Urgentní
akce

© JUAN CARLOS CISNEROS/AFP via Getty Images

Při protivládních protestech zemřely v Peru desítky lidí. Pomůžete?

  Případ

V Peru od prosince 2022 probíhají protesty kvůli vleklé politické krizi. Po incidentu ve městě Juliaca 9. ledna 2023, kdy zemřelo přinejmenším osmnáct lidí, si protesty vyžádaly již na padesát obětí. Desítky dalších protestujících byly zraněny. Připojte svůj podpis k petici a požadujte okamžité zastavení používání nepřiměřeného násilí proti pokojným protestujícím.

V Peru od 7. prosince 2022 probíhají rozsáhlé protesty vyvolané vleklou politickou a ekonomickou krizí. Peruánská vláda se je s využitím policie a ozbrojených sil snaží potlačit pomocí nepřiměřeného násilí. Už během prvních dnů protestů několik lidí zemřelo, mnoho lidí bylo zraněno. Během Vánoc se situace nakrátko uklidnila, se začátkem nového roku se ale protesty znovu rozhořely a jejich potlačování nabylo na intenzitě.

K zatím nejkrvavějšímu potlačení protestů došlo 9. ledna 2023, kdy bylo ve městě Juliaca zabito přinejmenším osmnáct lidí a desítky dalších byly zraněny. Dohromady tak během protestů zatím zemřelo zhruba padesát lidí. Většina obětí patří k vesnickým komunitám, které byly v Peru historicky odsouvány na okraj společnosti.

Amnesty International od počátku protestů vyjadřuje znepokojení nad použitím nepřiměřené síly proti protestujícím a požaduje zajištění přístupu ke zdravotní péči pro zraněné a prošetření všech obvinění z porušování lidských práv. Připojte svůj podpis k petici a vyzvěte peruánskou vládu k ukončení používání násilí při protestech.

Pozadí

V Peru v posledních několika letech probíhá vleklá politická i ekonomická krize, která eskalovala v prosinci 2022, kdy prezident Dino Castillo oznámil rozpuštění Kongresu republiky, jediné komory peruánského parlamentu. Ústavní soud a Kongres toto rozhodnutí odmítly a Castillo byl v tentýž den zatčen. Viceprezidentka Dina Boluarte urychleně složila prezidentskou přísahu a úřady ji formálně přijaly jako novou prezidentku.

Tyto události rozpoutaly velkou vlnu protestů po mnoha regionech v zemi. Peruánská policie a bezpečnostní složky protesty potlačují s pomocí nepřiměřeného násilí. Do 16. prosince, kdy byl v Peru vyhlášen stav ohrožení, zemřelo při protestech sedmnáct lidí. Po 9. lednu 2023, kdy bylo ve městě Juliaca zabito přinejmenším osmnáct lidí, byl celkový počet zemřelých zhruba padesát a k tomu byly desítky dalších zraněny. Oběti pocházejí z regionů Puno, Ayacucho, Apurímac, Cuzco, Junín, La Libertad a Arequipa a většina z nich patří k vesnickým komunitám, které byly v Peru historicky vylučovány na okraj společnosti. Navíc došlo k několika incidentům, kdy policie násilně zabavila vybavení místním novinářům.

Amnesty připomíná, že protest nepřestává být pokojným kvůli sporadickému nebo nezákonnému chování několika jednotlivců, a proto musí být respektováno právo na pokojný protest těch, kteří se na výtržnostech nepodílejí a demonstrují nenásilně. Bezpečnostní složky by pro vyřešení situace měly upřednostňovat nenásilné prostředky a měly by se vyhnout použití násilí, které je v rozporu s mezinárodními standardy.