Urgentní
akce

Chorvatsko: Zastavte násilí na uprchlících a migrantech

  Případ

Migrace   Chorvatsko publikován 20.6.2019

Severozápadní bosenská města Bihać a Velika Kladuša, ležící na hranici s Chorvatskem, se stala dočasným útočištěm pro přibližně 5 500 uprchlíků a migrantů, kteří prchají před konfliktem, pronásledováním a chudobou.

Přišli pomocí tzv. „balkánské cesty“, která vede přes Řecko, Bulharsko a Srbsko. Většina z nich se snaží přes Chorvatsko dostat do Evropské unie. V provizorních podmínkách bývalé továrny trpí špatnými hygienickými podmínkami, nedostatkem teplé vody a jídla nebo obtížně dostupnou lékařskou péčí. Zatímco z hranic jsou reportovány četné násilné útoky vůči migrantům ze strany chorvatské policie. Chorvatské úřady na to reagovaly maximální snahou zabránit veřejné kontrole migračních postupů. Chorvatskému ombudsmanovi byl odepřen přístup k informacím a chorvatské ministerstvo vnitra se opakovaně snažilo zdiskreditovat pomáhající neziskové organizace z „usnadnění nelegální migrace“. Policie pronásleduje i dobrovolníky, kteří uprchlíkům pomáhají, a to bez formálních obvinění a hrozí jim trestní stíhání za to, že o policejním stíhání mluví.

Pět a půl tisíce můžu, žen a dětí, kteří nyní uvízli ve městech Bihać a Velika Kladuša, našlo provizorní útočiště v bývalé továrně. Ta jim ale neposkytuje ani základní vybavení. Omezená kapacita a zdroje spolu s patovou politickou situací a institucionální dysfunkcí, která zemi od konce války v roce 1995 paralyzovala, znamenají, že Bosna a Hercegovina je velice špatně připravena k poskytnutí adekvátní ochrany nebo zajištění životních podmínek pro uprchlíky a migranty. Podmínky v táborech nejsou standardní. Lidé, se kterými pracovníci Amnesty International vedli rozhovor, měli vážné obavy o svou bezpečnost a ochranu. Mnozí hovořili o nedostatečné hygieně a nedostatku teplé vody, nedostatečné stravě nebo obtížně dostupné lékařské péči.

Pozadí

Místní úřady a Evropská komise (EK) zaznamenaly 2400 příchozích do Bosny a Hercegoviny v roce 2018, což představuje výrazný nárůst oproti předchozímu roku, kdy bylo v zemi zaznamenáno méně než 800 lidí. Většina lidí přišla z Pákistánu, Íránu, Sýrie, Afghánistánu a Iráku, ale také z Alžírska, Bangladéše a Eritrey. Orgány v Bosně a Hercegovině si jsou dobře vědomy toho, že počet lidí, kteří se pokoušejí přejít do Chorvatska, se může postupně zvyšovat.

Přísná reakce Chorvatska na rostoucí počet migrantů a uprchlíků vstupujících do země byla jednoznačně kritizována ze strany UNHCR a Rady Evropy. Reakce orgánů EU však byla méně zřetelná. Pouze po zásahu skupiny poslanců Evropského parlamentu, kteří vyjádřili obavy ohledně obvinění z násilí na hranicích, se tímto problémem zabýval evropský komisař pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitris Avramopoulos. V prosinci 2018 Avramopoulus uvedl, že Chorvatsko musí kontrolovat vnější hranice „v plném souladu s Listinou základních práv Evropské unie a příslušným mezinárodním právem souvisejícím s přístupem k mezinárodní ochraně, včetně Ženevské úmluvy z roku 1951, zejména no-refoulement“a dále zdůraznil, že „článek 7 Kodexu schengenských hranic vyžadoval, aby pohraniční stráž plně respektovala lidskou důstojnost“.

Zůstaňme v kontaktu

Odebírejte novinky a petice e-mailem.



Souhlasím se zpracováním osobních údajů podle Zásad o ochraně a zpracování osobních údajů AI ČR