© AFP via Getty Images

10 dní Trumpova úřadu: nové hrozby pro lidská práva, klima i uprchlíky

  Článek

  Spojené státy publikován 30.1.2025

Od chvíle, kdy Donald Trump usedl do prezidentského křesla, uplynulo pouze 10 dní. Přesto jeho administrativa přinesla už několik významných změn: Výzvy k masovým deportacím, vyhlášení stavu národního ohrožení a invaze, militarizace americko-mexické hranice, znovuzavedení migrační politiky známé jako „zůstaňte v Mexiku“ a vypnutí azylové aplikace CBP One. Obavy z porušování lidských práv ve Spojených státech i za jejich hranicemi tak rychle sílí.

Rétorika, kterou nový americký prezident používal ve svém předchozím funkčním období i během volební kampaně, byla zaměřena na ty nejzranitelnější, zejména na migranty. Nejnovější legislativa pak převedla jeho slova v činy.  Během prvních 10 dnů své funkce zavedl exekutivní opatření, která vážně zasahují do práv uprchlíků hledajících bezpečí a ohrožují nespočet životů. Tato opatření staví na neexistujících hrozbách a vedou k rozšíření militarizace, externalizace hranic, plošného využívání imigrační detence, zrychlenému vyhošťování a kriminalizaci obránců práv migrantů.

„Trumpova politika téměř znemožňuje jednotlivcům požádat o azyl ve Spojených státech a povede k nucenému navrácení tisíců lidí do míst, kde je ohrožen jejich život nebo bezpečnost.“ 

– Ana Piquer, ředitelka americké Amnesty


Prezident Trump rovněž vyzývá k využívání trestního stíhání osob, které nelegálně překročily hranice Spojených států. Stejná politika už během prvního Trumpova funkčního období vedla k masovému rozdělování rodin. Dodnes existují rodiny – většinou ze Střední Ameriky - kterým se stále nepodařilo spojit zpět. 

K tomu všemu pak nová prezidentská administrativa vypnula aplikaci CBP One, která pomáhala migrantům sjednat si schůzku k požádání o azyl v USA. Ukončení aplikace tak vytvořilo nepřekonatelnou překážku pro přibližně 270 000 zranitelných osob, které se pokoušejí hledat bezpečí. Tito lidé nyní uvízli v Mexiku bez jasné cesty dál.

Krize klimatu i lidských práv

Hrozbou pro lidská práva je také Trumpovo rozhodnutí o odstoupení USA od Pařížské dohody. Klimatická krize je v současnosti jednou z největších hrozeb a přináší nebezpečí hladomoru, humanitárních krizí, chudoby a vysídlení po celém světě. Spojené státy, coby druhý největší světový producent emisí uhlíku a největší světová ekonomika, musí hrát klíčovou roli v prevenci lidskoprávní katastrofy. Ta bude nevyhnutelná, pokud nedojde k drastickému snížení emisí skleníkových plynů. 

„Dopady klimatické krize na lidská práva jsou nepopiratelné a vyžadují naléhavou pozornost. Všechny země Severní a Jižní Ameriky musí převzít odpovědnost za předcházení těm nejhorším důsledkům – od ochrany ochránců životního prostředí až po spravedlivý přechod na energetiku s odklonem od fosilních paliv,“ uvedla Marina Navarrová, ředitelka peruánské sekce Amnesty.

Klimatická krize přitom silně dopadá i na Spojené státy. Příkladem je Portoriko, které za prvního Trumpova období zasáhl hurikán Maria. Tehdejší americká prezidentská administrativa ale zanechala svůj karibský ostrov téměř napospas a selhala v poskytnutí nutné humanitární pomoci. „Dnes se obáváme, že nové funkční období přináší větší klimatická rizika a větší zranitelnost,“ shrnula své obavy z neschopnosti nového prezidenta reagovat na projevy klimatické krize Liza Gallardo, ředitelka Amnesty Portoriko.

Za hranicemi USA

Politická rozhodnutí USA často silně ovlivňují i život v latinskoamerických zemích. Podobná situace je ale i u severního souseda Spojených států – v Kanadě. V zemi, která sdílí s USA nejdelší územní hranici, se letos budou konat volby, a to v době, kdy se veřejně mínění intenzivně polarizuje.

„Budeme i nadále požadovat, aby úřady a kandidáti na všech úrovních zůstali oddáni lidským právům a aby v kanadské společnosti nenašly odezvu zprávy, které míří proti zranitelným jednotlivcům a komunitám,“ komentovaly Trumpovo znovuzvolení France-Isabelle Langlois a Ketty Nivyabandi, ředitelky kanadské Amnesty.

Trumpova historie i předvolební sliby varují před velkým ohrožením lidských práv uvnitř i vně hranic USA. „Jako největší lidskoprávní organizace na světě jsme připraveni hájit lidská práva a usilovat o spravedlivou, bezpečnou a zdravou budoucnost pro všechny. Společně jsme silnější než každý zvlášť,“ uzavírá Ana Piquer.


Aktuální petice

  Spojené státy

Bez čisté vody, lékařské péče nebo právní pomoci. Nové detenční centrum na Floridě hrubě porušuje lidská práva

V červenci 2025 otevřela Florida kontroverzní detenční centrum Everglades, přezdívané „Aligátoří Alcatraz“, které se stalo symbolem tvrdého přístupu Trumpovy administrativy vůči migrantům a žadatelům o azyl. Krátce po zahájení provozu se objevily zprávy o otřesných podmínkách, například nedostatku čisté vody a hygienických podmínek a omezenému přístupu k lékařské péči a právní pomoci. V zařízení dochází k závažnému porušování lidských práv, včetně krutého či ponižujícího zacházení a omezení kontaktu zadržených s rodinou či právníky. Požadujeme jeho okamžité uzavření.

 

Aktuální počet podpisů: 759 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...