© Jeden svět

Pět dokumentů, které stojí za to: Tipy Amnesty na festivalu Jeden svět

  Článek

publikován 19.3.2024

Další ročník dokumentárního festivalu Jeden svět je tady! A i letos přináší pestrý a nabitý program. Abyste se ovšem v desítkách promítaných snímků snáze zorientovali, má pro vás Amnesty několik tipů. Podívejte se, jaké lidskoprávní filmy si nenechat ujít!

Kdo, když ne my?

V čele běloruských protestů, které zemí otřásly před sedmi lety, často stály ženy. Dokument Kdo, když ne my? mapuje osudy tří z nich, jež jsou odhodlány bojovat za lepší a svobodou budoucnost. Denně ale čelí represím a šikaně tamního režimu. Jedna z hrdinek dokumentu, Darja, odejde po zatčení svých kolegů z lidskoprávního centra Vjasna do exilu, aby mohla pokračovat ve své práci. Další protagonistka, Nina, mezitím dál protestuje přímo v Bělorusku nehledě na riziko uvěznění. Poslední ze sledovaných žen, Táňa, zakladatelka známého lidskoprávního festivalu, žije bez svého muže a syna, kteří uprchli na Ukrajinu. Situaci běloruských protestujících, včetně tří protagonistek, později zásadně ovlivní invaze na Ukrajinu. Ačkoliv se smyčka kolem bojovníků za svobodu postupně utahuje, jejich naděje neumírá.

20 dní v Mariupolu

Když Rusko vtrhlo na Ukrajinu, zůstali novináři a novinářky z tiskové agentury AP uvězněni v obléhaném Mariupolu. Byli v tu chvíli jediným týmem zahraničních korespondentů, který přinášel přímá svědectví z obléhaného města a zprávy o válečných zločinech páchaných ruskou armádou. Během 20 dní, co byli ve městě uzavřeni, natočili mnoho záběrů zachycujících krutou realitu, které však mnohá média odmítal zveřejnit. Záběry, na které se nikdo nechtěl dívat, ale každý by je měl vidět. Z těchto materiálů i ze zákulisních záznamů náročné práce odvážných novinářů vznikl poutavý dokument 20 dní v Mariupolu.

Syn duchovního

Snímek Syn duchovního vypráví o investigativním novináři Rúholláhovi Zamovi. Ten se narodil po začátku íránské revoluce do rodiny významného učence islámu a v mládí se tak stýkal s nevyššími zástupci radikálního islamismu v zemi. Postupně se s z něj však stal jeden z nejhlasitějších kritiků íránského autoritářského režimu. Rúholláh opakovaně přinášel důležité zprávy ze zákulisí íránského byznysu i politiky, které byly tamní vládě trnem v oku. Aby ve své práci mohl pokračovat nezávisle, byl nucen odejít do exilu. I tam ale žije ve strachu z únosu nebo zabití. V ohrožení jsou také jeho spolupracovníci. Nikdo totiž neví, jak daleko je současný íránský režim ochoten doopravdy zajít.

Když nastává příliv

Zatímco malý dánský ostrov Mandø postupně mizí pod hladinou stoupajícího moře, jeho obyvatelé se snaží vyrovnat s nejistou budoucností. Po večerech sní třeba o stavbě archy, která by jim poskytla bezpečí, až se ostrov stane neobyvatelným. Na pozadí probíhající klimatické krize zároveň stále žijí své běžné životy v pomalém tempu málo osídleného severského ostrova. Nepředstavitelnou atmosféru odvážně zachycuje dokument Když nastává příliv.

Extremisti.br

To, jak je brazilská společnost polarizovaná, ukázaly prezidentské volby v roce 2023. Poté, co úřadující prezident Jair Bolsonaro prohrál, zaútočily tisíce jeho nespokojených voličů na nejdůležitější vládní budovy v zemi. Dva roky před touto událostí začali autoři dokumentu mapovat dění uvnitř brazilské krajní pravice, která byla poté s útoky spojována. Odhalují, že jde o nesourodou komunitu, která prostupuje různými vrstvami brazilské společnosti. Snímek Extremisti.br rovněž přináší cenný vhled do současné praxe politických extremistů, stejné jako do současné podoby internetové propagandy a manipulace davů.


Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2322 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...