Vysvědčení pro Českou republiku

Jak si vede rovný přístup ke vzdělávání romských dětí na začátku školního roku 2016/17?

Nerovný přístup romských dětí ke vzdělání je v českém vzdělávacím systému dlouhodobý problém. Projevuje se třemi způsoby: nadměrné zastoupení romských dětí v tzv. praktických školách (školy v první řadě určené žákům s lehkou formou mentálního postižení), vyloučení Romů z běžných škol a tříd a rozdílné přístupy k romským žákům v běžných školách - časté jsou zprávy o rasové šikaně a ostrakizaci neromskými žáky a dokonce i otevřená předpojatost ze strany některých učitelů. Přijde s novou legislativou změna?

JAK TO BYLO DOSUD

Praktické školy

Amnesty a další organizace zjistily, že romské děti jsou rutinně umisťovány do škol pro žáky s „lehkou formou mentálního postižení“ se sníženými možnostmi vzdělání. Téměř třetina žáků v tzv. praktických školách jsou Romové, navzdory tomu, že romská menšina v České republice tvoří méně než 3% populace.

Andrej byl poslán do „praktické školy“ v páté třídě. Poté, co propadl, když se přestěhoval ze Slovenska. V patnácti (v roce 2015, kdy probíhal výzkum) řekl AI, že nechápe, proč byl poslán do školy, která je navržena pro žáky s mentálním postižením. „V praktických školách z nás dělají idioty. Je to tu opravdu jednoduché. Výuka probíhá pomaleji a já si opravdu nemyslím, že bych odtud mohl jít na dobrou střední školu“.

Segregace v běžném vzdělávání

Romské děti jsou rovněž postiženy segregací v běžném vzdělávání. Často končí buď v čistě romských školách nebo ve smíšených školách, ale ve vlastní budově nebo třídě.

Šikana

Neschopnost zajistit podporu vzdělávání, které by podchytilo vzdělávací potenciál každého dítěte, a prevenci rasově podmíněné šikany: přístup založený na stereotypech a předsudcích = romské děti, které navštěvují běžné školy (tedy nejenom segregované čistě romské třídy/školy nebo praktické školy/třídy), často pociťují odlišný přístup učitelů a spolužáků. Není jim poskytnuta jazyková podpora, navzdory tomu, že rodným jazykem mnohých z nich není čeština. Namísto toho by jim díky inkluzi měl být umožněn rovný přístup ke vzdělání, což je rovněž zakotveno v českém právním systému.

Karel: „Já a moje malá sestra Jana jsme byli jediní Romové u nás ve škole. Myslel jsem si, že je to dobrá škola, ale pak nás ostatní začali šikanovat – hlavně Janu. Komandovali ji, říkali jí černá hubo, že nic neví, že vypadá odporně…Jana se bála do školy chodit. Říkali jsem to ředitelce, ale ona nás neposlouchala…Začali jsme dostávat horší známky a začali s námi zacházet jinak a všem říkali, že jsme špinaví a že smrdíme. Učitelé si stěžovali, že Jana do školy nezapadá…“

Diskriminace a segregace romských dětí, které odsuzují mnohé národní a mezinárodní organizace i státy, představují jasné porušování českých a evropských zákonů a mezinárodních lidskoprávních standardů. Celým generacím Romů byl a stále je odpírán rovný přístup ke kvalitnímu vzdělání, což upevňuje jejich sociální vyloučenost a ostatní nerovnosti.

Evropský soud pro lidská práva (případ D. H.) v roce 2007 zjistil, že česká vláda porušuje práva romských dětí, které jsou diskriminovány ve volném přístupu ke vzdělání. Snaha o řešení problému byla polovičatá a nesystematická a měla omezený dopad. To bylo způsobeno nedostatečnými ambicemi, nevalným monitoringem, podfinancováním a rozhodující bylo, že předsudky vůči romským dětem nebyly rozpoznány a řešeny přímo v jádru.

V září 2014 jako odpověď na tento problém zahájila Evropská komise řízení proti České republice pro porušení právních předpisů EU proti diskriminaci (směrnice o rasové rovnosti). V případě, že vláda nedokáže provést nezbytná opatření, mohla by Komise žalovat Českou republiku u Evropského soudního dvora.

ilustrační foto

PRÁCE AMNESTY

Amnesty International monitoruje a studuje dodržování práva na vzdělání romských dětí v České republice od roku 2006. Amnesty k tomuto tématu vydala dvě velké zprávy: Česká vláda propadá už pátým rokem. Školy stále diskriminují Romy (vytvořeno ve spolupráci s ERRC v roce 2012) a Chce to více snahy. Etnická diskriminace romských dětí v českých školách (duben 2015).

Vydání  zprávy Chce to více snahy znamenalo i začátek mezinárodní kampaně „Smažme rozdíly“ naléhající na českou vládu, aby zastavila diskriminaci a segregaci romských dětí v českých školách. Mezinárodní petici podepsalo 38 334 lidí z 94 zemí světa včetně Belgie, České republiky, Francie, Německa, Indie, Itálie, Japonska, Slovenska, Velké Británie, Finska a dalších.. 

Petici ve formě školního vysvědčení české vládě odevzdala Amnesty International a romští rodičové a děti na ministerstvo školství 31. srpna 2015, těsně před začátkem nového školního roku.

FAKTA A ČÍSLA

  • 1.4 - 2.8% české populace tvoří Romové
  • 32% dětí vzdělávajících se ve školách pro žáky s lehkým mentálním postižením jsou Romové
  • Jen 30% Romů ve věku 20-24 má dokončené střední nebo střední odborné vzdělání. Ve většinové populaci je to 82% lidí

Podívejte se na detaily, fotky a citace na TÉMATICKÉM WEBU celosvětového Amnesty hnutí!

ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ PROTI ČESKU A SCHVÁLENÉ ZMĚNY

V září 2014 bylo Evropskou komisí zahájeno řízení pro porušení práva proti České republice ve věci nadměrného zastoupení romských dětí ve školách a třídách určených žákům s lehkým mentálním postižením.

Po zahájení řízení pro nesplnění povinnosti přislíbila vláda rozsáhlejší reformy (ve srovnání s předchozími), zrychlení a rozšíření jejich působnosti. Díky úsilí současné ministryně školství byly přijaty legislativní změny známé jako Novela školského zákona a v platnost vstoupí 1. září 2016. Inkluzivní vzdělávání se tak pro všechny děti stává hmatatelnou realitou.

Reformní balíček zahrnuje zavedení podpůrných opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, povinný rok předškolního vzdělávání pro všechny žáky a integraci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžného vzdělávacího programu. To znamená zrušení zvláštních učebních osnov pro žáky s lehkým mentálním postižením.

KROK SPRÁVNÝM SMĚREM: Od kategorizace dětí ke kategorizaci jejich vzdělávacích potřeb 

Amnesty vítá tato opatření a to, že české orgány ukázaly vážný zájem bojovat s problematikou diskriminace a segregace romských dětí ve vzdělávání. Pokud se opatření podaří zavést v celé šíři, nabízí ukončení speciálního vzdělávacího programu pro děti s lehkým mentálním postižením perspektivu významného pokroku směrem k dosažení cílů integrovaného vzdělávání všech dětí bez rozdílu. Odstranilo by totiž jeden z filtrů používaných v minulosti k jejich vyloučení z hlavního vzdělávacího proudu.

Zrušení vzdělávacího programu pro žáky s "lehkým mentálním postižením" má zásadní význam. Nové nařízení počítá s možností vzdělávání žáků v oddělených třídách či školách v případě, že běžné školy nedokážou zajistit jejich potřeby. Neziskové organizace žádají ministryni, aby se ujistila, že jsou na školách zajištěny pojistky, které vylučující etnickou či jinou formu segregace žáků, včetně šikany.

Součástí reformy musí být efektivní systém monitoringu dat týkající se rovnosti.

ilustrační foto

„…ČESKÁ VLÁDA BY NEMĚLA DOPUSTIT, ABY ZA PŘEDSUDKY PYKALY MALÉ DĚTI…“

Julek  je jeden z 18 romských školáků žijících v Ostravě, kteří v roce 2000 s podporou Evropského centra pro práva Romů žalovali Českou republiku kvůli nerovnému přístupu romských dětí ke vzdělávání v případu D.H. Pracuje jako terénní sociální pracovník. 

„Chci, aby už žádné dítě nemuselo zažít to, co jsem zažil já – přesouvání z běžné školy do školy zvláštní a zpátky…konec základky v 7. třídě…s učitelkami říkajícími věci jako ´sedni si támhle k oknu a buď zticha, stejně z tebe nikdy nic nebude…´“

„Ministerstvo školství teď musí dobře hlídat školy, jestli nediskriminují děti jenom kvůli barvě jejich pleti. V každé škole by měl být aspoň jeden romský asistent, který pomůže s informovaností rodičů a budováním důvěry a komunikace. Česká vláda by už neměla dopustit, aby za předsudky pykaly malé děti.“

Amnesty doufá, že opatření a reformy budou fungovat s dostatečnou podporou, aby bylo zajištěno, že školy budou integrovat a podporovat romské žáky potýkající se s obtížemi v běžných třídách. Je třeba řešit důvody, které vedou k umisťování romských žáků do praktických škol. Např. některé negativní postoje učitelů vůči Romům, chronický nedostatek financí na podporu romských dětí nebo předsudky, kterým mnohé romské děti na běžných školách čelí od ostatních žáků.

„Konečně, dekády poté, co české vlády systematicky selhávaly v poskytnutí rovného přístupu ke vzdělávání romským dětem, dělá Česká republika první opravdové kroky ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělání pro všechny děti. V české sekci Amnesty tomu tleskáme. Tak významná systémová změna bude bezpochyby dlouhý a někdy určitě i složitý proces. Musíme ale vytrvat a postarat se o to, aby se úmysly přeměnily v realitu tak, že právo na vzdělání bude pro všechny - bez ohledu na rasu nebo etnicitu," uzavírá Mark Martin, ředitel Amnesty International ČR.

Amnesty a další neziskové organizace v Evropě budou situaci a její vývoj dál podrobně sledovat.

Rada Evropy ocenila Amnesty za práci na poli romských práv: Amnesty obdržela v dubnu 2016 Evropskou cenu za občanská práva Romů.

Podobné příběhy

26.1.2016

Dopis od předsedy vlády ČR Bohuslava Sobotky

Dne 14. ledna 2016 byla předsedovi vlády České republiky Bohuslavu Sobotkovi předána ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem naše petice, ve které více než devět tisíc podepsaných signatářů vyzývá Vládu ČR k bezodkladnému přijetí „Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí“.


16.9.2015

Evropská mírová mise byla úspěšná, konflikt v SAR ale nekončí


13.11.2015

Osm let po rozsudku D. H. musí dojít ke komplexní desegregaci škol

Neziskovky zabývající se lidskými právy Romů komentují 8 let od převratného rozsudku stav vzdělávání romských dětí v ČR.


30.9.2015

Podzimní akce v Knihovně VH