Urgentní
akce

© Private

Ujgurskou lékařku poslal čínský soud na dvacet let do vězení. Pomůžete?

  Případ

Ujgurská lékařka Gulšan Abbasová byla v březnu 2019 v tajném soudním procesu odsouzena k dvaceti letům vězení.

Abbasová byla odsouzena za „účast v organizovaném zločinu a terorismu, napomáhání teroristickým aktivitám a vážné narušení veřejného pořádku“. Její rodina se o rozsudku dozvěděla od důvěryhodného zdroje o dvacet jedna měsíců později, v prosinci 2020 a verdikt následně potvrdily i čínské úřady.

Gulšan Abbasová pracovala jako lékařka v nemocnici Xinjiang Oil Field Company Ming Yuan Workers v Urumči v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Kvůli zdravotním potížím musela odejít do předčasného důchodu.

Gulšan zmizela pár dnů po veřejném projevu své sestry, ujgurské aktivistky ve Spojených státech, Rušan Abbasové, o hromadném zadržování Ujgurů v Sin-ťiangu. Rušan se mezitím stala terčem útoků čínských oficiálních médií, jako je například Global Times, který ji označil za „separatistku“ a obvinil z šíření pomluv o zadržování Ujgurů v Sin-ťiangu. Není zdaleka ojedinělé, že jsou příbuzní trestáni pouze kvůli lidskoprávním aktivitám svých blízkých. Často úplně nevinní lidé skončí ve vězení nebo v převýchovném táboře. Amnesty také zdokumentovala řadu případů obtěžování a zastrašování Ujgurů žijících v zahraničí čínskými úřady.

  Aktuality

  Článek publikován 1.8.2022

Čtvrté narozeniny neprávem ve vězení

Letos 12. června oslavila Gulaš Abbasová své 60. narozeniny. Místo s rodinou v poklidu domova je ale již počtvrté strávila sama ve věznici, v níž je neprávem držena kvůli svévoli čínského režimu.

Pozadí

Sin-ťiang je jednou z etnicky nejrozmanitějších oblastí Číny. Více než polovina z dvaceti dvou milionů obyvatel regionu patří k převážně turkickým a muslimským etnickým skupinám včetně Ujgurů (přibližně 11,3 milionu), Kazachů (přibližně 1,6 milionu) a dalších obyvatel, jejichž jazyky, kultura a způsob života se výrazně odlišují od Chánů, kteří tvoří většinu obyvatel „vnitřní“ Číny.

V březnu 2017 ustanovila vláda Sin-ťiangu „nařízení o deextremizaci“, jež identifikuje a zakazuje širokou škálu chování označených jako „extremistická“, jako „šíření extremistických myšlenek“, hanobení nebo odmítání sledování veřejných rozhlasových a televizních programů, nošení burek, dlouhých vousů, odmítání národní politiky a vydávání, stahování, uschovávání a čtení článků, publikací nebo audiovizuálních materiálů s „extremistickým obsahem“. Nařízení také stanovilo „systém odpovědnosti“ vládních kádrů za „protiextremistické“ činnosti a stanovilo každoroční kontroly jejich výkonu.

Odhaduje se, že až milion Ujgurů, Kazachů a jiných převážně muslimských osob je v současné době zadržován v tzv. převýchovných táborech. Čínské orgány popíraly existenci takovýchto zařízení až do října 2018, poté je začaly označovat jako dobrovolná, bezplatná centra odborného vzdělávání. Tvrdí, že cílem tohoto odborného vzdělávání je poskytnout lidem technické a odborné vzdělání, aby si mohli najít práci a stát se „užitečnými“ občany. Ovšem vysvětlení Číny odporuje zprávám bývalých vězňů o bití, nedostatku jídla a samovazbě. Čína odmítá výzvy mezinárodního společenství, včetně Amnesty, aby nezávislým pozorovatelům umožnila neomezený vstup do Sin-ťiangu. Místo toho se Čína snaží kritiku umlčet tím, že zve na návštěvu oblasti delegace z různých zemí na pečlivě organizované a důkladně monitorované prohlídky.