V Íránu hrozí absolutní tresty šesti mužům z pronásledované ahvázské arabské menšiny – Alímu Modžadamovi, Moeinu Chanfarímu, Mohammadu Rezovi Moghadamovi, Salemu Mousavímu, Adnanu Ghobeišavímu a Habíbu Derisovi. Revoluční soud je v únoru po hrubě nespravedlivém procesu odsoudil k trestu smrti na základě jejich mučením ovlivněných „přiznání“. Íránský nejvyšší soud potvrdil jejich odsouzení a tresty, což znamená, že mohou být kdykoli popraveni.

Agenti zpravodajské organizace islámských Revolučních gard při samostatných raziích v období od října 2018 do zhruba začátku roku 2019 zatkli přímo v jejich domech v provincii Chúzestán Alího Modžadama, Moeina Chanfarího, Mohammada Rezu Moghadama, Salema Mousavího, Adnana Ghobeišavího a Habíba Derise. Amnesty International obdržela informace z různých zdrojů, podle nichž bylo těchto šest mužů po svém zatčení podrobeno mučení a jinému špatnému zacházení ze strany vyšetřovatelů, když byli drženi ve vazebních střediscích patřících Revolučním gardám. Tyto zdroje – mezi nimiž je i Karím Borvayeh, ahvázský Arab, který byl spolu s několika muži vězněn ve věznici Šeiban v letech 2019 a 2020 – Amnesty sdělily, že muži byli až osm měsíců drženi na samotce ve vazebních střediscích patřících Revolučním gardám, kde byli vystaveni hrůzným metodám mučení.

Vyšetřovatelé podrobili Alího Modžadama šest týdnů mučení a dalšímu špatnému zacházení, aby ho donutili k „přiznání“, které odmítal, dokud agenti Revolučních gard svévolně nezadrželi také jeho manželku a syna, kterému ještě nebylo 18 let, a nevyhrožovali, že je budou držet ve vazbě, dokud se „nepřizná“ ke všemu, co chtějí. Zdroje uvedly, že právě v této chvíli Alí Modžadam agentům řekl: „Přineste mi čistý papír a já napíšu, co budete chtít.“ Revoluční gardy následně propustily jeho ženu a syna, ale donutily je podepsat prohlášení, že nebudou mluvit s médii. Vynucené „přiznání“ Alího Modžadama bylo následně v rozporu s presumpcí neviny odvysíláno před soudním procesem v propagandistickém videu ve státní televizi. Alí Modžadam byl osm měsíců držen na samotce. Vyšetřovatelé mu zavázali oči a přivázali ho k lůžku, které se nacházelo vedle elektrického přístroje. Připojili mu dráty k oběma uším a stále se zavázanýma očima mu posunuli ruku na číselník na přístroji a řekli mu, aby s ním pohyboval prsty, což mu do těla vysílalo elektrické šoky o různém napětí. V lednu 2021 si sešil rty a zahájil hladovku na protest proti tomu, že je držen na samotce, je mu upíráno právo na spravedlivý proces a neustále žije pod hrozbou popravy.

Když byl Habíb Deris po svém zatčení držen ve vazební věznici Revolučních gard, vyšetřovatelé ho přivázali řetězy ke stolu, přes obličej mu dali mokrý ručník a podrobili ho waterboardingu, kdy ho polévali vodou, čímž mu způsobovali dušení. Pověsili ho hlavou dolů, ponořili mu hlavu do velké nádoby naplněné vodou a bili ho kabely a trubkami tak surově, že měl tělo celé od krve a modřin a loupala se mu kůže. Agenti mu dávali elektrické šoky do konečků prstů a bradavek. Karím Borvayeh řekl Amnesty, že viděl stopy po mučení, jako jsou modřiny na čele, zádech, lopatkách a chodidlech Habíba Derise.

Dne 6. března 2023 zveřejnila justiční webová stránka Mizan Online News Agency prohlášení, v němž oznamuje, že šest členů „teroristické“ skupiny Harakat an-Nizal, kteří podle ní byli zodpovědní za některé „ozbrojené operace“ této skupiny v provincii Chúzestán v letech 2017 až 2019, bylo revolučním soudem v Ahvázu odsouzeno k trestu smrti. V prohlášení bylo šest osob jmenováno jako Alí Modžadam, Mohammad Rezá Moghadam, Moein Chanfarí, Habíb Deris, Adnan Ghobeišaví a Salem Mousaví a dále bylo uvedeno, že tito muži provedli v provincii Chúzestán „teroristické operace“, při nichž byli zabiti dva příslušníci polovojenských sil Basídž, policista a voják z povolání. V prohlášení bylo rovněž uvedeno, že muži provedli operace na příkaz „vůdců“ skupiny žijících v Evropě, z nichž jednoho označili za Habíba Chaaba (Asjouda), který byl v říjnu 2020 unesen z Turecka a převezen do Íránu, kde byl následně popraven. Informované zdroje Amnesty sdělily, že hrubě nespravedlivý soudní proces se šesti muži začal v prosinci 2021. Uvedly, že poté, co byli muži několikrát předvedeni před soud, bylo jednání z důvodu nepřítomnosti soudce zrušeno a oni byli vráceni do vězení. Během procesu všech šest mužů odvolalo svá vynucená „přiznání“ a předsedajícímu soudci řekli, že je byli nuceni učinit pod vlivem mučení. Soudce však jejich výpovědi zamítl a odmítl nařídit vyšetřování jejich obvinění z mučení. Úřady nikdy neposkytly šesti mužům kopie rozsudků Revolučního soudu, jimiž byli odsouzeni k trestu smrti, ani Nejvyššího soudu, který potvrdil jejich odsouzení a rozsudky smrti.