Lilja Gemedži, Rustem Kjamiljov a Nazim Šejchmambetov byli členy advokátní komory „Nizam“ (Čečenská republika), 15. července 2022 byli ale zbaveni způsobilosti k právním úkonům v reakci na stížnost, kterou na ně podalo ředitelství ministerstva spravedlnosti v Čečensku. Vzhledem ke skutečnosti, že důvodem jejich zbavení způsobilosti k právním úkonům byla stížnost státního orgánu, došlo tím k porušení základního principu nezávislosti právnické profese. Podle právníků nebyli o stížnosti a kárném řízení proti nim předem informováni. Ředitelství ministerstva spravedlnosti jim sice oficiálně vytklo profesní pochybení, ale je zjevné, že se jedná o odvetu za jejich práci v oblasti lidských práv na Krymu, kde zastupovali klienty v politicky motivovaných případech. Advokáti se hodlají proti rozhodnutí odvolat, a to jak prostřednictvím soudu, tak i Federální advokátní komory. Pokud nebude rozhodnutí okamžitě zrušeno, nebudou moci rok zastupovat klienty v trestním řízení a před soudem ani skládat nové kvalifikační zkoušky.

Situace v oblasti lidských práv se na Krymu zhoršuje od jeho okupace a nezákonné anexe Ruskem v roce 2014. K dalšímu znatelnému zhoršení došlo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu 24. února 2022. To zahrnovalo tvrdé represe proti těm, kteří se pokoušeli uplatňovat právo na svobodu projevu, pokojné shromažďování a sdružování, mimo jiné proti občanským aktivistům, nezávislým novinářům, osobám s proukrajinskými názory a členům náboženských skupin. Zejména významní členové a aktivisté krymskotatarské komunity, kterou de facto orgány vždy považovaly za neloajální vůči Rusku jako okupační mocnosti, nesli hlavní tíhu probíhajících represí.

„Medžlis krymskotatarského lidu“, samosprávná organizace, která hrála vedoucí úlohu při prosazování krymskotatarské kultury, identity a tradic, byla v roce 2016 svévolně zakázána na základě ruských protiextremistických právních předpisů. Její vedoucí představitelé a aktivisté byli buď vyhoštěni, nebo stíháni a uvězněni. Stejnému pronásledování čelí také aktivisté občanských hnutí, která vznikla následně ve snaze ochránit členy krymskotatarské komunity před dalšími represemi. Mnozí z nich byli zatčeni na základě nepodložených obvinění souvisejících s terorismem a uvězněni v Rusku po nespravedlivých procesech vedených vojenskými soudy.

V srpnu 2022 ruské orgány zadržely šest krymských Tatarů na základě obvinění z členství v náboženském hnutí Hizb-ut Tahrír, které je v Rusku (nikoli však na Ukrajině) zakázáno jako „teroristické“, a to po nejméně 82 takových zatčeních v předchozích letech, která skončila odsouzením na deset až dvacet let.

Při zastupování obětí politicky motivovaných trestních stíhání na Krymu museli místní právníci prokázat velkou odvahu, přestože sami čelili neustálým represím, včetně nezákonných prohlídek, svévolného zatýkání, vysokých pokut a vězení v podobě „administrativní vazby“ a neustálé hrozby odebrání licence.