© Jeden svět 2023

Co si nenechat ujít na festivalu Jeden svět. Amnesty přináší několik tipů

  Článek

publikován 21.3.2023

Je to tu, další ročník mezinárodního filmového festivalu Jeden svět. Jedná se už o 25. ročník a jako každý rok přináší skvělý program. Věříme, že každý si v něm najde to své. Pokud byste ale přeci jen chtěli trochu nasměrovat, vybrali jsme pro vás několik filmů. My si je rozhodně nenecháme ujít a pokud chcete ulhečit výběr, jděte na jeden z nich. 

POSTAVIT SE ZLU 

Film: Kauza nový majestát


Zkřížit cestu ruskému režimu může mít nedozírné následky. O tom se v minulosti přesvědčil nespočet novinářů, aktivistů a bojovníků za lidská práva. Otevřeně kritizovat, komentovat a poukazovat na trhliny v systému se obzvlášť ve stínu aktuálně probíhajícího ruského vpádu na Ukrajinu stalo opět o něco nebezpečnějším. Jak ostatně odhaluje příběh sedmnáctileté Anny, být označen jako nepřítel státu je v Rusku mnohem jednodušší, než se může na první pohled zdát. Obyčejná teenagerka se zájmem o politické a společenské dění je jednoho dne zničehonic zatčena a obviněna z osnování komplotu proti vládnoucí garnituře. Spolu se svými přáteli se tak přes noc stává ostře sledovanou národní hrozbou. Kauza nový majestát přibližuje život a poměry v Ruské federaci, kde se pro tamní režim nepohodlné osoby jen těžko domáhají spravedlnosti. Tváří v tvář státu jsou takřka bezmocné a je pro ně téměř nemožné ubránit se mechanismům, které se státní aparát nezdráhá využít, aby je usvědčil a umlčel. Anně a jejím přátelům se stává osudným tajný agent, který podněcoval a monitoroval jejich vzájemnou komunikaci. Angažovaný a osobní dokument na případu zadržených teenagerů ilustruje celkový stav svobody slova a politického aktivismu v současném Rusku.

ŽENY VYMAZAT NEMŮŽETE 

Film: Dokud se zpívá


Dění v Afghánistánu sledujeme s husí kůží. Lidská práva, zejména práva žen, jsou v regionu ohrožena a jednotlivé příběhy, které k nám proniknou, se zdají být stále mrazivější. Dokud se zpívá nahlíží pod pokličku represivní politiky afghánského režimu a na pozadí pravdivého příběhu kábulské popové hvězdy a dvojice dívek usilující o vítězství v muži dominované talentové soutěži Afghan Star ukazuje, co místní ženy skutečně chtějí. Touha zpívat, tančit, radovat se ze života – to všechno se změní, když se v srpnu 2021 moci opět ujímá Tálibán a ze soutěže a továrny na sny se stává jedno z mnoha dějišť temné kapitoly afghánské historie, která zásadně ovlivnila životy téměř 20 milionů tamních žen. Zpěvačky se tak stávají průvodkyněmi po místě, kde se dlouhodobé snahy o zrovnoprávnění pohlaví a emancipaci jako lusknutím prstu vrací o několik desetiletí zpět. Zprávy mezinárodních humanitárních a lidskoprávních organizací potvrzují, že ženy jsou v Afghánistánu opět postupně odsouvány do zákoutí společnosti, kde mají se zahalenými obličeji tiše sledovat, jak o osudu jejich země a jich samotných rozhodují jiní. Atmosféra v zemi je protkaná strachem a nejistotou. Dívky přicházejí o šanci na vzdělání, jen stěží mohou vyjadřovat své názory a čelí neustálému zastrašování a útlaku. Přesto se ale nevzdávají. Jak ostatně napovídá název filmu, více než ponurý komentář k dění v dnešním Afghánistánu nabízí Dokud se zpívá vizi žen, které i za stávající situace odmítají ztrácet naději. Jak ostatně ty nejodvážnější z nich skandují: „Ženy vymazat nemůžete.“

ZASLOUŽÍME SI BÝT VIDĚT 

Film: To musíte zažít


Maďarsko není v hledáčku lidskoprávních organizací žádným nováčkem. Země v srdci Evropy se pravidelně stává terčem kritiky především pro své konzervativní postoje a neustále gradující tlak na LGBTQ+ komunitu, kterou se vláda Viktora Orbána ve jménu domnělé ochrany společnosti a tradice snaží stále více stigmatizovat. Není tomu ani rok, co se maďarský parlament pokusil prosadit referendum o dalším omezení sexuální výchovy na školách, stejně jako o zákazu LGBTQ+ osob ve veřejném prostoru. Vlna odporu na sebe nenechala dlouho čekat a evropské sekce Amnesty International vyzvaly voliče k tomu, aby do uren vhazovali pouze znehodnocené volební lístky. Výsledky hlasování pak nemohly být považovány za platné. Dokument To musíte zažít mapuje dny předcházející referendu a přináší přímá svědectví z konfliktu vládní kampaně, lidskoprávních aktivistů a osob, jichž se nenávistný tón oficiálních prohlášení a navrhovaných zákonů přímo dotýká. Lži, zavádějící výroky, cílené zastrašování občanů – To musíte zažít poukazuje na absurditu a nebezpečí anti-LGBTQ+ rétoriky, která se rozpíná daleko za hranice dokumentované země a postupně proniká i do dalších vládních struktur a sfér občanského života.


MY VŠICHNI JSME VÁLKA 

Film: Východní fronta


Neuplyne den bez nových informací o tom, jakých hrůz se na Ukrajině právě dopouští ruská armáda. Mrazivá svědectví o páchání zločinů na civilistech a tristních životních podmínkách těch, kteří se ve své zemi namísto útěku rozhodli zůstat, nedávno doplnily zprávy o nucených deportacích a unášení ukrajinských dětí za východní hranice země. Pro zbytek Evropy dříve možná jen těžko myslitelnou invazi nepokrývají ale jen světová média nebo humanitární a lidskoprávní organizace – spletitou mozaiku válečné paměti dokreslují také jednotlivé lidské příběhy. Odvahu, zoufalství, ale i naději napadeného národa zachycuje Východní fronta, která se navrací do prvních šesti měsíců války a vyobrazuje ji perspektivou skupiny dobrovolníků, kteří se v únoru 2022 vydali poskytovat první pomoc zraněným vojákům. Kombinace záběrů z bojišť a zdánlivě poklidné západní části země připomínají, že válka není v žádném případě pouze záležitostí armády. O vlastní životy a životy svých blízkých se se zdviženou hlavou rvou i ti, kteří si před vpádem ruských vojsk něco podobného asi jen sotva dokázali představit.  Snad na Ukrajinu opět čeká svoboda. Vzpomínky z bojové linie i mimo ni ovšem ukazují, jak vysokou cenu je za své vítězství napadená země nucena zaplatit.

Aktuální petice

  Írán

Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?

Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.

 

Aktuální počet podpisů: 2876 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...