Ochránci půdy z národa Wet’suwet’en, včetně dědičných náčelníků, nikdy nesouhlasili s plány na výstavbou plynovodu na území svých předků. Povolení stavby bez jejich souhlasu nerespektuje jejich právo na sebeurčení a na rozhodování o ekonomickém rozvoji na jejich tradičním území, tak jak je stanoveno v různých mezinárodních lidskoprávních dokumentech.

Potrubí se již stalo zdrojem ničení životního prostředí a odřízlo národ Wet’suwet’en od jeho původního území. Nemohou vykonávat mnoho ze svých tradičních činností, jako lov a rybolov, protože lesy byly poškozeny stavbou.

Nejvyšší kanadský soud svým rozhodnutím Delgamuukw-Gisday’wa z roku 1997 potvrdil, že dědiční náčelníci národa Wet’suwet’en jsou autoritou národa v souladu se strukturou správy národa Wet’suwet’en. Všech pět klanů Wet’suwet’en se postavilo proti výstavbě plynovodu. I přesto se projekt realizuje bez jejich svobodného, předchozího a informovaného souhlasu, což je v rozporu s ‘Anuc niwh’it’en (zákony národa Wet’suwet’en), kanadským ústavním právem a kanadskými mezinárodními lidskoprávními závazky, včetně Deklarace OSN o právech původních obyvatel. Coastal GasLink (CGL) je stavební společnost, dceřiná společnost TC Energy Corporation. Její potrubí v délce 670 km by sloužilo k přepravě plynu získávaného frakováním do navrhované kanadské rafinerie zkapalněného zemního plynu (LNG).

V prosinci 2018 udělil Nejvyšší soud Britské Kolumbie stavební společnosti prozatímní soudní opatření, které zakazovalo ochráncům půdy blokovat hlavní silniční tah vedoucí teritoriem Wet’suwet’en ve snaze zastavit výstavbu plynovodu. V únoru 2019 požadovali dědiční náčelníci národa Wet’suwet’en příkaz k zastavení stavby. V prosinci 2019 udělil Nejvyšší soud Britské Kolumbie předběžný soudní příkaz, který zahrnoval i ustanovení o jeho vymáhání. Na základě těchto ustanovení začala Královská kanadská jízdní policie a její pořádková jednotka C-IRG (Community-Industry Response Group) se sledováním, obtěžováním a zastrašováním ochránců půdy z řad Wet’suwet’en, včetně dědičných náčelníků. Policie a pořádková jednotka C-IRG navíc násilně odstraňovala a nezákonně zatýkala ochránce půdy z řad Wet’suwet’en i jejich podporovatele za pomoci ozbrojených policejních zátahů na jejich území. Amnesty International na to písemně upozornila stavební společnost ve dnech 12. 7. 2022, 17. 5. 2023 a 17. 7.2023 a obdržela vždy obsáhlou odpověď, která na tato obvinění nereagovala. V červnu 2023 se Amnesty sešla se zástupci společnosti CGL a znovu vznesla obavy ohledně zneužívání, ale opět se jí nedostalo žádné odpovědi k těmto událostem.

Během čtyř rozsáhlých policejních akcí v lednu 2019, únoru 2020, listopadu 2021 a březnu 2023, které byly reakcí na aktivity ochránců půdy z řad Wet’suwet’en a jejich podporovatelů, bylo zatčeno a zadrženo 75 lidí, včetně legálních pozorovatelů a zástupců médií. V červnu a červenci 2022 se státní zástupce Britské Kolumbie rozhodl stíhat dvacet ochránců půdy za pohrdání soudem z důvodu údajného vzepření se soudnímu příkazu (předběžné opatření), aby se nepřibližovali ke stavbě potrubí. V prosinci 2022 přiznalo pět ochránců půdy vinu, přičemž tři dostali pokutu 500 dolarů a dva byli odsouzeni k 25 hodinám veřejných prací. Téměř 37 milionů dolarů z veřejných peněz bylo v období od roku 2019 až do března 2023 vydáno na policejní sledování ochránců půdy z řad Wet’suwet’en, jejich sousedů, např. kmene Gitxsan, a podporovatelů.