© Amnesty International

„Taková je cena za to nemlčet.” Příběhy čtyř novinářů, kteří se odvážili postavit vlastnímu státu

  Článek

publikován 3.5.2023

Za svou odvahu nazývat věci pravými jmény a konfrontovat vládnoucí politiky jsou novináři v mnoha zemích nespravedlivě zadržováni a perzekvováni. Koncem minulého roku bylo po celém světě vězněno přes 500 z nich, nejvíce za posledních 6 let. Někteří novináři a jejich kolegové pak za svou práci zaplatili životem – jen od začátku letošního roku bylo zabito 7 pracovníků médií.* K dnešnímu Světovému dni svobody tisku vám přinášíme příběhy čtyř nespravedlivě vězněných novinářů, za které v Amnesty bojujeme.

„Obyvatelé rezignovali na zlo vedoucích představitelů” 

Za poklidnou kritiku vlády byla v Burundi uvězněna novinářka Floriane Irangabiye. Dlouhodobě sice žije v sousední Rwandě, burundské úřady ji však zadržely, když do země přijela po sedmi letech za svou rodinou. 

Do října 2022 byla svévolně vězněna, aniž proti ní bylo vzneseno jakékoliv obvinění. Posléze byla nařčena z „podrývání integrity národního území“. U soudu byl proti ní použit záznam jejího rádiového pořadu, v němž občany Burundi vyzvala, aby se navzdory strachu z represí a poprav nebáli nesouhlasit s vládou. 

„Obyvatelé rezignovali na zlo vedoucích představitelů Burundi, občané nevyjadřují svůj názor ze strachu, že budou zabiti. Naléháme na ně, aby strach překonali,“ řekla v pořadu. 

V lednu tohoto roku odsoudil burundský soud Floriane Irangabiye k 10 letům vězení. Její případ je dalším příkladem dlouhodobého úsilí burundských úřadů potlačit tamní disent, a to navzdory opakovaným slibům nynějšího prezidenta Evarista Ndayishimiyeho zlepšit současný stav lidských práv v zemi. 

Represe z dob Stalina 

Ke čtvrtstoletí za mřížemi byl odsouzen ruský novinář a politický aktivista Vladimir Kara-Murza. Jeho otevřené kritizování ruské invaze na Ukrajinu tamní úřady označily jako vlastizradu.

„Takzvané „zločiny", za které byl Vladimir Kara-Murza souzen – vystupování proti invazi a obhajoba obětí porušování lidských práv – jsou ve skutečnosti projevem mimořádné statečnosti. Tento rozsudek nesprávně spojuje aktivitu v oblasti lidských práv s 'vlastizradou' a připomíná represe z dob Stalina."  

- Ředitelka Amnesty International pro Rusko Natalia Zviagina

 

Kara-Murza trpí nervovým onemocněním dolních končetin, což podle ruského práva zabraňuje nastoupení trestu. Přesto je nespravedlivě zadržován již více než rok a na základě rozhodnutí soudu, který proběhl za zavřenými dveřmi, má ve vězení zůstat dalšího čtvrt století. „Taková je cena za to v Rusku nemlčet,” komentoval Kara-Murza rozsudek ve své závěrečné výpovědi před soudem. 

Kritikem režimu Vladimira Putina je přitom ruský novinář již dlouho. I proto se v minulosti stal terčem dvou pokusů o otravu. Pozdější nezávislé vyšetřování mezinárodní investigativní skupiny Bellingcat odhalilo, že před těmito otravami byl sledován ruskou tajnou službou FSB. Ruské úřady však oba případy vyšetřit odmítly. 

Nepřátelé demokracie 

Největší bangladéšský deník Prothom Alo čelí rozsáhlému nátlaku a vyhrožování ze strany vládního establishmentu. Po vydání článku, který popisoval skutečné životní náklady tamních obyvatel, označil bangladéšský premiér ve svém projevu deník za nepřítele demokracie a bangladéšského lidu. 

Pár hodin po premiérově projevu zaútočila na redakci deníku v hlavním městě skupina několika osob. Autor článku Shamsuzzaman Shams byl zadržen, aniž proti němu byla vznesena jakákoliv obvinění. Jeho rodina rovněž nebyla po několik dlouhých hodin informována, kde se Shams nachází. Teprve později byl spolu s jedním z editorů deníku Prothom Alo obžalován za porušení bangladéšského zákona o digitální bezpečnosti, kterým se tamní vláda často snaží potlačit své odpůrce. Pokud Sham soud prohraje, hrozí mu až 7 let ve vězení. 

Zvláštní zpravodajové OSN pro svobodu projevu a situaci obránců lidských práv již dříve uvedli, že tento zákon, včetně paragrafů použitých proti Shamsuzzamanovi Shamsovi, na základě vágních definic kriminalizuje rozsáhlou škálu projevů svobody slova. Bangladéšské vládě tak dává široký prostor k tomu, aby nepřiměřeně trestala jednotlivce za zastávání nebo sdílení osobních názorů. Mnoho lidí již bylo kvůli tomuto zákonu vystaveno rozsáhlému porušování lidských práv, včetně nuceného zmizení, svévolného zadržování a mučení. 

12 let za dokumentování protestů 

Dalším z nespravedlivě zadržovaných novinářů je vietnamský reportér Nguyen Lan Thang, který v zemi přes deset let dokumentoval protivládní protesty a porušování lidských práv. Osudným se mu stalo 12 videí, která kritizovala tamní komunistickou stranu. Po jejich zveřejnění byl obviněn z „vytváření, uchovávání, distribuce nebo šíření informací, dokumentů a předmětů namířených proti státu". Hrozí mu trest až 12 let v cele. 

Na základě stejných obvinění bylo od roku 2019 zadrženo nejméně dalších 32 lidí, především obránců lidských práv a novinářů. Ukazuje se tak, že kritizovat stát je ve Vietnamu v posledních letech čím dál nebezpečnější.

Lan Thangovi jsou ve vězení zakazovány návštěvy jeho rodiny, stejně jako dostatečné právní zastoupení. První setkání s advokátem mu bylo umožněno až sedm měsíců po jeho zadržení. 

* data organizace Reportéři bez hranic

Aktuální petice

  Česká republika

Amnesty vyzývá vládu a parlament: Zpřísněte zbraňovou legislativu v České republice!

Když střelné zbraně skončí v nezodpovědných rukou, může to znamenat katastrofu. České zákony, které regulují získávání zbraní, jsou přesto jedny z nejmírnějších v Evropě. V ČR se za posledních patnáct let odehrály již čtyři masové střelby, a je proto nejvyšší čas, aby se zákonodárci a zákonodárkyně zabývali tím, kdo má přístup ke zbraním a za jakých podmínek. Zatím je tato debata vedena převážně směrem k deregulaci nabývání a držení zbraní. Podepište petici a pojďte to změnit!

 

Aktuální počet podpisů: 237 Náš cíl: 5000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...