Obránci lidských práv hrají v afghánské společnosti základní roli a podporují občanské vzdělávání, informovanost o lidských právech prostřednictvím „stínových zpráv“ a provádějí vlastní výzkumy v oblasti porušování a zneužívání lidských práv a zasazují se o ukončení závažného porušování lidských práv, včetně diskriminace a násilí na ženách a menšinách.

Obránci lidských práv v Afghánistánu musejí čelit soustavnému zastrašování, obtěžování, vyhrožování a násilí – a to jak ze strany úřad úřadů, tak ozbrojených složek. Jsou hanobeni jako „špioni Západu“, „protináboženští“ a „protikulturní“.

V silně konzervativních oblastech země se při obhajobě lidských práv odvážili postavit na odpor místním náboženským vůdcům. V září 2019 byl Abdul Samad Amiri, provinční úředník Afghánské nezávislé komise pro lidská práva (AIHRC), unesen a zavražděn. V listopadu 2019 obránci lidských práv Musa Mahmudi a Ehsanullah Hamidi, kteří odhalili existenci pedofilního řetězce a zveřejnili víc než sto případů sexuálního zneužívání chlapců v provincii Lógar, byli svévolně zadržováni Národním ředitelstvím pro bezpečnost, což je vrcholná afghánská zpravodajská agentura.

V březnu 2020 bylo v Kábulu osmi prominentním obráncům lidských práv vyhrožováno smrtí. V dubnu 2020 byl v provincii Zábul zastřelen známý obránce lidských práv Ibrahim Ebrat a jeho spolupracovníkům bylo smrtí vyhrožováno. Ve stejném měsíci bylo smrtí vyhrožováno i prominentní zastánkyni práv žen Widě Sagharyové. V červnu 2020 přišli cestou do úřadu při útoku IED o život dva pracovníci v oblasti lidských práv AIHRC. Lidská práva v Afghánistánu zaručuje ústava. Preambule ústavy se otevřeně hlásí k „Chartě Spojených národů a ke Všeobecné deklaraci lidských práv“ a zavazuje se k vytváření „občanské společnosti oproštěné od útisku, krutosti, diskriminace a násilí, založené na právním řádu, sociální spravedlnosti, ochraně integrity a lidských práv a poskytování lidských svobod a základních práv“.