Amnesty International

Cases›

Lidskoprávní aktivistka Anastasia Ševčenková je v domácím vězení a hrozí jí až šest let ve vězení. Ruské úřady na její případ vůbec poprvé v praxi uplatnily represivní zákon o „nežádoucích organizacích“. Anastasia Ševčenková je vězeňkyní svědomí a musí být okamžitě a bezpodmínečně propuštěna na svobodu.

Na Anastasii Ševčenkovou z ruského Rostova na Donu, obránkyni lidských práv a členku lidskoprávní organizace Otevřené Rusko, bylo 23. ledna 2019 uvaleno domácí vězení. V současné době jí podle zákona o tzv. nežádoucích organizacích hrozí trest odnětí svobody na šest let. Jedná se o první případ trestního řízení, v němž se obžaloba o tento represivní zákon opírá, a hrozí, že může jít o pouhý začátek. V nejistotě se momentálně ocitá také několik set dalších členů Otevřeného Ruska z různých částí země.

Podpořím Amnesty v boji za lidská práva - DARUJI ❤

Anastasia Ševčenková je významnou obránkyní lidských práv. Kromě aktivit v organizaci Otevřené Rusko spolupracuje také jako dobrovolnice s řadou demokraticky orientovaných skupin a lidskoprávních organizací včetně Amnesty International. Na základě článku 284.1 Trestního zákoníku Ruské federace byla Ševčenková 21. ledna zatčena a obviněna z „opakované účasti na činnosti nežádoucí organizace“. Současně byla v bytech sedmi jiných aktivistů Otevřeného Ruska z Rostova na Donu, Kazaně a Uljanovska provedena policejní razie. Anastasia Ševčenková byla za své aktivity v oblasti lidských práv perzekvována již v minulosti. V roce 2018 jí bylo v souvislosti s činností v Otevřeném Rusku uděleno několik pokut.

Zákon proti tzv. nežádoucím organizacím, na jehož základě bylo trestní stíhání proti Anastasii Ševčenkové zahájeno, považuje za protizákonnou veškerou spolupráci se zahraničními organizacemi, které jsou takto označeny Nejvyšším státním zastupitelstvím. Podle něj se jedná o organizace, jež představují „hrozbu v podobě narušení ústavního pořádku, obrany země nebo bezpečnosti státu“.

Zákon, který byl přijat v květnu 2015, je dalším z řady tvrdých zásahů ruských orgánů proti právu na svobodný projev a svobodu shromažďování

(viz https://www.amnesty.org/en/documents/eur46/2223/2015/en/).

Množství zahraničních organizací, z nichž většina má občanskoprávní charakter, může být podle tohoto zákona z Ruska svévolně vykázáno.

„V uplynulých letech ruské orgány začaly kriminalizovat projevy nesouhlasu. Hnutí Otevřené Rusko se stalo poslední obětí těchto přísných opatření,“ uvedla Natalia Zviaginová, ředitelka kanceláře Amnesty International v Rusku.

„Je nesmírně znepokojující, že toto stanovuje nový precedens: a bude to první případ, kdy je obhájce lidských práv trestně stíhán podle trestního zákoníku za údajnou spolupráci s ‚nežádoucími organizacemi‘. Pokud bude tento postup v širokém měřítku uplatňován, bude mít dalekosáhlé důsledky pro právo na svobodu projevu v zemi, protože orgány rozšiřují své nástroje pro uvěznění obránců lidských práv a aktivistů v Rusku.“