© Private

12 měsíců od smrti, která otřásla Íránem. Následovaly popravy, chemické útoky i neúnavný boj za rovnoprávnost

  Článek

  Írán publikován 12.9.2023

Je tomu téměř rok, co po brutálním zatčení íránskou mravnostní policií zemřela Mahsa Amini – mladá dívka, která se odmítla podřídit ponižujícím zákonům o povinném zahalování. Po její smrti zemi zachvátily protesty, během nichž ženy veřejně pálily své šátky. A odpor vůči vládnoucímu režimu trvá dodnes. Přinášíme přehled hlavních událostí, které v uplynulých 12 měsících otřásly Íránem.

Smrt Mahsy Amini (Září 2022)

Vše začíná smrtí Mahsy Amini, 22leté íránky, kterou 13. září zatýká tamní mravnostní policie – útvar proslulý zadržováním a mučením žen a dívek na základě íránských diskriminačních zákonů. Stejně tomu je i v případě Mahsy, kterou policie zadržuje poté, co odmítá povinné nošení šátku. Za to je podle výpovědí svědků brutálně zbita v policejní dodávce. Následně upadá do bezvědomí a o tři dny později umírá.
 
Její smrt ale nezůstává bez odezvy.
 
17. září propukají po celém Íránu masové protesty. A v jejich popředí stojí ženy, které po dekádách diskriminace a násilí nechtějí být nadále občankami druhé kategorie. Řada z nich odmítá povinné zahalování a veřejně pálí svůj hidžáb.
 
Íránské úřady ale protesty krutě potlačují. Bezpečnostní složky zblízka střílí do protestujících ostrými náboji, hrubě bijí demonstranty obušky a útočí slzným plynem. Desítky mužů, žen i dětí umírají, stovky dalších se stávají oběťmi vážných a bolestivých zranění, včetně oslepení.

Uniklé dokumenty (Říjen 2022)

Občanské protesty v zemi nadále pokračují, demonstranti ale za svůj odpor platí vysokou cenu. Tisíce lidí jsou zatčeny, desítky dalších umírají v ulicích íránských měst. Uniklé dokumenty ukazují, že nejvyšší íránský vojenský orgán vyzval bezpečnostní složky k „tvrdé konfrontaci“, která má sílu protestů zlomit. Kruté násilí ze strany policie proto není výjimkou.
 
Íránský režim pak cílí i na obránce lidských práv a protesty využívá k jejich zatýkání. Jedním ze zatčených je třeba Arash Sadeghi, který byl již v květnu 2021 propuštěn, poté co ho úřady nespravedlivě zadržovaly za jeho pokojný aktivismus. Po protestech je ale znovu zatčen, a to i navzdory tomu, že trpí rakovinou. Ve vazbě mu není umožněn přístup k důležitým lékům.

Mezinárodní vyšetřování (Listopad 2022)

Íránské úřady usilují o zastrašení účastníků povstání a snaží se je odradit od dalšího odporu proti režimu. Probíhají nespravedlivé soudní procesy, na základě kterých hrozí 21 lidem trest smrti, a to kvůli jejich údajné účasti na demonstracích.

Dění v Íránu ale nezůstává za jeho hranicemi bez povšimnutí. Přes 750 tisíc lidí z celého světa podepisuje petici, která volá po tom, aby byl zásah íránských úřadů proti protestujícím vyšetřován OSN. Na konci listopadu Rada OSN pro lidská práva skutečně zakládá speciální misi, která má násilí během íránských protestů vyšetřit.

Falešný ústupek režimu (Prosinec 2022)

Íránský generální prokurátor vydává nejasná prohlášení o údajném rozpuštění mravnostní policie. Tento signál někteří chápou jako ústupek protestujícím. Žádný z íránských orgánů ale zrušení policejního útvaru, který stál za smrtí Mahsy Amini, definitivně nepotvrdil.

Dopisy z vězení (Leden 2023)

Na veřejnost se dostávají zprávy o krutých podmínkách v íránských věznicích. Zadržená obránkyně lidských práv Narges Mohammadi v otevřeném dopise popisuje mučení a sexuální násilí, kterému jsou některé z protestujících žen ve vězení vystaveny. Pachatelé ale zůstávají beztrestní. V otevřeném dopise Narges Mohammadi vyjadřuje rovněž podporu protivládním protestům. Stejný krok činí i nespravedlivě vězněná Maryam Akbari Monfared a Sepideh Gholian, ačkoliv tím riskují, že samy budou nelidskému zacházení vystaveny.

