Amnesty International

Cases›

Brishna je desetiletá dívka z provincie Kundúz v Afghánistánu. V květnu 2014 ji znásilnil místní duchovní. Brishně hrozí, že ji kvůli „cti“ zabijí členové její vlastní rodiny nebo místní komunity. Doktorce z organizace Women for Afghan women, která se Brishně snaží pomoct, taky vyhrožují smrtí.

Desetiletou Brishnu znásilnil 1. května 2014 místní duchovní (mulláh), krátce poté byla díky organizaci Women for Afghan women přijata k ošetření do nemocnice. Během její hospitalizace hrozila její rodina a členové obce tím, že dívku zabijí. Ředitelka organizace Women for Afghan women Hassina Sarwariová novinářům řekla, že když přišla vyzvednout Brishnu z nemocnice, aby ji vzala do útulku, řekla jí dívčina teta, že mužští příbuzní chtějí dívku „zabít a hodit do řeky“. Brishna strávila v útulku dva měsíce. Poté ji místní policie vyzvedla a i přes protesty zaměstnanců ji odvezli zpátky k její rodině. Znásilněné dívce tu ale stále hrozí, že na ni rodina uplatní vraždu ze cti, aby tak smazala údajnou hanbu a její smrtí očistila „rodinnou potupu“.

Sarwariová novinářům potvrdila, že jí dívčina rodina a další mulláhové kvůli tomu, že se snažila pomoct Brishně, vyhrožují smrtí. Nějaký čas se dokonce musela skrývat.

Duchovního zatkli a obvinili ze znásilnění nezletilé. Ve vězení v Kábulu čeká na soud. Lékařské testy prokázaly, že dívka byla znásilněna mimořádně hrubým způsobem.

V Afghánistánu jsou ženy vnímány jako ztělesnění rodinné cti; často jsou také první, kdo těžce zaplatí za jakékoli porušení zvyků, tradice nebo takzvané počestnosti.

Sexuální vztahy ženy mimo manželství (zina), ať už skutečné nebo jen předpokládané, z ní dělají původce „hanby” rodiny a stavějí ji do ohrožení. Vraždu “ze cti” mohou iniciovat mužští členové vlastní rodiny nebo oblastní rady složené z mužských starších.

I oběti znásilnění jsou ohroženy vraždami „ze cti”, protože takzvaně „zahanbily” rodinu – činem, jehož byly obětí.

Diskriminace žen a provázanost formálního a neformálního právního systému zdůrazňuje shovívavost v případech vražd „ze cti”, za něž často nepadají žádné tresty. Čest a obrana zvyků a tradice jsou často používány – a akceptovány – při obhajobě případů vražd žen a dívek. Většina případů vražd „ze cti” ale před formální soud ani nepřijde, protože rodiny vykonávají tresty posvěcené komunitními právními mechanismy jako jsou šúry nebo jirgy (kmenové rady).

Počet ženských obětí vražd „ze cti” v Afghánistánu je těžké stanovit přesně. Podle Afghánské nezávislé komise pro lidská práva (AIHRC) bylo mezi lednem 2011 a květnem 2013 zaznamenáno 243 takovýchto vražd.

Vraždy „ze cti” nejsou afghánským Zákonem pro eliminaci násilí na ženách (EVAW) v současnosti kriminalizovány jako forma násilí na ženách a dívkách. Zločinem vraždy se zabývají články 394-397 trestního zákoníku, trest je ale v případě vražd „ze cti” zmírněn: maximální trest za toto provinění je „ne vyšší než dva roky”.