Urgentní
akce

Syřanům v Dánsku hrozí nucený návrat do válkou zmítané Sýrie – pomůžete?

  Případ

Migrace   Dánsko publikován 5.5.2021

Dánsko je první evropskou zemí, která se rozhodla rušit nebo neprodlužovat syrským uprchlíkům povolení k pobytu s odůvodněním, že některé části Sýrie jsou již dostatečně bezpečné. Od roku 2020 dánské úřady zrušily nebo neprodloužily pobyt 380 Syřanům.

V období od roku 2020 do 1. dubna 2021 Dánsko zrušilo či neprodloužilo povolení k pobytu 380 Syřanům s odůvodněním, že některé části Sýrie (Damašek a oblast Rif) jsou „bezpečné“. Zatímco mnozí z nich čekají na konečné rozhodnutí v jejich případech v rámci odvolacích řízení, třicet devět Syřanů již bylo zařazeno do „kategorie navrátilce“, což v praxi znamená, že jim hrozí návrat do Sýrie. Podle Amnesty by byl jakýkoliv návrat do Sýrie porušením mezinárodního závazku nenavracení (non-refoulement), který státům zakazuje navracet lidi do zemí, kde by jim hrozilo vážné nebezpečí nebo závažné porušování lidských práv. V Sýrii pro ně totiž zdaleka ještě není bezpečno.

Přestože situace v Sýrii není ještě zdaleka bezpečná, považuje dánský imigrační úřad a dánská odvolací komise pro uprchlíky Damašek – a od února 2021 také damašský venkov – za „bezpečné“ pro návraty.

Do dubna 2021 obdrželo konečné rozhodnutí o svém případu nejméně třicet devět Syřanů, kteří byli v Dánsku zařazeni do takzvané „kategorie navrátilce“ – což znamená, že jim hrozí vyhoštění, pokud Dánsko obnoví diplomatické styky se syrským režimem. Po uplynutí třiceti dnů od odnětí nebo neprodloužení povolení k pobytu či zamítnutí žádosti o azyl budou syrští uprchlíci umístěni do návratových středisek, kde nebudou mít možnost pracovat nebo pokračovat ve studiu. Dánsko nemá se syrským režimem žádné diplomatické styky a nemůže tak nyní provádět deportace. Podle dánského zákona o cizincích by dánské orgány mohly použít „motivační opatření“ – zahrnující detenci – k „motivování“ cizinců bez legálního statusu/kteří přišli o povolení k pobytu k „dobrovolnému“ návratu.

Amnesty je hluboce znepokojena tím, že Syřané bez povolení k pobytu budou čelit vážným omezením, včetně možné detence, jejichž cílem bude přimět je k „dobrovolnému“ návratu do Sýrie. Vzhledem k tomu, že lidé, kteří jsou přesunuti do návratových center, nemohou pracovat ani studovat, může je tato situace, kdy jsou jejich životní možnosti velmi omezeny, postupně přimět až k návratu do Sýrie. Amnesty International se domnívá, že odejmutí legálního migračního statusu, možnosti práce a vzdělání jim nastavuje takové podmínky, které je mohou donutit až k návratu do Sýrie. Tím by však byl porušen mezinárodněprávní závazek nenavracení (non-refoulement), jenž státům zakazuje navracet lidi do země, kde by jim hrozilo skutečné riziko závažného porušování lidských práv.

  Aktuality

  Článek publikován 23.6.2021

Nelegální navracení a násilí vůči uprchlíkům a migrantům se de facto stalo řeckou hraniční politikou

Nový výzkum Amnesty odhalil, že řecké pohraniční síly násilně a nelegálně zadržují skupiny uprchlíků a migrantů a poté je vrací zpět do Turecka, což je v rozporu s jejich závazky v oblasti lidských práv, evropským i mezinárodním právem.

Pozadí

Dánské imigrační úřady využívají současné absence bojů v Damašku a v oblasti Rifu k ospravedlnění zrušení nebo odmítnutí prodloužení povolení k pobytu. Podle dokumentace Amnesty by obyvatelé z Damašku a oblasti Rif po návratu čelili reálnému riziku pronásledování nebo jiným formám závažného porušování lidských práv – bez ohledu na to, že tam nyní nedochází k bojům –, a proto nadále potřebují mezinárodní ochranu.

Amnesty v současné době provádí výzkum týkající se porušování práv syrských uprchlíků, kteří se vrátili do oblastí kontrolovaných syrskou vládou, včetně Damašku. Dosavadní zjištění ukazují, že civilisté vracejí se do míst jejich původu v oblastech kontrolovaných vládou, musejí projít „bezpečnostní prověrkou“, zahrnující výslech syrskými bezpečnostními složkami. Podle Amnesty jsou tyto složky zodpovědné za rozsáhlé a systematické porušování lidských práv včetně mučení, mimosoudních poprav a nucených zmizení.

V roce 2019 představila dánská vláda tzv. změnu paradigmatu ve své imigrační a uprchlické politice. Dosavadní zaměření na podporu integrace se změnilo na snahu o krátké trvání ochrany uprchlíků a využití všech opatření k realizaci co nejrychlejších návratů. Součástí posunu bylo udělování dočasných povolení k pobytu uprchlíkům, kteří potřebují ochranu, namísto dříve udělovaného trvalého statusu. V prosinci 2019 rozhodla dánská odvolací komise pro uprchlíky o neudělení azylu třem syrským státním příslušníkům z Damašku s tím, že těmto osobám nehrozilo pronásledování vzhledem k „všeobecným podmínkám“ v oblasti. Rada své rozhodnutí částečně založila na zprávě dánského imigračního úřadu ze dne 21. února 2019, podle níž Syřané z Damašku nebyli ohroženi „všeobecným násilím v Damašku“. Na základě těchto skutečností rozhodlo Ministerstvo pro přistěhovalectví a integraci v červnu 2020 urychlit přezkum povolení k pobytu přibližně 900 uprchlíků z Damašku, kterým byl udělen status dočasné ochrany z důvodu všeobecného násilí v Sýrii. Od února 2021 bylo toto rozhodnutí rozšířeno i na osoby z oblasti Rif-Damašku.

Generální tajemnice dánské rady pro uprchlíky Charlotte Slenteová označila nová pravidla za ponižující. „Nesouhlasíme s rozhodnutím označit oblast Damašku nebo jakékoliv jiné části Sýrie za bezpečné a vhodné k návratu uprchlíků. To, že se někde nebojuje, ještě neznamená, že je pro lidi bezpečné se tam vrátit. Jiné státy ani OSN Damašek za bezpečný nepovažují.“