© Colin Foo

Vyšetřování „Predator Files“ odhaluje katastrofální selhání regulace obchodu se sledovacími zařízeními

  Článek

publikován 9.10.2023

Nové vyšetřování mediální sítě European Investigative Collaborations (EIC) ve spolupráci s bezpečnostní laboratoří Amnesty International odhaluje šokující pravdu o rozsahu sledování i neúčinnosti evropské regulace.

Dokument „Akta Predátor“ se zaměřuje na tzv. „Alianci Intellexa“ – složitou a měnící se skupinu vzájemně propojených společností – a na její vysoce invazivní spyware Predator. Tento spyware a jeho přeznačené varianty mohou získat přístup k nekontrolovanému množství dat v elektronických zařízeních. V současné době jej nelze nezávisle kontrolovat ani omezit jeho funkce. Predátor může do cílových zařízení proniknout, když uživatel jednoduše klikne na škodlivý odkaz, ale může být také doručen prostřednictvím taktických útoků, které mohou v tichosti infikovat daná zařízení.

Produkty Aliance Intellexa byly nalezeny v nejméně 25 zemích Evropy, Asie, Blízkého východu a Afriky. Důkazy nasvědčují, že byly použity k podkopávání lidských práv, svobody tisku a sociálních hnutí po celém světě.  

Intellexa uvádí, že je „společností se sídlem v EU a podléhá regulaci“, což je samo o sobě usvědčující obžalobou toho, jak členské státy a instituce EU nedokázaly zabránit stále se rozšiřujícímu dosahu sledovacích produktů. A to navzdory řadě vyšetřování, jako byl například projekt Pegasus v roce 2021.  

„Vyšetřování Predator Files ukazuje to, čeho jsme se již dlouho obávali: že s vysoce invazivními sledovacími produkty se obchoduje téměř v průmyslovém měřítku a že mohou volně fungovat ve stínu bez dohledu a jakékoli skutečné odpovědnosti. Znovu se ukazuje, že evropské země a instituce nedokázaly účinně regulovat prodej a přenos těchto produktů.“

- Agnès Callamard, generální tajemnice Amnesty International.

Společnosti zabývající se sledovacími technologiemi, které mají sídlo v EU, podléhají unijním kontrolám, jejichž cílem je zabránit poškozování lidských práv regulací vývozu sledovacích technologií. Jak ukazuje vyšetřování v souvislosti se souborem Predator Files, regulační orgány EU nejsou schopny nebo ochotny kontrolovat a předcházet poškozování lidských práv v souvislosti s exportem špionážního softwaru. Existuje proto pouze jediný možný závěr: Vzhledem k neúčinnosti regulace musí být používání vysoce invazivního spywaru, jako je Predator, zakázáno.  

Divoký provoz sledovacích technologií

Roční vyšetřování vedla mediální síť EIC, sdružující desítky mediálních organizací, v kooperací s bezpečnostní laboratoří Amnesty International. Ta rovněž provedla vlastní nezávislý výzkum, který bude v nejbližších dnech zveřejněn jako součást vyšetřování Predator Files.

„Výsledky vyšetřování Predator Files jsou stejně alarmující jako projekt Pegasus, který mu před dvěma lety předcházel. Situace je dnes pravděpodobně ještě horší, protože se od té doby změnilo jen velmi málo. Žoldnéřské sledovací společnosti, jako je Aliance Intellexa, nadále téměř beztrestně prodávají své zboží a dosahují milionových zisků na úkor lidských práv. Státy Evropské unie se musí přestat vyhýbat odpovědnosti a začít tyto společnosti usměrňovat,“ komentovala výsledky vyšetřování Donncha Ó Cearbhaill, vedoucí bezpečnostní laboratoře Amnesty International.  

Skupinu Intellexa Group, která je součástí Aliance Intellexa a vyrábí špionážní software Predato, založil v roce 2018 Tal Dilian, bývalý důstojník izraelské armády, a několik jeho spolupracovníků. Dále je kontrolována holdingovou společností Thalestris se sídlem v Irsku. Aliance Intellexa rovněž spojuje skupinu Intellexa se skupinou společností Nexa, která působila především z Francie.

Mezi 25 zeměmi, do kterých byly podle zjištění EIC prodány produkty aliance Intellexa, jsou Švýcarsko, Rakousko a Německo. Mezi další zákazníky patří Omán, Katar, Kongo, Keňa, Spojené arabské emiráty, Singapur, Pákistán, Jordánsko a Vietnam.

Analýza Amnesty International týkající se nedávné technické infrastruktury spojené se špionážním systémem Predator naznačuje jeho přítomnost v různých formách také v Súdánu, Mongolsku, na Madagaskaru, v Kazachstánu, Egyptě, Indonésii, Vietnamu a Angole.  

Amnesty International se obrátila na dotčené subjekty s žádostí o vyjádření, ale nedostala žádnou odpověď. EIC však obdržela odpověď od hlavních akcionářů a bývalých vedoucích pracovníků skupiny Nexa, kteří tvrdí, že Aliance Intellexa přestala existovat.

Pokud jde o vývoz sledovacích technologií do výše uvedených států, akcionáři a bývalí zaměstnanci tvrdí, že „obchodní vztah byl buď navázán v plném souladu s platnými předpisy, nebo nikdy nedošlo ke smlouvě nebo dodávce“. Uvedli také, že subjekty aliance Intellexa „svědomitě dodržovaly vývozní předpisy“, přičemž uznali, že navázali „obchodní vztahy“ se zeměmi, které „nebyly zdaleka dokonalé z hlediska právního státu“.


Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2324 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...