O odkazu zatčeného šéfa Amnesty Turecko Tanera Kiliçe.

Rádi vzpomínáme na hrdiny. Na ty, kteří upřednostnili své přesvědčení a zásady před osobním prospěchem, mnohdy i za cenu velkých obětí. Většinou se přitom ohlížíme do minulosti a říkáme si, kam se všichni ti stateční poděli. Dnes aby takové pohledal. K tomu všemu to adepti na pozice soudobých hrdinů mají tak těžké - vždyť se přeci máme dobře, alespoň na většině míst Evropy žijeme v pohodlí, proti čemu se je tedy třeba bouřit? Zlo a lež jsou již nějaký čas, kdy se na nás valí informace ze všech stran, zdánlivě relativní koncepty. Jak máme v takovém světě vědět, že budeme bojovat za tu „správnou stranu”?

Jenže je to velký omyl. I dnes jsou hrdinové všude kolem nás a pomáhají utvářet takový svět, ve kterém můžeme uplatňovat svá lidská práva a užívat si nabyté svobody, až občas začneme tento stav mylně považovat za zaručený. Jedním z takových hrdinů je i Taner Kiliç, dlouholetý předseda správní rady turecké Amnesty. Oddaný ochrance lidských práv se nedávno sám stal jedním ze smutných důkazů toho, že dodržování lidských práv stále není samozřejmostí – a nikdy jen tak nebude. Represivní kroky turecké vlády, které v posledním roce eskalovaly, se krom mnoha jiných dotkly také jeho. Taner byl zatčen a obviněn z členství v organizaci Fethullaha Gülena, která je viněna z pokusu o puč v zemi v roce 2015 (a od té doby také dle tureckých právních předpisů označena jako “teroristická organizace”). Obvinění vedoucího turecké Amnesty nejenže postrádá jakýkoli reálný právní základ, ale také představuje ironii osudu: sám Taner organizaci v minulosti opakovaně kritizoval. Ten, který vytrvale zapáleně bojoval za oběti porušování lidských práv, je teď sám v jejich pozici.

Může se v ní ocitnout každý z nás. Ano, úroveň dodržování lidských práv v České republice určitě není v takovém stavu, že bych jakožto předseda správní rady žil v představě akutního ohrožení stejným osudem, jakému teď čelí Taner. Ale právě proto musíme o lidská práva pečovat, vážit si jich a zasazovat se o jejich ochranu – jak u nás tak po celém světě. A to nás dostává zpátky k těm hrdinům. Skutečně jsou dnes a denně mezi námi a rozhodně se mají proti čemu bouřit, za co bojovat. A vy můžete být jedním z nich. Stačí přitom málo.

 

  •          Diskutujte o takových případech se svým okolím.

 

  •           Postavte se proti porušování lidských práv, kdykoli se o něm dozvíte. Ať už se děje ve vašem okolí, nebo na druhé straně zeměkoule.

 

 

 

 I toto jsou male hrdinské kroky, bez kterých bychom se všichni mohli brzy octnout v podobné situaci, jako je nyní Taner.

Věřím, že společné úsilí nás všech ukáže sílu a semknutost hnutí Amnesty International a povede k dobrým koncům v případě Tanera i dalších obětí porušování lidských práv. Tak na šťastné konce. A na hrdiny!

Posted in:Svoboda slova a vězni svědomí