Ázerbájdžán v lidskoprávním hledáčku před zahájením Evropských her

Amnesty International zveřejnila výzkumnou zprávu o potlačování občanské společnosti v Ázerbájdžánu. Česká sekce se připojila k výzvě neziskovek směřované Českému olympijskému výboru, aby v komentářích o Evropských hrách neignoroval lidskoprávní problémy v zemi a požadoval propuštění tamních politických vězňů.
Pozitivní odkaz her vyhasíná s tím, jak pokračují útoky, věznění a mučení novinářů, politiků, právníků i aktivistů.

Ázerbajdžánská vláda před konáním prvních Evropských her přistoupila k systematickému potlačování občanské společnosti, čímž podkopala naděje na to, že událost zanechá v zemi nějaký pozitivní ohlas, varuje Amnesty.

Zpráva Ázerbájdžán: Represivní hry: Hlasy, které nebudou na prvních Evropských hrách slyšet., byla publikovaná před zahajovacím ceremoniálem, který se uskuteční 12. června. Amnesty International v briefingu podrobně ukazuje, že za poslední rok ázerbájdžánští novináři, ochránci lidských práv, zástupci opozice a mladí prodemokratičtí aktivisté zažili pronásledováni, zadržování, věznění a mučení během zátahů na opozici, které ještě zesílily s blížícími se hrami.

„Více než rok před Evropskými hrami byly kritické hlasy systematicky umlčovány. Občanská společnost byla potlačovaná vládou, která se snaží vytvořit ovzduší bez kritiky a zneužívá hry jako svou mohutnou PR komedii, aby si vylepšila vlastní image,“ uvedla Natalia Nozadzová, výzkumnice Amnesty International pro Ázerbájdžán.

„Je těžké sledovat, jak tento přístup zapadá do principu olympijské charty o „zapojení sportu do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti“ a s principem svoboy tisku. Daleko k rozvíjení těchto ideálů bude mít odkaz nadcházejících her – bude jen další podporou represivních orgánů po celém světě, které vidí pořádání velké sportovní události jako příležitost k navýšení prestiže a respektu."

V Ázerbájdžánu je dnes přinejmenším 20 vězňů svědomí, zadržovaných pouze za pokojné uplatňování práva na svobodu projevu. Někteří z nich byli obviněni z podvodů a daňových úniků poté, co byl v roce 2013 uveden v platnost restriktivní zákon o financování a registracích nevládních organizací. Další čelí falešným obviněním, od držení drog a výtržnictví až k velezradě. Mnoho aktivistů a dalších podporovatelů opustilo zemi, a ti, kteří zůstali, se často neodváží z obavy před výhružkami proti nim a rodinám mluvit o útlaku, který úřady uplatňují.

Nezávislá média nyní téměř neexistují, zatímco noviny a televizní stanice vlastněné nebo ovládané vládou jsou používány k pomlouvání kritiků. To umožňuje úřadům nátlak, který nelze nijak kontrolovat.

Loni v létě ázerbájdžánské orgány uskutečnily obzvláště agresivní zátah proti významným kritikům vlády, kteří byli zatčeni a drženi ve vyšetřovací vazbě. V posledních dvou měsících, s blížícím se začátkem Evropských her, některým prodloužili vazbu, zatímco ostatní dostali dlouholeté tresty vězení.

Nespravedlivé procesy

Rasul Džafarov, zakladatel nevládní organizace Klub lidských práv, byl zatčen v srpnu loňského roku. Plánoval spuštění kampaně "Sport pro demokracii", aby upoutal mezinárodní pozornost na zhoršující se situaci v oblasti lidských práv v zemi. V dubnu byl odsouzen na šest a půl roku na základě vykonstruovaných obvinění z daňových úniků a nezákonných obchodních styků.

Lejla Junusová, 60letá lidskoprávní aktivistka a laureátka Sacharovovy ceny, jedna z nejpřímějších a nejvýznamnějších kritiček vlády, byla uvězněna v červenci – několik dní před výzvou k bojkotu Evropských her kvůli katastrofálnímu přístupu Ázerbájdžánu k lidským právům. Od té doby byla držena ve vyšetřovací vazbě, přičemž termín propuštění byl stanoven po hrách. Ve vězení tak stráví rok, aniž by proběhl soud. Její manžel Arif Junus byl zatčen pět dní po Lejle. Oba jsou drženi na základě vykonstruovaných obvinění z velezrady, nelegálního podnikání, daňových úniků, zneužití pravomoci, podvodu a padělání. Lejla a její manžel trpí vážnými zdravotními problémy a mají zákaz vzájemné komunikace i kontaktu se členy rodiny.

