Severní Korea

Občané Korejské lidově demokratické republiky (Severní Koreje) nadále trpěli porušováním většiny aspektů svých lidských práv. Severokorejci a zahraniční občané byli svévolně zadržováni a odsuzováni na základě nespravedlivých soudů pro „kriminální činy“, které nebyly mezinárodně uznány. Dále pokračovala přísná omezení práva na svobodu projevu. Tisíce Severokorejců byly státními orgány poslány pracovat do zahraničí, často v drsných podmínkách. Počet Severokorejců prchajících ze své země a mířících do Korejské republiky (Jižní Koreje) se zvýšil.

(Text z výroční zprávy AI, 2016 - 2017)

Pozadí

Vláda prováděla zkoušky jaderných zbraní dvakrát, jednou v lednu a znovu v září, zvyšovala tím napětí mezi Severní Koreou a mezinárodním společenstvím. V důsledku toho OSN zvýšila své ekonomické sankce proti Severní Koreji, což vedlo v zemi i u zahraničních expertů k obavám z nedostatku potravin a dalšího zhoršování životní úrovně. Možný ekonomický dopad byl experty považován za motivaci k opuštění země, nicméně hlavní motivací bylo shledáno riziko politických čistek ve formě uvěznění a informace o popravách mezi vládnoucí elitou.

Korejská strana práce uspořádala v květnu sjezd poprvé po 36 letech. Novináři z mezinárodních sdělovacích prostředků byli při této příležitosti pozváni do země, nicméně pracovali za přísných omezení a nebylo jim dovoleno sledovat jednotlivá setkání sjezdu.

Dle organizace World Food Programme způsobily vážné povodně v srpnu smrt nejméně 138 lidí a vynutily vysídlení 69 tisíců dalších. Vláda požádala o humanitární pomoc včetně potravin, přístřeší, vody a hygienických zařízení, ale mezinárodní reakce byla minimální z důvodu obav potencionálních dárců z jaderného programu země.

Svoboda pohybu

Celkem 1414 lidí opustilo Severní Koreu a dorazilo do Jižní Koreje. Toto číslo vzrostlo o 11% oproti roku 2015 a poprvé vzrostlo i od doby, kdy se Kim Čong-un ujal moci.

Zároveň se zprávami o odchodu běžných Severokorejců sdělovací prostředky v Jižní Koreji a Japonsku informovaly také o vysoce postavených úřednících vlády, opouštějících své posty a hledajících azyl. Vláda Jižní Koreje v srpnu potvrdila emigraci severokorejského zástupce velvyslance ve Velké Británii, Tae Jong-ho a jeho rodiny.

Třináct zaměstnanců restaurace, kteří byli vysláni pracovat do Ningbopy v Číně, uprchlo v dubnu přímo z Číny do Jižní Koreje. Po jejich příjezdu do Jižní Koreje severokorejské úřady tvrdily, že dvanáct žen ze skupiny bylo z Číny do Jižní Koreje uneseno. Podle rozhovoru v médiích, který uspořádala severokorejská vláda v Pchjongjangu s jejich bývalými spolupracovníky, zaměstnancům během pobytu v Číně odebrali cestovní pasy, což by jim zabránilo v možnosti volně cestovat.1

Rozhovory se Severokorejci, kteří opustili zemi i zprávy ve sdělovacích prostředcích mluví o tom, že vláda zvýšila úsilí, aby zabránila lidem v odchodu ze země přes čínsko-korejskou hranici. Ti, kterým se podařilo uprchnout, zůstali v riziku zadržení, uvěznění, nucených prací, mučení a jiného špatného zacházení v případě, že by byli zatčeni a navráceni z Číny.

Práva migrujících pracovníků

Prostřednictvím státních podniků vláda opět vyslala alespoň 50 tisíc lidí do zhruba 40 zemí včetně Angoly, Číny, Kuvajtu, Kataru a Ruska k práci v různých odvětvích včetně medicíny, stavebnictví, lesnictví a stravovacích zařízení. Zaměstnanci nedostávali mzdy přímo od zaměstnavatelů, ale přes severokorejskou vládu, která si strhávala významné částky. Většině pracujících byly upřeny informace o mezinárodních nebo vnitrostátních pracovněprávních předpisech a často jim chyběl přístup k jakýmkoliv vládním agenturám a dalším kontrolním organizacím, které nabízejí pomoc při uplatnění pracovního práva v hostitelských zemích.  

Tito zaměstnanci byli často podrobeni příliš dlouhé pracovní době a vystaveni riziku vzniku pracovních úrazů a nemocí z povolání.  V červnu, poté co média informovala o smrti severokorejského zahraničního zaměstnance v souvislosti s havárií loděnice, Polsko oznámilo, že již dále nebude povolovat pracovníkům ze Severní Koreje vstup do země. Podobné vyhlášení vydala v červenci Malta a současně zamítla také prodloužení víz stávajícím Severokorejským zaměstnancům.

