Amnesty International

Cases›

Buzurgmekhr Jorov, právník v oblasti lidských práv, vykonává politicky motivovaný trest 28 let odnětí svobody. Údajně denně podstupuje pravidelné bití – doprovázené výhružkami, urážkami a obtěžováním – pracovníky v zadržovacím středisku. Buzurgmekhru Jorovi nadále hrozí mučení a další špatné zacházení.

27. září povolily Tádžické úřady Buzurgmekhrově matce navštívit ho před soudním řízením v zadržovacím zařízení číslo 1 (SIZO) v Dušanbe, hlavním městě Tádžikistánu, kde ho momentálně drží. Během tohoto setkání řekl Buzurgmekhr Jorov své matce, že jeho i další obyvatele jeho cely pracovníci zařízení pravidelně bijí do hlavy a dalších částí těla, k čemuž používali ruce, nohy a obušky. Bití za poslední měsíc zintenzivnělo. V důsledku bití byl Buzurgmekhr Jorov přesunut do nemocnice v zadržovacím zařízení kvůli léčbě. Po několika dnech byl převezen zpět do své cely. Řekl své matce, že bití doprovází urážky, ponižování a výhružky. V rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) 4. října představitel SIZO uvedl, že Buzurgmekhr Jorov byl od 29. září držen na samotce, což označil za odpověď na Jorovo “porušení režimu zadržení”. Není jasné čeho se toto “porušení” týká. Je to nejméně o čtvrté, kdy se Jorov ocitl na samotce. 28. září při rozhovoru pro RFE/RL představitel SIZO popřel veškerá obvinění z mučení či dalšího špatného zacházení s Buzurgmekhrem Jorovem.

Buzurgmekhr Jorov, představitel několika obžalovaných v případu proti zakázané Tádžické Straně znovuzrození Islámu (IRPT), byl zatčen policií 28. září 2015 na základně obvinění z podvodu a padělání peněz, která ovšem nesouvisela s jeho rolí v případu IRPT. Nicméně při jeho zatčení zadržela policie dokumenty vztahující se k případu IRPT, což ovšem narušuje ochranu důvěry mezi obhájcem a klientem. Krátce na to proti němu byla vznesena další obvinění týkající se extremismu a v říjnu 2016 Dušanbský městský soud odsoudil Buzurgmekhra Jorova po nespravedlivém procesu k 23 letům vězení. Od té doby byly proti němu vyšetřovány tři další případy na základě obvinění z podvodu, “nerespektování” soudu, urážky vládních úředníků a urážky “vládce národa”, za něž byl odsouzen k dalším pěti letům vězení.

6. října 2016 Dunšabský městský soud odsoudil po nespravedlivém procesu Buzurgmekhra Jorova k 23 letům vězení. Soud ho shledal vinným z “podněcování národní, rasové, místní a náboženské nenávisti” podle Článku 189 trestního zákoníku; “podvodu” (Článek 247); “veřejného podněcování k násilným změnám ústavního pořádku Republiky Tádžikistán” (Článek 307); “veřejného podněcování k extremistickým aktivitám” (Článek 307 -1); a padělání peněz (Článek 340). Tádžická media vyobrazovala Buzurgmekhra Yorova jako sympatizanta s terorismem a tudíž “teroristou”. Buzurgmekhr Jorov odmítl všechna obvinění a odmítl, že by se dopustil jakéhokoliv provinění. Trval na svém vyjádření z 3. října 2016, že není “extremistou, ale právníkem”. V únoru 2017 mu Nejvyšší soud zamítl odvolání.

12. prosince 2016 proběhl další soud Buzurgmekhra Jorova na základě nových obvinění z “nerespektování” soudu a urážky vládních představitelů citováním oslavovaného básníka z 11. století, Omara Khayyama, ve svém závěrečném vyjádření 3. října 2016 před Dunšabským městským soudem. 16. března 2017 ho Nejvyšší soud shledal vinným a odsoudil ho k dalším 2 rokům ve vězení. V únoru 2017 Firdavský okresní soud začal se slyšeními zabývajícími se třetím trestním případem vzneseným úřady vůči Buzurgmekhru Jorovi na základě nového obvinění z podvodu, údajně v odpovědi na stížnosti, které vůči němu vznesli členové veřejnosti. V dubnu 2017 byla Jorovova žena informována o čtvrtém kriminálním řízení proti jejímu manželovi kvůli údajné urážce „vládce národa“ prostřednictvím výroku, který řekl před soudem v odpovědi na obvinění z podvodu. Jorovovův plný trest činí 28 let za mřížemi.

Trestní stíhání 14 nejvyšších členů IRPT bylo spojeno s násilnými nepokoji v Tádžikistánu v září 2015, která místní autority ohlásily jako ozbrojený pokus o převzetí vlády bývalým náměstkem ministra obrany Abdukhalinem Nazarzodou a jeho stoupenci. Tádžické autority tvrdily, že během těchto nepokojů jednal Abdukhalim Nazarzoda pod příkazem Mukhiddina Kabiriho, leadera IRPT v exilu. Mukhiddin Kabiri odmítl jakékoliv spojení s násilnými událostmi a obvinil autority z umělého vytváření důkazů proti němu i dalším členům IRPT. 2. června 2016 odsoudil tádžický Nejvyšší soud 13 nejvyšších představitelů IRPT k dlouholetým vězeňským trestům, a jednoho k dvěma rokům (ten byl později amnestován), a to v procesu, který zdaleka nesplňoval podmínky spravedlivého soudu, které se Tádžikistán legálně zavázal dodržovat.

Výzkum Amnesty International ukázal, že v průběhu posledních 3 let čelili obhájci, kteří pracovali na politicky citlivých případech nebo případech vztahujících se k národní bezpečnosti a proti-teroristickým aktivitám, zvýšené míře obtěžování, zastrašování a nátlaku spojenému s jejich zákonnými profesionálními aktivitami. Při těchto situacích byli právníci oběťmi zastrašujícího zatýkání, trestního stíhání na základě politicky motivovaných obvinění a odsouzeni k dlouhým vězeňským trestům následujících po nespravedlivých soudních řízeních. Někteří kvůli strachu z odplaty vůči sobě či své rodině museli prchnout ze země. Být v dnešní době právníkem, a především tím lidskoprávním, představuje v Tádžikistánu neustálé riziko. Více si přečtěte ve zprávě: In the line of duty: Harassment, prosecution and imprisonment of lawyers in Tajikistan z 23. května 2017, Index: EUR 60/6266/2017, dostupný zde: https://www.amnesty.org/en/documents/eur60/6266/2017/en/.

Věznění na samotce je izolace vězně či zadržovaného od ostatních spoluvězňů. V závislosti na délce a dalších podmínkách může držení vězně o samotě, nebo snižování stimulace jeho smyslů, které z těchto podmínek může vyplývat, přispívat ke krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení. Minimální standardní zásady OSN pro zacházení s vězni (Pravidla Nelsona Mandely) zakazují praktikování dlouhavého věznění o samotě, za což je považováno věznění přesahující 15 po sobě jdoucích dní.