Írán zakázal činnost Centra pro ochranu lidských práv

  Článek

publikován 16.8.2006

Úpadek ochrany lidských práv v Íránu pokračuje v alarmujícím tempu. Jedním z posledních případů tohoto vývoje je nedávný zakázá činnosti Centra pro obranu lidských práv (CDHR), kterou spoluzakládala nositelka Nobelovy ceny za mír Širín Ebadíová. Íránské ministerstvo vnitra oznámilo uzavření Centra letos 3. srpna s tím, že jeho aktivity považuje za nezákonné.

Zákaz Centra, stejně jako hrozby jeho členům, že budou zatčeni, pokud budou v práci pokračovat, představuje tvrdý zásah vůči obráncům lidských práv. V Íránu to však není ojedinělý případ, pracovníci nevládních organizací, právníci nebo novináři při své práci čelí zastrašování nebo útokům velmi často.

Centrum pro obranu lidských práv založila Širín Ebadíová v roce 2002. Mezi jeho hlavní úkoly patří dokumentování případů bezpráví v zemi, poskytování bezplatného právního zastoupení politickým vězňům a podpora jejich rodin. Členy Centra jsou přední ochránci lidských práv a právníci v Íránu, kteří významnou měrou přispívají k šíření myšlenky lidských práv a svobod v íránské společnosti. Právníci Centra zastupovali například rodinu Zahry Kazemí, íránsko-kanadské novinářky, která zemřela ve vězení v roce 2003. Pomoc Centra využíval také bývalý vězeň svědomí Akbar Ganží.

Členové Centra, stejně jako řada dalších íránských aktivistů, jsou ale vystaveni neustálému zastrašování. V červnu 2006 byl za „předání důvěrných dokumentů“ a „protirežimní propagandu“ k pěti letům vězení odsouzen Abdul Fattáh Soltání. Navíc mu byla na dobu pěti let odňata občanská práva. Soltání v reakci na tento rozsudek uvedl: „Mým zločinem je, že jsem pracoval na politických kauzách včetně případů novinářů, studentů… Jinak jsem žádným způsobem neporušil zákon. Zacházejí se mnou tak, aby žádný další právník radši nebral politické případy.“ Soltání strávil ve vězení více než sedm měsíců, z toho 43 dní na samotce. V březnu 2006 byl podmínečně propuštěn a čekal na červnové rozhodnutí soudu.

Je důležité, aby íránští obránci lidských práv mohli v čase prohlubující se lidskoprávní krize vykonávat svou legitimní činnost. Namísto podpory této potřebné práce se však úřady rozhodly pro jejich perzekuci, což Amnesty International velmi znepokojuje.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2322 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...