Intigam Alijev, známý právník angažující se v oblasti lidských práv, který úspěšně dostal řadu případů proti ázerbájdžánským úřadům k Evropskému soudu pro lidská práva, byl zatčen v červenci loňského roku na základě vykonstruovaných obvinění z daňových úniků a nezákonných obchodních styků. Byl zadržován ve vazbě až do soudního procesu, který proběhl letos v dubnu. Odsoudili ho na sedm a půl roku ve vězení.

Svoboda tisku

V červnu loňského roku ázerbájdžánské úřady zmrazily aktiva Institutu pro svobodu a bezpečnost novinářů, nevládní organizace, která bránila svobodu tisku od roku 2006. Úřad institutu byl prohledán, prokurátoři zabavili dokumenty a vybavení a organizace byla zrušena. Zaměstnanci, včetně ředitele Emina Husejnova, byli vyslýcháni. Když byla proti Husejnovovi vznesena obvinění z daňových úniků a nezákonných obchodních styků, skryl se na švýcarském velvyslanectví. Velvyslanectví mu nabídlo humanitární azyl, a tak se zde již od loňského srpna skrývá. Věří, že pokud velvyslanectví opustí, bude okamžitě zatčen.

V prosinci loňského roku byla prohledána a úřady státního zastupitelství uzavřena kancelář Rádia Svobodná Evropa/Radio Liberty v Baku. Nebylo podáno žádné oficiální vysvětlení, přestože byly zabaveny dokumenty i vybavení a 12 zaměstnanců bylo zadrženo a vyslýcháno. Propustili je až po podepsání příkazu k mlčení.

Chadija Ismajlovová, novinářka pracující pro Rádio Svobodná Evropa, byla zatčena, když v prosinci loňského roku vyšetřovala tvrzení o napojení rodiny prezidenta Ilhama Alijeva na lukrativní stavební projekt v Baku. Byla obviněna z navádění kolegy k sebevraždě a z dalších, politicky motivovaných, obvinění. Kolega později přiznal, že skutečně byl nucen podat stížnost na kolegyni a jeho pokus o sebevraždu neměl nic společného s Ismajlovovou. Ta přitom čelí nepřetržitému zájmu ze strany státních orgánů řadu let a nyní jí hrozí 12 let vězení, pokud bude shledána vinnou ve všech obviněních.

Mladí aktivisté

Zpráva také svědčí o tom, jak nebezpečné místo pro prodemokratickou mládež Ázerbájdžán je. Mladí lidé ze známého hnutí NIDA, které k vyjádření kritických a pochybovačných názorů nebo k organizování nenásilných shromáždění využívá Facebook, byli zatčeni a obviněni z držení výbušnin a z úmyslu o narušení veřejného pořádku. Amnesty International věří, že tato obvinění jsou vykonstruovaná. Členové NIDA byli biti a mučeni za účelem získání přiznání.

"Je tu vláda teroru - všichni se bojí... Útoky na NIDA vyslaly jasné poselství dalším aktivistům - pokud vláda může zničit NIDA, sdružení vzdělané a kritické mládeže, pak může udělat cokoli komukoli, kdo se odváží něco říct," uvedl Turgut Gambar, člen představenstva NIDA.

Vće o jejich případu naleznete v našich URGENTNÍCH AKCÍCH a můžete se připojit k petici.

Amnesty International vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny vězně svědomí, a aby plně respektovala svobodu projevu, sdružování a shromažďování. Mezinárodní společenství a vlády, včetně Evropského olympijského výboru, by měly v tomto smyslu rovněž vyvíjet tlak na ázerbájdžánské orgány.

"Pořádání her v Ázerbájdžánu poskytlo vzácnou příležitost zlepšit úroveň lidských práv v této zemi. Jenže selhání Evropského olympijského výboru a mezinárodní komunity v tom, aby se zastaly těch, kteří otevřeně promluví, umožnilo ázerbájdžánským úřadům, aby postupně zničily jakýkoliv svobodný život nezávislé a kritické občanské společnosti," uzavírá Natalia Nozadzová.

Evropské hry se uskuteční mezi 12. a 28. červnem a podléhají regulím Evropského olympijského výboru. V Baku budou hostit přibližně 6 tisíc sportovců z 50 zemí, kteří se utkají ve 20 sportech. Událost údajně vyšla na 6,5 miliardy britských liber (10 miliard dolarů).

