Komunitní vůdci ostrovního národa Guda Maluyligal na severu Austrálie, strýčkové Pabai a Paul, už několik let bojují na ostrovech Boigu a Saibai s ničivými dopady stoupající hladiny moře. Eroze pláží, ničení posvátných míst a hřbitovů, záplavy polí a ohrožení infrastruktury ohrožují existenci ostrovů i právo jejich obyvatel na důstojný život.

V roce 2021 podali na australskou vládu žalobu s tvrzením, že ta porušila svou povinnost chránit Torresův průliv před škodami způsobenými klimatickou změnou.

Rozsudek byl vynesen v červenci 2025. Soud sice rozhodl, že vláda nemá právní povinnost chránit obyvatele Torresova průlivu před škodami způsobenými klimatickou změnou, zároveň ale konstatoval, že ostrovy a jejich obyvatelé čelí „ponuré budoucnosti, pokud nebudou přijata urgentní opatření k řešení klimatických změn“.

Podle důkazů můžou být ostrovy Boigu a Saibai během třiceti let zcela zaplaveny. Lidé už dnes nemohou pěstovat zeleninu, protože půdu zasolila mořská voda. Soud rovněž upozornil, že emisní cíle stanovené v letech 2015–2021 nerespektovaly nejnovější vědecké poznatky a že klimatické změny pro lidstvo představují existenční hrozbu.

„Moje srdce je zlomené kvůli mé rodině i komunitě. Ale právě láska k nim nás poháněla posledních pět let a bude nás pohánět dál,“ uvedl strýček Pabai.

Pokud vláda nezmění směr, lidé v Torresově průlivu riskují, že kvůli stoupající hladině moře přijdou o své domovy a stanou se prvními klimatickými uprchlíky v Austrálii.

Historické stanovisko Mezinárodního soudního dvora

V červenci 2025 vydal Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) první poradní stanovisko ke klimatickým změnám.

Stanovisko, které vzešlo z kampaně studentů Univerzity Jižního Pacifiku a které podpořilo 105 států včetně Austrálie, jasně říká: státy mají povinnost chránit životní prostředí, dodržovat lidská práva a přijímat opatření proti klimatické změně.

Čas na klimatickou spravedlnost: čistá nula do roku 2035

Australská vláda v současné době projednává emisní cíl pro rok 2035. Amnesty společně s 88 organizacemi požaduje, aby se Austrálie zavázala k uhlíkové neutralitě do roku 2035. Čekat až do roku 2050 je podle vědců příliš pozdě.

Klimatické změny již nyní zhoršují chudobu a nerovnost marginalizovaných komunit v Austrálii. Povodně, požáry, sucha i vlny veder se stávají běžnou realitou.

„Vzhledem k tomu, kolik lidí v Austrálii již čelí důsledkům klimatické nečinnosti, musí vláda do roku 2035 snížit emise na nulovou úroveň, aby ochránila lidská práva,“ zdůrazňuje Nikita White, kampaňová koordinátorka Amnesty International Australia.

Příběh strýčka Pabaie a strýčka Paula ukazuje, že i malá komunita může donutit vládu jednat o následcích klimatické změny. Stejně tak studenti v Tichomoří svým úsilím dosáhli historického rozsudku Mezinárodního soudního dvora, který má pozitivní dopad na lidi po celém světě.

Amnesty bude dál bojovat za klimatickou spravedlnost a za ochranu lidských práv všech, kteří už dnes nesou důsledky klimatické krize.