© FREDERICK FLORIN/AFP/Getty Images

Ázerbájdžán: Vyhoštění pracovníků Amnesty International těsně před volbami

  Článek

Před volbami nabírá omezování svobody projevu na intenzitě.

© FREDERICK FLORIN/AFP/Getty Images

Ázerbájdžánský prezident Ilham Aliyev přednáší řeč před parlamentním shromážděním Rady Evropy ve Štrasburku.   

Trvalý tlak, pod kterým se nachází svoboda projevu v Ázerbájdžánu, sílí s nadcházejícími parlamentními volbami, které se budou konat příští měsíc. Na tento problém poukázala Amnesty International poté, co byli dva její pracovníci zastaveni na hranicích a vypovězeni ze země.

Ázerbájdžánské imigrační úřady zadržely cestovní pasy dvou delegátů Amnesty International gruzínské národnosti, jakmile ve středu ráno přiletěli do hlavního města Baku. O několik hodin později byli oba vyhoštěni ze země. Organizace předem informovala příslušné orgány o příletu svých delegátů, odpověď však neobdržela.

„Pro lidi v Ázerbájdžánu neexistuje reálná šance účastnit se voleb smysluplně, pokud zde stále dochází k porušování lidských práv a pokud je stále umlčováno těch několik nezávislých hlasů, které zde ještě zůstávají,“ řekl John Dalhusien, ředitel Amnesty pro Evropu a Střední Asii.

„Jaká další temná tajemství se před parlamentními volbami snaží představitelé ázerbájdžánského státu skrýt před okolním světem?“

„Deportace našich členů je dalším z příspěvků k litanii novinářů a ochránců lidských práv, proti kterým je zejména cíleno. Jsou zadržováni a vězněni jen proto, že vykonávají svoji práci. Nic nenasvědčuje uvolňování represí ze strany vlády vůči kritikům a disentu.“

V červnu tohoto roku byl zástupcům Amnesty odepřen vstup do Ázerbájdžánu pouze den před plánovanou návštěvou Evropských her, které se konaly v Baku.

Minulý měsíc zrušili pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) svoji účast u voleb, které se budou konat 1. listopadu. Důvodem bylo příliš mnoho omezení požadovaných státními autoritami. Budou to první ázerbájdžánské volby od rozpadu Sovětského svazu a získání nezávislosti v roce 1991, které OBSE nebude monitorovat.

Dalším znakem vážnosti situace ohledně dodržování lidských práv v Ázerbájdžánu je nedávné oznámení Rady Evropy (hlavní evropské instituce, která se věnuje lidskoprávní problematice), že odvolává své zástupce ze společné pracovní skupiny zabývající se lidskými právy v tomto státě. Tato skupina přitom byla pověřena obnovením dialogu mezi vedením státu a občanskou společností.

Pozadí:

V Ázerbájdžánských věznicích se v současné době za kritiku vedení státu nachází minimálně 20 vězňů svědomí. Ti byli odsouzeni na základě falešných obvinění v širokém rozsahu od finančních podvodů a daňových úniků, až po držení drog a chuligánství, v některých případech dokonce za vlastizradu.

Mnoho aktivistů opustilo zemi. Ti, kteří zůstali, jsou kvůli výhružkám vůči své osobě i svým rodinám příliš vystrašení na to, aby dál pokračovali v hlasitém boji proti porušování lidských práv, kterého se dopouští představitelé státu.

Nezávislá média v Ázerbájdžánu v tento okamžik téměř neexistují. Noviny a televizní stanice vlastněné a řízené vládou jsou používány k očerňování kritiků. A to pak umožňuje autoritám vyhnout se jakékoli kontrole.