© VYACHESLAV OSELEDKO/AFP via Getty Images
Kyrgyzstán: Uzavření pobočky Rádia Svobodná Evropa je ranou pro nezávislá média v zemi
Článek
Kyrgyzstán publikován 9.5.2023
Kyrgyzské úřady rozhodly o uzavření tamní pobočky Rádia Svobodná Evropa. Pokračují tak cenzuře nezávislých médií a omezování kritiky vlády.
Soud v Kyrgyzstánu schválil žádost tamního ministerstva kultury o uzavření Rádia Azattyk, národní pobočky Rádia Svobodná Evropa. Podle kyrgyzských úřadů rádio porušovalo mediální předpisy.
„Uzavření Rádia Azattyk není jen cenzurním zásahem proti jednomu médiu, ale představuje velkou ránu pro svobodu projevu v zemi. Kyrgyzské úřady učinily další krok k umlčení kritického zpravodajství o dění v zemi a také další krok k umlčení novinářů,"
- Marie Struthers, ředitelka Amnesty International pro východní Evropu a střední Asii
Trnem v oku bylo úřadům zejména video popisující konflikt mezi Kyrgyzstánem a sousedním Tádžikistánem, které na sociálních sítích zveřejnila Current Time TV, sesterská organizace Rádia Svobodná Evropa. Podle úřadů video porušuje zákon „o hromadných sdělovacích prostředcích", jež zakazuje „propagaci války, násilí a krutosti, národní, náboženské výlučnosti a nesnášenlivosti vůči jiným národům a národnostem".
„Tvrzení kyrgyzských úřadů, že video zveřejněné Rádiem Azattyk šíří nenávist, je nejen nepravdivé, ale jedná se i o zjevnou přetvářku. Úřady hledají jakoukoli záminku, aby mohly umlčet nezávislý mediální hlas,” uvedla Struthers.
Rádio Azattyk čelí vládnímu tlaku již několik měsíců. V říjnu 2022 byl nejprve „dočasně" zablokován přístup na jeho webové stránky, zároveň mu byly zmrazeny bankovní účty, a to na základě státních právních předpisů o praní špinavých peněz. V prosinci byl zákaz webových stránek prohlášen za „časově neomezený".
V uplynulém roce pak byli v Kyrgyzstánu opakovaně pronásledováni kritici vlády, novináři a další pracovníci médií. Dne 23. listopadu byl Bolot Temirov, zakladatel investigativního projektu Temirov Live, po své kritice úřadů zbaven kyrgyzského občanství a násilně deportován do Moskvy.
Aktuální petice
OVDOVĚLÁ ŽENA S HENDIKEPEM BOJUJE ZA DŮSTOJNÝ ŽIVOT OSTATNÍCH
„Já jsem Gulzar. Přijde mi normální, že se nestydím za svůj hendikep a motivuju i ostatní lidi s tělesným postižením, aby se nebáli požadovat podmínky pro důstojnou práci a život. Ne každý to ale u nás v Kyrgyzstánu chápe a podporuje...” Gulzar Dujšenová v roce 2002 ochrnula na dolní část těla kvůli dopravní nehodě způsobené opilým řidičem. Rok na to nečekaně zemřel její manžel, a tak se rázem stala jedinou opatrovnicí svých dvou malých dětí. Nikdy to ale nevzdala. Začala se setkávat s dalšími lidmi se zdravotním postižením, kteří pořádali akce v hlavním městě Biškeku. Uvědomili si, že se musí každý den potýkat s bariérami v zaměstnáních, dopravě, pořád někoho žádat o pomoc, snášet neochotu zdravotního personálu při běžných vyšetřeních - zkrátka často vysilující a trapné situace. Gulzar se to snaží změnit tak, aby se lidé s hendikepem aspoň postupně dočkali rovnoprávnosti a nezávislosti: Setkává se se státními úředníky, organizuje školení pro řidiče autobusů nebo pořádá různé akce prostřednictvím sociálních sítí. Sama ale stále řeší ty nejzákladnější problémy - třeba překážky na cestě ke svým vchodovým dveřím. Ale hlavně každý den čelí diskriminaci ve společnosti, kde se od žen neočekává, že budou vystupovat se svými názory a lidé se zdravotním postižením jsou označováni za "invalidy." Ženy a dívky v Kyrgyzstánu stále čelí diskriminaci - kvůli pohlaví obecně, navíc když žijí s nějakým hendikepem. Na jejich stav se často nahlíží jako na nemoc. „Nejdůležitější je přístup obyčejných lidí. Když uvidí, jak se lidé s postižením snaží třeba běžně pracovat a být tak nezávislí na cizí pomoci, pohled se změní a tím se změní i podmínky,” věří dál odhodlaná Gulzar. Změnit přístup ale musí i stát - podpořit Gulzar a její boj za změnu.
Aktuální počet podpisů: 1481
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© Amnesty International
© Amnesty International
© Mirian Meladze/Anadolu via Getty Images
© Ralf Rebmann / Amnesty International