Svévolné zatýkání a zadržování

Orgány odsuzovaly občany včetně zahraničních na základě nespravedlivých soudních procesů k dlouhým trestům ve vězení. Frederick Otto Warmbier, student ze Spojených Států, byl usvědčen z „podvratné činnosti“; on sám přitom přiznal pouze odcizení propagandistického plakátu. V březnu byl odsouzen k 15 letům nucených prací; bylo mu zabráněno v přístupu na konzulát po dobu nejméně 6 měsíců. V dubnu byl Kim Dong-Chul, 62letý občan Spojených Států, odsouzen k 10 letům nucených prací za „špionáž“. Úřady neposkytly podrobnosti této údajné špionážní činnosti. Ukládání trestů pokračovalo, zatímco byly uvaleny nové sankce OSN na Severní Koreu v první polovině roku a před sjezdem Korejské strany práce konaném v květnu, kdy byla na Severní Koreu mířena zvýšená mezinárodní pozornost.2 Až 120 tisíc lidí zůstalo ve vazbě ve čtyřech známých politických vězeňských táborech, kde byli podrobováni systematickému a všestrannému hrubému porušování lidských práv, mučení a dalšímu špatnému zacházení, z něhož některé se vyrovnalo až zločinům proti lidskosti. Mnozí ze zadržovaných v těchto táborech nebyli usvědčeni z žádného mezinárodně uznávaného trestného činu, ale byli zadrženi pro „vinu kvůli vztahu“, jednoduše pro vztah k osobě, která je považována za nebezpečnou pro stát.

Svoboda projevu

Úřady opět zaváděly přísná omezení práv svobody projevu, včetně práva vyhledávat, získávat a sdílet informace bez ohledu na národní hranice. Vláda pokračovala v omezování přístupu k vnějším zdrojům informací, neexistovaly žádné vnitrostátní nezávislé noviny, sdělovací prostředky či občanské společenské organizace.

Odborná činnost těch několika zahraničních reportérů, kteří byli do země vpuštěni, byla i nadále silně omezována. Reportéři BBC, kteří navštívili Severní Koreu u příležitosti Sjezdu Korejské strany práce konané v květnu, byli krátce zadrženi a izolováni, vyslýcháni a vyhoštěni ze země, protože vláda považovala jejich reportáže zaměřující se na běžný život v Pchjongjangu za „neuctivé“. Agence France-Presse (Francouzská tisková agentura, pozn.překl.) se při otevření své kanceláře v Pchjongjangu v září stala jednou z mála zahraničních zpravodajských organizací, jež působí v Severní Koreji.

Téměř všem byl odepírán přístup k internetu a mezinárodním telekomunikačním službám. Severokorejci žijící poblíž čínských hranic na sebe brali velké riziko při používání pašovaných mobilních telefonů napojených na čínské telefonní sítě, aby se mohli spojit s osobami v zahraničí. Lidé nevlastnící takový telefon platili překupníkům nehorázné sumy, aby mohli telefonovat do zahraničí.  Používání pašovaných mobilních telefonů připojených k čínským mobilním sítím vystavilo všechny zvýšenému dohledu a rovněž riziku zatýkání a uvěznění za různé přestupky včetně špionáže.3

Stávající počítačová síť, která umožňuje pouze přístup na domácí internetové stránky a emailové účty, zůstala k dispozici velmi omezenému počtu osob. V září se objevila chyba na serveru v Severní Koreji, a tak byla světu odhalena informace, že severokorejská síť obsahuje pouze 28 webových stránek, všechny kontrolované veřejnými orgány nebo státními podniky.

Násilná zmizení

V únoru úřady zastavily veškerá vyšetřování únosů japonských občanů, zrušily tím bilaterální dohodu o vyšetřování případů, podepsanou v roku 2014. Dle zpráv sdělovacích prostředků toto rozhodnutí následovalo po japonském znovuzavedení dříve zmírněných sankcí poté, co Severní Korea v lednu testovala jaderné zbraně. V minulosti Severní Korea přiznala, že její agenti v 70. a 80. letech dvacátého století unesli 12 japonských státních příslušníků.

..........

  1. Jižní Korea: Ukončete utajování kolem severokorejských zaměstnanců restaurace.(ASA 25/4413/2016)
  2. Severní Korea: Tajemstvím zahalené odsouzení občana Spojených Států k nuceným pracím  (News story, 29 April)
  3. Přístup odepřen: Omezení mobilních telefonů a vnějších informací v Severní Koreji  (ASA 24/3373/2016)

Novinky

9.3.2016

Severní Korea: Zpřísněné kontroly komunikace s vnějším světem ničí rodiny.

Poté, co vláda zpřísnila kontrolu nad užíváním komunikačních technologií, riskuje běžný Severokorejec, který by byl přistižen při telefonátu s blízkou osobou, která uprchla do zahraničí, že bude poslán do politického vězeňského tábora nebo jiného detenčního zařízení.

4.8.2015

MLADÍ SEVERO-KOREJCI PRAVDĚPODOBNĚ POPRAVENI

Další zprávy