© Barbora Cernusakova/AI

"LGBT je horší než komunismus". Polsko dlouhodobě brojí proti LGBTI+ lidem

  Článek

LGBTI   Polsko publikován 19.8.2021

Poslední vývoj událostí v Polsku je pro LGBTI+ osoby velmi krušný. Veřejně se proti nim postavili přední politici a přes sto polských měst na svém území vyhlásilo takzvané „zóny bez LGBTI+.

Homofobní útoky politiků


Nenávistné nálady ve společnosti vůči LGBTI+ komunitě svými výroky podněcují přední politici včetně prezidenta, premiéra a předsedy vládnoucí strany.


Předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jarosław Kaczyński v roce 2019 označil „ideologii LGBTI+“ za importovanou „hrozbu pro polskou identitu, pro náš národ, pro jeho existenci, a tedy pro polský stát“. Prezident Andrzej Duda prohlásil během prezidentské kampaně v červnu 2020, že „LGBTI+ nejsou lidé, ale pouze ideologie" o které uvedl, že je "možná ještě horší než komunismus" a že pokud bude znovu zvolen, prosadí úplný zákaz propagace ‚ideologie LGBTI+‘ ve veřejných institucích.


Tato kampaň rozšířila homofobní rétoriku v online i offline prostoru a byla nadšeně přijata politiky a konzervativními médii.Zóny bez LGBTI+Přes sto měst v Polsku ve svých samosprávách vyhlásilo „zóny bez LGBTI+“. Označení sice nemá žádný právní dopad, nicméně nápisy „zákaz vstupu LGBTI+“ na dveřích kaváren, restaurací nebo kin a další nepřátelské projevy jsou v rámci EU považovány za silně diskriminační.Gazeta Polska dokonce rozdávala svým čtenářům nálepky „Zóna bez LGBTI+“ (ty byli nuceni stáhnout poté, co krajský soud ve Varšavě rozhodl, že tyto nálepky jsou urážkou lidské důstojnosti).Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o zónách hovořila jako o „zónách bez lidskosti“, což Joe Biden retweetoval, když vedl kampaň na prezidenta USA. Na situaci v Polsku v březnu 2021 reagoval Evropský parlament přijetím usnesení prohlašujícího celou EU za zónu svobody pro sexuální menšiny.

 

Zóny bez LGBTI+

Přes sto měst v Polsku ve svých samosprávách vyhlásilo „zóny bez LGBTI+“. Označení sice nemá žádný právní dopad, nicméně nápisy „zákaz vstupu LGBTI+“ na dveřích kaváren, restaurací nebo kin a další nepřátelské projevy jsou v rámci EU považovány za silně diskriminační.


Gazeta Polska dokonce rozdávala svým čtenářům nálepky „Zóna bez LGBTI+“ (ty byli nuceni stáhnout poté, co krajský soud ve Varšavě rozhodl, že tyto nálepky jsou urážkou lidské důstojnosti).


Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová o zónách hovořila jako o „zónách bez lidskosti“, což Joe Biden retweetoval, když vedl kampaň na prezidenta USA. Na situaci v Polsku v březnu 2021 reagoval Evropský parlament přijetím usnesení prohlašujícího celou EU za zónu svobody pro sexuální menšiny.


Na protest proti vyhlašování “zón bez LGBTI+” vede LGBTI+ aktivista Bart Staszewski fotografický projekt, v rámci kterého cestuje do míst, kde byly tyto zóny vyhlášeny. V těchto místech obvykle podél silnic visí cedule s nápisem “zóna bez LGBTI+”, Bart Staszewski zde fotografuje členy LGBTI+ komunity z daného města a poté ceduli sundá. Chce tím ukázat, že v daném městě žijí i LGBTI+ lidi a že jsou občané, jako všichni ostatní.

V reakci na tento projekt čelil Bart Staszewski řadě právních kroků. V roce 2020 dva poslanci vládnoucí koalice podali u státních zástupců žádost o vyšetřování. Konzervativní think tank Ordo Iuris dále podal policii podnět k zahájení vyšetřování trestného činu, ale policie odmítla vyšetřování zahájit. Případ Barta Staszewského poukazuje na systémový problém stíhání nejen LGBTI+ aktivistů v Polsku.

 

Násilí páchané na LGBTI+ komunitě

Násilí páchané na LGBTI+ lidech v Polsku se děje v širším kontextu nedostatečné právní ochrany menšin a rostoucí institucionalizace homofobie a transfobie. Podle polského ombudsmana se veřejné přijetí neheteronormativních osob v roce 2019 snížilo. Zároveň se podle zprávy o stavu Evropské unie v roce 2019 více než zdvojnásobil počet nahlášených zločinů z nenávisti proti LGBTI+ komunitě.

Vládní strana také připravuje zákon, kvůli kterému si lidé žijící v páru s člověkem stejného pohlaví nebudou moct adoptovat děti.

 


Zákaz sexuální výchovy

V říjnu 2019 vláda představila zákon, který by znemožnil výuku sexuální výchovy na školách a omezil právo na vzdělání nebo právo na přístup k informacím o zdravotních, sexuálních a reprodukčních právech. Zákon sice neprošel druhý čtením, může být ale kdykoliv předložen k dalšímu projednávání.

Polská vláda ztěžuje úsilí poskytnout dětem a dospívajícím komplexní sexuální výchovu, která je v souladu s mezinárodními standardy. Současné osnovy „Přípravy na rodinný život“ spíše šíří dezinformace, posilují genderové a sexuální stereotypy a propagují agendu zaměřenou proti LGBTI+ lidem. Vládnoucí strana PiS označila komplexní sexuální výchovu a snahy o prosazování rovnosti žen a mužů za útoky na „tradiční rodinné hodnoty“ a za ohrožování dětí, přičemž tyto argumenty používá k podrývání organizací hájící práva žen nebo LGBTI+ komunity.

Zákon o zákazu sexuální výchovy navíc počítá se změnou trestního zákoníku zavedením pokuty nebo trestem ve výši až pěti let vězení pro toho, kdo veřejně propaguje nebo schvaluje pohlavní styk nezletilých. To by ohrozilo nejen učitele, lékaře, ale třeba i rodiče.V zemi, kde jsou sexuální a reprodukční práva již tak extrémně omezena, je sexuální výchova mladých lidí klíčová při rozhodování o věcech, jako je souhlas se sexem, zdravé vztahy, antikoncepce a prevence sexuálně přenosných nemocí.

 

Již několik let dochází k zásadnímu omezování práv a svobod v sousedním Polsku a nedalekém Maďarsku. Změny, které ovlivňují celou společnost se týkají řady oblastí každodenního života. Přijímáním kontroverzních zákonů a dalších zásahů je omezována svoboda shromažďování, nezávislost soudů a médií, podrývána občanská společnost. Vlády však omezují i reprodukční a sexuální práva nebo nezávislost vzdělávacích institucí. V následujících několika měsících vám jednotlivé oblasti a dopady blíže představíme skrze konkrétní příběhy Poláků a Maďarů.

Zjistit více o zhoršující se situaci v Polsku a Maďarsku