Výzva neziskovek Českému olympijskému výboru

Amnesty International ČR se připojila k výzvě Českému olympijskému výboru (ČOV), aby si vzal za své poukazování na nedodržování lidských práv a požadování propuštění politických vězňů:

Vážení členové olympijského výboru,

obracíme se na Vás s výzvou k blížícím se Evropským hrám, které se budou poprvé konat už za pár dní v ázerbajdžánském Baku. Pro Ázerbájdžán jsou Evropské hry příležitostí jak se prezentovat nejen sportovnímu světu v tom nejlepším světle. I když země prošla v posledních letech prudkým ekonomickým rozvojem, tamní režim neustále posiluje své nedemokratické rysy. V zemi jsou vězněni zástupci politické opozice a kritici Ilhama Alijeva, který upevňuje autokratický režim na úkor občanských práv a svobod.

Příběh Intigama Alijeva, který byl až do svého zatčení v srpnu loňského roku jedním z předních ázerbájdžánských právníků poskytujících pomoc lidem perzekuovaným za kritiku režimu, je jeden z nejznepokojivějších. Před pouhými několika týdny byl sám Intigam Alijev ve vykonstruovaném procesu odsouzen k sedmi a půl letům vězení. V posledních týdnech se navíc výrazně zhoršil jeho zdravotní stav, adekvátní lékařská pomoc je mu však vytrvale odpírána. Za jeho práci a občanskou odvahu udělil Člověk v tísni panu Alijevovi cenu Homo Homini za rok 2012.

Příběh jeho spolupracovníka, teprve třicetiletého lidskoprávního aktivisty Rasula Džafarova, je velmi podobný. Rasul Džafarov je autorem seznamu politických vězňů a iniciátorem kampaně Sport for Rights, která se snaží před zahájením Evropských her upozornit světovou veřejnost na porušování lidských práv v Ázerbájdžánu. Také on byl však za své aktivity a kritiku represívního režimu na začátku loňského srpna zatčen, uvězněn a letos v dubnu odsouzen k šesti a půl letům za mřížemi.

Na seznam politických vězňů, který v současnosti obsahuje více než 80 jmen, se dostala i Lejla Junusová, dlouholetá obhájkyně lidských práv a spoluautorka zmíněného seznamu politických vězňů, její manžel, významný historik Arif Junus, či držitelka několika ocenění, novinářka a aktivistka Chadídža Ismailová, které bylo v loňském roce úřady znemožněno odcestovat z Baku do Prahy na konferenci Forum 2000.

Ve výčtu lidí, kteří jsou v Ázerbájdžánu vězněni za to, že si dovolili veřejně nesouhlasit s metodami tamního režimu, by bylo možné pokračovat ještě dlouho. Je ale také potřeba zmínit všechny ty, kteří museli z Ázerbájdžánu před hrozbou zatčení a perzekuce uprchnout, byli zbiti tamní policií během nenásilných protestů nebo za svoje názory přišli o práci.

V případě Evropských her se nejedná pouze o sportovní událost, ale také o snahu ázerbájdžánského politického vedení legitimizovat svůj represívní režim. Chtěli bychom Vás proto touto cestou vyzvat, abyste svými případnými komentáři a hodnoceními her nebo situace v Ázerbájdžánu nepodporovali jeho obraz coby země bez závažných společenských problémů a abyste otevřeně požadovali propuštění politických vězňů. Podobný krok v uplynulých dnech učinily například Německé olympijské sportovní svazy, které podpořily výzvu Zvláštního zpravodaje OSN pro situaci obhájců lidských práv a odmítly ignorovat porušování občanských práv a svobod v Ázerbájdžánu a kriminalizaci těch, kteří na to upozorňují.

Stejně jako Vy i tito lidé vyznávají hodnoty svobody, spravedlnosti a lidské důstojnosti. Žádáme Vás proto, abyste se otevřeně postavili na stranu politických vězňů a vyjádřili nesouhlas s politickou perzekucí v jejich zemi.

S úctou,

Člověk v tísni

Forum 2000

Nesehnutí

Asociace pro mezinárodní otázky

Amnesty International Česká Republika

Vzdělávání PRO-SPECT

Podobné příběhy

10.10.2015

Ázerbájdžán: Vyhoštění pracovníků Amnesty International těsně před volbami

Před volbami nabírá omezování svobody projevu na intenzitě.