© Shakil Adil

Pákistán: Horko, ve kterém se nedá žít. Nový report Amnesty popisuje dopady klimatické změny na lidská práva v Pákistánu

  Článek

publikován 5.6.2023

Přestože je Pákistán podle statistik zodpovědný pouze za necelé procento celosvětových emisí skleníkových plynů, figuruje na prvních příčkách zemí nejvíce ohrožených extrémními projevy počasí.

Při silných deštích a záplavách v Pákistánu v období od června do srpna 2022 došlo k mnoha úmrtím, zraněním, ztrátě obživy a vysídlení přibližně 7,9 milionu lidí. OSN situaci tehdy označila za „bezprecedentní klimatickou katastrofu". Obyvatelé Pákistánu nyní čelí opačnému problému – potýkají se s vlnami urputných veder. V některých tamních městech byly naměřeny historicky nejvyšší letní teploty na světě. Označením nejteplejšího města na zemi se v posledních letech smutně proslavil pákistánský Jacobabad, kde teploty v červnu 2021 dosahovaly 52 °C. O rok později to bylo jen o stupeň méně. 

Nový report Amnesty „A Burning Emergency: Extreme Heat and the Right to Health in Pakistan“ popisuje dopad klimatické krize na lidská práva v Pákistánu.


Extrémní horka způsobená změnou klimatu s sebou přináší mnoho negativních dopadů. Lidé ve vedrech ve zvýšené míře trpí celou řadou zdravotních problémů jako jsou křeče, vyčerpání, úpal a hypertermie. Přílišné teplo může zhoršit některá chronická onemocnění, včetně kardiovaskulárních, respiračních a cerebrovaskulárních onemocnění a onemocnění souvisejících s cukrovkou. Může vést také k akutním příhodám, jako jsou hospitalizace v důsledku mrtvice nebo onemocnění ledvin. 

Amnesty vedla rozhovory se zemědělskými pracovníky, dělníky v továrnách na výrobu cihel, doručovateli, policisty, pracovníky hygienických služeb a dalšími lidmi, kteří pracují venku a jsou tak extrémním teplotám vystaveni. Respondenti uváděli celou řadu zdravotních komplikací včetně úpalu, pocitu ospalosti, potíží s dýcháním, pocitů pálení v žaludku, závratí, horečky, bolesti těla, infekcí očí a bolestí hlavy. 

Popsali také, že jim ze strany zaměstnavatelů nebyla poskytována dostatečná ochrana před extrémním horkem. Například jeden řidič traktoru vysvětlil, že jelikož pracuje za denní mzdu, nemůže si dovolit dělat dlouhé přestávky. Místo aby zastavil, když jsou teploty nejvyšší, pracuje pomaleji, často se sprchuje, dělá krátké přestávky ve stínu a pije vodu, aby zůstal hydratovaný. „Odpočíváme co nejkratší dobu, abychom mohli pokračovat v práci. Když nebudeme pracovat, majitelé nám nezaplatí," popsal. 

Výrazně špatná je situace zejména pro lidi žijící v chudobě. Většina z nich nemá přístup k elektřině, takže si nemohou dovolit ventilátory, klimatizaci nebo si pořídit solární panely či jiné alternativní technologie. Lidé v Jacobabadu a v Láhauru uváděli, že na udržení svých domovů v chladu spotřebují až 30 % měsíčního příjmu. 

Vládní opatření, včetně sociální ochrany nejohroženějších skupin, jsou navíc nedostačující a v některých provinciích nejsou akční plány proti horku ani jiná preventivní opatření zavedena vůbec.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2280 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...