Čím hrůznější, tím lepší.

  Blog

Svoboda slova a vězni svědomí Názor od Martina Pařízková publikován 15.3.2017

Jak se v médiích rozhodují, o čem nám řeknou? Která ze záplavy informací dostane to privilegium stát se zprávou?

Napadlo mě to, když jsem monitorovala zájem českých médií o výzkumnou zprávu Amnesty ze syrského vězení Sajdnájá. Tři rozhovory v rádiu a televizi, reportáž v hlavních večerních zprávách, desítky online článků, několik zmínek v tištěných denících.

Samozřejmě. Jsem ráda, že téma média zajímá. Že díky nim zprostředkujeme divákům a čtenářům to, co tam lidé prožívají. Kriminálníci? Ne. Vysokoškoláci, novináři, právníci…civilisti, kteří si třeba jen někde moc „pustili pusu na špacír.“ Ale proč zrovna tohle téma přineslo takový ohlas? Proč se se stejnou vážností a s podobným rozsahem neinformuje o zabíjení albínů v Malawi nebo mučených uzbeckých obráncích lidských práv? Protože čím hrůznější, tím bohužel lepší.

Jako bývalá novinářka to chápu – takzvané zpravodajské hodnoty určují to, z jaké informace z tisíců se stane zpráva, a ze které ne. Vyhrávají tradičně ty negativní, překvapivé, blízké nebo spojené s nějakým známým člověkem…a nejlépe všechno najednou. Ale je smutné sledovat, jak z primárního obrovského ohlasu zájem médií upadá. Pamatujete si ještě na válku v Iráku? Tu první, z roku 90, kdy se poprvé bojovalo v přímém přenosu a všichni seděli u televizí jako přikovaní i tu druhou, kdy nejdřív média informovala o každém sebevražedném atentátníkovi a po pár měsících už přišla jen krátká zpráva o útoku, když připravil o život „alespoň“ stovky lidí? Je to krutá realita našeho otupění a posouvání laťky zájmu a rozrušení nad věcmi, které se kolem nás dějí, výš a výš.

V současné době se to podobně děje i s takzvanou uprchlickou krizí: v létě 2015 bylo každé ztroskotání lodi na Středozemním moři na agendě médií. O rok později už jen ty největší katastrofy. Tak to zkrátka je – svět je rychlejší, globálnější a informací se na nás všechny hrne moc. Nezapomínejme ale, prosím, že i když se o věcech nedovídáme z klasických sdělovacích prostředků, neznamená to, že se nedějí. Díky, že s námi sledujete události z lidskoprávního úhlu pohledu třeba na našem Facebooku nebo webu amnesty.cz.

Martina Pařízková, tisková mluvčí Amnesty International ČR.