Česká Amnesty má nového ředitele

  Článek

publikován 5.9.2023

„Hodnoty, na kterých Amnesty staví a reprezentuje, jsou mi osobně velmi blízké,“ říká nový ředitel české sekce Amnesty International Pavel Gruber. V rozhovoru popisuje směřování, kterým by se měla organizace pod jeho vedením dát. Věnovat se chce klimatické nespravedlnosti, změně právní definice znásilnění i růstu vlivu Číny.

Během své dosavadní práce jsi se věnoval zejména humanitární pomoci – třeba jako ředitel české pobočky Lékařů bez hranic. Nyní ale vedeš organizaci, která usiluje o systémové změny a obranu lidských práv. Jaký byl pro tebe přechod do takové organizace? 

V každodenní humanitární práci se člověk dotýká konkrétních životů. Systémové změny oproti tomu mohou mít mnohem dlouhodobější dopad. Možná to souvisí s věkem, ale najednou mi přijde fajn věnovat se právě systémovým změnám. Cítím, že pro mě osobně na to dozrál čas.

Ačkoliv oblast lidských práv je pro mě nová, tak Amnesty znám dobře a dlouho. Hodnoty, na kterých staví a reprezentuje, jsou mi osobně velmi blízké. Bude pro mě velkou výzvou dohnat expertizu na poli lidskoprávní problematiky, ale vedu tým lidí, kteří mají perfektní znalosti.

Jaká vize čeká Amnesty pod tvým vedením? 

Rozhodně povyrůst. Myslím si, že Amnesty a tým, který ji reprezentuje, dělá skvělou práci. Zároveň je tady však potenciál, aby organizace byla víc vidět a mohla tak zvedat i důležitá témata, o kterých se běžně nemluví, a dostávat je do veřejného prostoru.

A jaká témata to jsou?

Některá z nich jsou pro Amnesty klíčová už dnes. Obecně jde samozřejmě o téma politických vězňů, které je úzce spojené se základními lidskými právy na svobodu projevu a vyjádření vlastního názoru. V lokálním kontextu považuji za důležité lobbovat za změnu definice znásilnění v zákonech. Zde je velký potenciál ovlivnit životy milionů lidí. 

Česká Amnesty ale nevisí ve vzduchoprázdnu. Ve světě rezonuje téma klimatické nespravedlnosti, které i já dlouhodobě považuji za zásadní. Lidská práva jsou velmi úzce spojená s klimatickou změnou a existuje velký nepoměr mezi těmi, kdo za klimatickou změnou stojí, a těmi, na které dopadá.

Dále určitě všichni vnímáme, že se ve světě mění rozložení sil jednotlivých globálních aktérů. Chci se proto více soustředit na to, jakou roli bude hrát Čína na poli lidských práv. Myslím, že bude významná. 

Do Amnesty nastupuješ po náročném období, které před rokem vyvolal report o Ukrajině. Vnímáš to jako oblast, které je potřeba se věnovat? 

Je to výzva. Každý dělá chyby, nikdo – dokonce ani žádná organizace – není bezchybná. Na celé té události se ale dá hodně naučit. Myslím si, že chyba nebyla v obsahu, ale v tom, jak se celkově uchopil a komunikoval. Věcně organizace nepřešlápla, její ústředí ale komunikaci pojalo nešťastně. 

Myslím si proto, že je v tom pro Amnesty poučení. Že je někdy dobré více naslouchat i menším regionálním sekcím, které některou problematiku vnímají citlivěji a lépe – třeba právě to, co se nyní děje na Ukrajině. Pro organizaci to určitě byla reputační rána, nemám ale žádnou pochybnost o tom, že by ji neustála a nevzpamatovala se. 

Zmiňoval jsi, že ti přijde důležité brát ohled i na názory regionálních sekcí Amnesty. Jsou některé, od kterých by ses rád inspiroval?

Obecně mám zkušenost, že bývá dobré se dívat na podobně velký trh a podobně velkou kancelář. Vzpomínám si, že vždy pro mě bylo velmi inspirativní spolupracovat s irskou nebo dánskou Amnesty. Také kanadská sekce dělá velmi zajímavé věci. Obecně se při hledání pracovní inspirace rád dívám za hranice.

Plánuješ v Amnesty už nějaké velké změny?

Přijít po 14 dnech s oznámením o radikálních změnách bych považoval za aroganci, na druhou stranu pročekat rok by byla škoda. Zatím potřebuju nějaký čas. Na první pohled mě napadají některé věci v provozním fungování, vnitřní kultuře a tak dále. Nemyslím ale, že je potřeba radikálně měnit to, co Amnesty dělá.


Sledujte práci české Amnesty na Instagramu, Facebooku a Twitteru.


Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2166 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...