Urgentní
akce

© Private

Tři roky za hudbu v ujgurštině. Případ mladého rappera Yashara je symbolem umlčování menšin čínskou vládou

  Případ

Mladý ujgurský hudebník a rapper Yashar byl za svou tvorbu a držení knih v ujgurštině v červnu 2024 odsouzen k tříletému trestu. Jeho případ podle lidskoprávních organizací ilustruje systematické potlačování kulturní identity Ujgurů v Číně. Amnesty International proto čínské úřady vyzývá k tomu, aby Yashara neprodleně propustily na svobodu a umožnily ujgurským umělcům svobodně vyjadřovat příslušnost ke své menšině a kulturnímu dědictví.

Yashar, celým jménem Yaxia’er Xiaohelaiti, je 26letý ujgurský autor písní, hudebník a rapper, který před zatčením žil a studoval ve městě Čcheng-tu v provincii S’-čchuan. Dne 11. srpna 2023 ho místní úřady zadržely a obvinily kvůli „propagaci extremismu“ a „nelegálnímu držení extremistických materiálů“. Tato obvinění se týkala jeho hudby a vlastnictví knih v ujgurštině, které mnozí Ujgurové považují za významné kulturní dědictví. Dne 20. června 2024 byl odsouzen k tříletému trestu vězení.

Nešlo však o jeho první zadržení čínskými úřady. Už 27. listopadu 2022 byl Yashar potrestán za účast na protestech v rámci tzv. „Hnutí bílých papírů“, které se odehrávalo ve vícero čínských městech jako reakce na přísná proticovidová opatření. Yashar tehdy složil a zazpíval pietní píseň v ujgurštině, aby vyjádřil solidaritu s oběťmi tragického požáru obytného domu ve městě Urumči, při němž zemřelo několik ujgurských obyvatel. V důsledku toho byl na tři týdny zadržen a obviněn z „organizování shromáždění narušujícího veřejný pořádek“.

Podle lidskoprávní sítě Weiquanwang (Wej-čchüan wang) je Yasharův případ dalším příkladem snahy čínských úřadů bránit kulturnímu sebevyjádření ujgurské menšiny. Po svém zatčení v srpnu 2023 byl Yashar dlouho nezvěstný, jeho rozsudek nebyl oficiálně oznámen a veřejné záznamy o případu chybí. Po zamítnutí odvolání si nyní ujgurský hudebník odpykává tříletý trest ve věznici Wu-su v Sin-ťiangu. Propuštěn má být až v srpnu 2026.

Pozadí

Od roku 2017 provádí čínská vláda pod záminkou boje proti „terorismu“ a „náboženskému extremismu“ rozsáhlé a systematické represivní zásahy vůči muslimskému obyvatelstvu v Sin-ťiangu. Odhaduje se, že od té doby bylo v celé oblasti svévolně zadrženo přes jeden milion lidí v internačních táborech.

Vágní definice extremismu v čínské legislativě umožňují rozsáhlé cílení na Ujgury, kteří poklidným způsobem vyjadřují svou kulturní identitu. Amnesty International a další lidskoprávní organizace zdokumentovaly systematické porušování práv Ujgurů v autonomní oblasti Sin-ťiang, včetně svévolných zadržení, mučení a omezování kulturních praktik pod záminkou boje proti terorismu.

Čínská vláda i nadále označuje knihy o ujgurské historii, kultuře a identitě za „extremistické“ a omezení, která dopadají na Ujgury, včetně umělců a dalších kulturních osobností, jsou uplatňována bez transparentnosti, možnosti odvolání či odpovědnosti k lidským právům. Tento zastrašující tlak má vážný dopad na ujgurské umělce, spisovatele i akademiky a vede ke značné míře autocenzury v celé komunitě.