© Bundesarchiv

Přehlížená genocida. Den romského holokaustu připomíná památku statisíců zavražděných Romů a Sintů

  Článek

Příběhy   Česká republika publikován 2.8.2022

V noci z 2. na 3. srpna 1944 zlikvidovali nacisté cikánský tábor v Osvětimi – Březince a 4 200 vězňů zavraždili v plynových komorách. Kromě nich zahynuly během Hitlerova tažení Evropou další statisíce Romů a Sintů. K uctění jejich odkazu se stal druhý srpnový den Památným dnem romského holokaustu.

Nacistické Německo usilovalo o vyhlazení všech ras, které považovalo za „nečisté”. Mezi ně řadilo kromě Židů právě Romy. Ačkoliv byly antisemitismus a anticikanismus klíčovou součástí nacistické ideologie, opíraly se o stereotypy široce rozšířené v tehdejší společnosti. Počet obětí romského holokaustu není dodnes jasný, odhady historiků se pohybují od 200 000 do 1,5 milionu mrtvých.
 
Perzekuce Romů a Sintů se v různých oblastech ovládaných nacistickým Německem lišila, zjednodušeně se ale dá říct, že čím víc na východ, tím krutěji si nacisté počínali. V částech západní Evropy byli Romové především tvrdě kontrolováni nebo jim byla omezována možnost obživy, ve východní Evropě byli masově vražděni. Kromě vyhlazovacích a pracovních táborů mají mnoho životů na svědomí tzv. jednotky Einsatzgruppen – vraždící skupiny SS, které následovaly postupující armádu a v nově dobytém území vykonávaly popravy civilistů.
 
V Protektorátu Čechy a Morava byly zřízeny dva internační romské tábory, první v Letech u Písku a druhý v Hodoníně u Kunštátu. Nejprve sloužily jako pracovní tábory pouze pro muže, později jako sběrné tábory pro celé rodiny. Výnosem vůdce SS Himmlera v prosinci 1942 pak tábory změnily svůj účel a staly se přestupní stanicí do Osvětimi, kde vznikl rodinný cikánský tábor. V něm bylo během války internováno přes 22 000 Romů z celé Evropy, z nichž zde většina zahynula.
 
Z původní české a moravské populace Romů se po konci války vrátilo z koncentračních táborů pouze asi 600 žen, mužů a dětí. Po příchodu do vlasti neměli mnohdy kam jít, protože jejich domovy a majetek byly po transportu rozkradeny či rozprodány. 
 
Po osvobození Československa se obětem romského holokaustu důstojné památky nedostalo. Namísto památníků vzniklo později v hodonínském táboře rekreační zařízení, na místě tábora v Letech byl zase postaven vepřín. Několik českých politiků kruté podmínky nebo význam postavení památníku v Letech popíralo či bagatelizovalo. Odkoupení vepřína v Letech u Písku schválila česká vláda až v roce 2017 a jeho demolice byla zahájena letos v červenci. Na území tehdejšího tábora tak konečně vznikne památník, připomínající smrt statisíců zavražděných Romů a Sintů.

 

Aktuální petice

  Česká republika

Lidská práva a principy právního státu musejí být v Evropě chráněny

Lidé v Maďarsku a Polsku čelí v čím dál větší míře omezování svobody projevu, cenzuře médií, omezování nezávislosti soudů, útokům na příslušníky menšin a dalšímu porušování lidských práv nebo oslabování demokratických hodnot.

 

Aktuální počet podpisů: 3222 Náš cíl: 3500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...