©ALFREDO ZUNIGA/AFP via Getty Images
Mosambik: Úřady musí pohnat k odpovědnosti pachatele smrtícího zásahu proti protestujícím
Článek
Mosambik publikován 1.5.2025
Mosambické bezpečnostní složky použily bezohlednou a zbytečnou sílu při rozsáhlém zásahu proti protestům po loňských volbách. To vedlo k nezákonným zabitím a ničivým zraněním.
Nová zpráva Amnesty s názvem Protest pod útokem: Porušování lidských práv během potlačování protestů po volbách v Mosambiku v roce 2024 dokumentuje, jak tamní bezpečnostní složky střílely smrtícími zbraněmi, slzným plynem a gumovými projektily na protestující i kolemjdoucí, včetně dětí. Úřady rovněž prováděly hromadná svévolná zatýkání a cílily na novináře – zastrašováním i zabavováním jejich vybavení – a v klíčových okamžicích omezily přístup k internetu.
„Smrtící zásah mosambických bezpečnostních složek byl ostudnou přehnanou reakcí na protesty po volbách. (...) Místo toho, aby vláda vedená stranou FRELIMO naslouchala stížnostem lidí a umožnila jim vyjádřit jejich obavy, rozpoutala vlnu násilí proti demonstrantům, což vedlo k vážným zraněním, nezákonným úmrtím a celé řadě dalších porušení lidských práv.“
- Khanyo Farise, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro východní a jižní Afriku
Mosambik pořádal celostátní volby dne 9. října 2024. Krátce poté opoziční strana PODEMOS a její podporovaný kandidát Venâncio Mondlane obvinili vládní stranu FRELIMO a jejího kandidáta Daniela Chapa z manipulace s hlasy. Dne 21. října vypukly protesty, které se rozšířily po celé zemi a pokračovaly až do Chapovy inaugurace 15. ledna. Občanská společnost hlásí více než 300 úmrtí a více než 3 000 zraněných mezi 21. říjnem a 16. lednem. Policie uvádí, že při protestech zemřelo 96 lidí, včetně 17 policistů.
Nová zpráva Amnesty International je založena na 105 ověřených videích a fotografiích, dále na analýze dalších veřejně dostupných informací a 28 rozhovorech – převážně se svědky a přeživšími – vedených mezi říjnem 2024 a lednem 2025. Na žádost Amnesty o vyjádření mosambické úřady nereagovaly.
„Úplné ignorování bezpečnosti“
Výzkum Amnesty potvrdil řadu případů, kdy bezpečnostní složky střílely z pušek typu AK nebo z pistolí na protestující – od zastřelení bloggera 12. prosince 2024 během živého přenosu protestu až po smrt tří lidí dne 9. ledna 2025, kdy policie střílela na poklidný dav čekající na opozičního lídra Mondlaneho.
Bezohledné použití síly bezpečnostními složkami vedlo také ke zraněním, jako jsou zlomeniny kostí, vnitřní krvácení, poškození orgánů, poranění hrudníku a problémy s dýcháním – a to i mezi kolemjdoucími a dětmi již od devíti let věku. Někteří přeživší mají trvalé následky, včetně amputací. Nejméně tři lidé již nemohou chodit.
Policie rovněž bezohledně a nezákonně použila slzný plyn a kinetické projektily, často bez varování a v situacích, kdy protestující nevykazovali rozsáhlé násilí. Ve dvou případech byly slzné granáty vystřeleny přímo na lidi, což způsobilo těžká zranění. Policie také vrhala slzný plyn do domů lidí – ačkoli jeho použití v uzavřených prostorech je zakázané a extrémně nebezpečné – a vystřelovala granáty na zjevně identifikovatelné novináře, které tím zranila.
Bezpečnostní složky použily méně smrtící střelivo proti lidem, kteří nepředstavovali žádnou hrozbu pro policii ani pro demonstranty – včetně případu střelby do hlavy z jedoucího vozidla či palby na protestující klečící se zdviženýma rukama.
Během demonstrace dne 27. listopadu v Maputu narazili vojáci v obrněném bojovém vozidle vysokou rychlostí do ženy, která utrpěla těžká zranění. Vozidlo poté bez zpomalení pokračovalo dál a nechalo její nehybné tělo ležet na silnici. Policie rovněž provedla hromadná svévolná zatýkání protestujících a kolemjdoucích, včetně dětí. Objevily se zprávy o mučení a jiném špatném zacházení ve vazbě.
„Znovu a znovu jsme dokumentovali, že mosambická policie a armáda při protestech naprosto ignorovaly bezpečnost lidí. Pro toto bezohledné a místy smrtící použití síly neexistuje žádné ospravedlnění.“
- Khanyo Farise, zástupkyně regionálního ředitele Amnesty pro východní a jižní Afriku
Čas na spravedlnost
Oběti a jejich příbuzní, kteří hovořili s Amnesty International, dosud nezískali žádnou spravedlnost za porušení lidských práv, která vůči nim byla spáchána.
Dne 22. ledna 2025 uvedl prezident Chapo v rozhovoru pro média, že jeho vláda situaci prošetří, a přiznal úmrtí jak mezi civilisty, tak mezi policisty. Dne 4. února generální prokurátor Mosambiku Américo Julião Letela oznámil 651 trestních a občanskoprávních případů souvisejících s úmrtími, zraněními a poškozením majetku během protestů, ale úřady zatím nezveřejnily žádné další podrobnosti.
Jiné případy zůstaly bez odezvy. Muž, který byl ve vazbě zbit, podal stížnost proti policii v polovině ledna, ale ta dosud nereagovala. Amnesty International potvrdila, že armáda uhradila nemocniční výdaje ženy, kterou srazilo obrněné vozidlo, ale žádné odškodnění jí neposkytla. Mezitím Mondlane uvedl, že prezident Chapo na společné schůzce souhlasil s tím, že mosambický stát uhradí zdravotní péči zraněným, poskytne odškodnění a psychologickou podporu rodinám zabitých osob a udělí milost všem, kdo byli v souvislosti s protesty zatčeni. Mondlane se však nezmínil o jakémkoli záměru stíhat podezřelé pachatele a prezident Chapo jeho výrok nepotvrdil.
„Bohužel nevidíme plné odhodlání prezidenta Chapa a jeho vlády zajistit spravedlnost a odpovědnost za porušení lidských práv,“ uvedla Farise. „Ačkoliv je lékařská péče, odškodnění a amnestie naprosto nezbytná, skutečná odpovědnost vyžaduje, aby všichni podezřelí pachatelé stanuli před soudem v rámci spravedlivých procesů po důkladném a transparentním vyšetřování,“ shrnula.
Aktuální petice
Řekněte českému Parlamentu: Ochrana práva na interrupci patří do ústavy
Každých 23 minut zemře ve světě žena nebo dívka kvůli zákazu nebo výraznému omezení interrupcí ve své zemi. Jedná se o matky, manželky a dcery, které kvůli nedostupnosti základní zdravotní péče zaplatily vlastním životem. V Česku se ochrana reprodukčního zdraví žen zastavila v 80. letech minulého století. Vývoj posledních let i dní však ukazuje, že ochranu tohoto práva je třeba posílit. Česká republika by měla právo na interrupce ukotvit v ústavě a zajistit tak nejvyšší možnou právní ochranu žen a jejich zdraví.
Aktuální počet podpisů: 5014 Náš cíl: 5500
Další zprávy
© Amnesty International