Desítky popravených (Březen 2023)

Tempo poprav v Íránu je děsivé – jen během prvních dvou měsíců roku umírá rukou státu na 94 lidí. Mnoho z nich je odsouzeno na základě nespravedlivých soudních procesů, při kterých nemají ani právní zastoupení. Řada poprav je navíc provedena v ústranní a bez možnosti návštěvy, nebo dokonce upozornění rodin zabitých.
 
Vysoký počet poprav je jasnou snahou zastrašit odpůrce vládnoucího režimu. Mnoho z odsouzených na smrt navíc dozorci před popravou mučí, aby z nich dostali falešná přiznání. Ty později přenáší i íránská státní média. Jsou zaznamenány kruté praktiky jako bičování, provádění elektrických šoků nebo zavěšování hlavou dolů. Jíní z odsouzených se stávají obětmi znásilnění či jiného sexuálního násilí. V neposlední řadě vychází najevo děsivé informace o tom, že tomuto násilí nejsou ušetřeni ani nezletilí, z nichž některým je pouhých 12 let.

Tisíce otrávených dívek (Květen 2023)

Fyzickému utrpení nejsou vystaveni jen lidé ve věznicích. Řada dívčích škol se stává cílem chemických útoků, při kterých jsou dovnitř budov vypuštěny dráždivé plyny. Mnoho dívek končí v nemocnicích s dýchacími obtížemi, zvracením nebo necitlivostí končetin.
 
Útoky se jeví jako koordinované a patrně usilují o potrestání dívek a žen za jejich zapojení do protivládních protestů. Pachatel však zůstává neznámý. Již před těmito útoky byly íránské dívky utlačovány diskriminačními a ponižujícími zákony, nyní se však musí bát i o své zdraví
 
Íránské úřady ale nezvládají chemické útoky řádně vyšetřit a místo toho jejich následky bagatelizují. Navzdory státním statistikám o 13 tisících otrávených studentkách tamní ministr zdravotnictví tvrdí, že špatný zdravotní stav hospitalizovaných dívek je pouze důsledkem stresu či uličnictví.

Mravnostní policie se vrací (Červen 2023)

Írán ohlašuje vznik nového policejního útvaru, který má nahradit mravnostní policii. Má sice jiné jméno, a to „poradenská hlídka“, jeho poslání ale zůstává stejné: vymáhat zákony namířené proti ženám. Íránské úřady pak v represích proti ženám pokračují i jinými způsoby – přes milion Íránek dostává SMS zprávu, že pokud nezačnou opět nosit šátky, hrozí jim zabavení části jejich majetku. Mnoho dalších je vyloučeno z univerzit, jiným je zakázán vstup do veřejné dopravy.
 
Zároveň ale sílí přesvědčení, že úřadům se nepodaří navrátit společnost zpět do doby před protesty. Šátek totiž nosí méně žen, než tomu bylo před rokem – podle íránské policie si vlasy nezakrývá až 10 procent Íránek.

Ničení hrobu Mahsy Amini (Srpen 2023)

Hrob Mahsy Amini je několikrát poničen. Jde přitom o místo, kde rodiny zabitých protestujících hledají společnou útěchu a solidaritu a dávají najevo své odhodlání usilovat o spravedlnost.

Íránské úřady rovněž oznamují, že na stejném hřbitově plánují velké stavební úpravy. Po nich bude hrob Mahsy hůře přístupný veřejnosti. Krom toho je poškozováno nebo jinak dehonestováno mnoho dalších náhrobků, které nesou jména obětí, jež zemřely při krutých zásazích íránských bezpečnostních složek.

Obavy režimu z dalších protestů (Září 2023)

Je tomu již rok od doby, kdy tragická smrt mladé Mahsy rozpoutala jedny z největších protestů v historii země. Za brutální zásahy proti civilistům ale nebyl nikdo postaven k odpovědnosti. Íránské úřady nadále stupňují obtěžování a zastrašování rodin obětí, aby si vynutily jejich mlčení a vlastní beztrestnost. Chtějí také zabránit jakýmkoliv shromážděním na den výročí Mahsiny smrti, a proto na začátku září zatýkají jejího strýce.
 

Aktuální petice

  Írán

Její sourozence tajně popravili, ona je už dvanáct let ve vězení. Pomůžete?

Íránka Maryam Akbari Monfaredová je již téměř dvanáct let nespravedlivě vězněna pouze kvůli svému kontaktu s příbuznými v zahraničí, již jsou členy exilové opoziční organizace Lidoví mudžahedínové. Dne 10. března 2021 byla převezena z věznice Evin v Teheránu do věznice v provincii Semnan, vzdálené přes 200 km od její rodiny, což je v rozporu jak s mezinárodním, tak íránským právem. Od června 2021 ji ve vězení nesmí rodina navštěvovat.

 

Aktuální počet podpisů: 2817 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...