí tak její dlouhodobou efektivitu. 

 

 

Koho se Úmluva týká?

 

Úmluva se vztahuje primárně na různé formy násilí páchaného typicky na ženách. Zároveň ale vyzývá smluvní státy, aby stejnou ochranu poskytovaly i mužům (a dalším skupinám osob, jako jsou děti nebo senioři) v rolích obětí.

 

Výzkum veřejného mínění _ Problematika násilí na ženách optikou české populace

Gallery

Podobné příběhy

30.10.2018

Zeman potřebuje oporu okolí, dětem ve školách ji však upírá, diví se pracovník nadace

Inkluze v českém školství dávno probíhá, novelizací jen zákon dohnal realitu, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Štěpán Drahokoupil z nadace Open Society Fund. Média podle něj rozjela proti inkluzi negativní kampaň, na kterou naskočili politici, kteří chtějí nasbírat laciné body. Trpí tím děti se zvláštními potřebami i jejich rodiče, kteří se bojí reakce okolí.


28.9.2018

Rozhovor s ředitelkou: Inkluze je v naší škole běžná věc

Založili jsme síť kvalitních škol, které splňují naše standardy, s cílem zviditelnění dobré praxe. Do škol se valí mnoho požadavků, ale podpora za nimi zaostává. A právě proto je sdílení, tak cenné. Přečtěte si rozhovor s bývalou ředitelkou Eliškou Sokolovskou o jejím pohledu na kvalitní školu.


17.1.2018

Co je to vlastně ta inkluze? Základní fakta v kostce

Inkluzi u nás zavedl už zákon z roku 2005. Proč se tedy o ní tak vášnivě diskutuje teď a proč je to tak žhavé téma, které vzbuzuje tolik emocí? A co dalšího potřebujete o inkluzi vědět? Zde jsou základní fakta, která vám umožní udělat si kvalifikovaný názor.


15.11.2017

Pozastavit inkluzi znamená opět ji hodit na školy, které ji dělaly zadarmo

Roční zkušenost se společným vzděláváním paradoxně sblížila názory odpůrců a zastánců inkluze.


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...