Česká republika podpořila Mezinárodní trestní soud
Článek
publikován 9.7.2009
Prezident Václav Klaus ve středu 8. července podepsal Římský statut Mezinárodního trestního soudu a tím učinil poslední krok k jeho ratifikaci.
Senát a poslanecká sněmovna daly souhlas k ratifikaci Římského statutu již v loňském roce, prezident doposud odmítal připojit svůj podpis s odkazem na možné rozpory s ústavním pořádkem České republiky. Amnesty International vítá dokončení ratifikace, která v České republice probíhala 10 let. Česká republika se zařadí po bok všech ostatních států EU a dalších 109 zemí po celém světě.
Ačkoliv je Římský statut zakládající smlouvou soudu, s jeho fungováním jsou spojeny další úmluvy, které je nutné ratifikovat. Pro zajištění efektivní činnosti soudu by Česká republika měla schválit Úmluvu o výsadách a imunitách představitelů Mezinárodního trestního soud nebo Úmluvu o přemístění obětí a svědků. Dále by měla být připravena nominovat kvalitní kandidáty na post soudců a účastnit se zasedání Shromáždění smluvních stran soudu a Revizní konference Římského statutu v příštím roce.
„Přijetí Římského statutu je pouze začátkem podpory Mezinárodního trestního soudu ze strany České republiky. Soud stíhá osoby odpovědné za nejvážnější zločiny a životy tisíců lidí. Tito pachatelé doposud úspěšně unikali spravedlnosti, protože neexistoval nástroj, jak je stíhat. Dnes takovouto instituci máme a Česká republika by měla přispět k tomu, aby fungovala co nejlépe,“říká Štěpán Drahokoupil ze Skupiny pro mezinárodní otázky Amnesty International.
Česká republika se stane smluvní stranou až první den v měsíci po uplynutí lhůty 60 dnů od dne uložení ratifikačních listin. Pokud budou ratifikační listiny uloženy již v červenci, stane se tak k 1. říjnu.
Do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu spadá stíhání nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva: genocida, zločiny proti lidskosti nebo válečné zločiny.
Mezinárodní trestní soud funguje od roku 2002, kdy byl Římský statut ratifikován požadovaným počtem 60 států. V současné době se soud zabývá případy porušování mezinárodního práva v Ugandě, Demokratické republice Kongu, Súdánu a Středoafrické republice. Dodnes stanulo před soudem pět z celkem čtrnácti obžalovaných. Letos v březnu soud vydal zatykač na súdánského prezidenta Bašíra, který veškerá obvinění odmítá. Na rozdíl od Bašíra se letos v květnu před soud dobrovolně dostavil obžalovaný súdánský občan Bahr Idriss Abu Garda, aby čelil obviněním vzneseným hlavním vyšetřovatelem Luisem-Morenem Ocampou.
Aktuální petice
Bez čisté vody, lékařské péče nebo právní pomoci. Nové detenční centrum na Floridě hrubě porušuje lidská práva
V červenci 2025 otevřela Florida kontroverzní detenční centrum Everglades, přezdívané „Aligátoří Alcatraz“, které se stalo symbolem tvrdého přístupu Trumpovy administrativy vůči migrantům a žadatelům o azyl. Krátce po zahájení provozu se objevily zprávy o otřesných podmínkách, například nedostatku čisté vody a hygienických podmínek a omezenému přístupu k lékařské péči a právní pomoci. V zařízení dochází k závažnému porušování lidských práv, včetně krutého či ponižujícího zacházení a omezení kontaktu zadržených s rodinou či právníky. Požadujeme jeho okamžité uzavření.
Aktuální počet podpisů: 90 Náš cíl: 3000
Další zprávy
© Getty Images