Pozadí

Významnější vlna represí nastala po mohutných protestech, které v zemi propukly v srpnu loňského roku, po ohlášení výsledků prezidentských voleb, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil Alexandr Lukašenko. Ten Bělorusku vládne již od roku 1994. Opozice, Evropská unie a některé další země považují výsledky voleb za zfalšované. Policie proti protestujícím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ve vězení je stále několik desítek novinářů. Došlo také k uzavření některých kritických médií a zákazům činností několika nevládních organizací.

První velké razie s cílem zastrašit prodemokratické aktivisty, novináře a organizace byly provedeny v několika městech v bytech zaměstnanců a sídlech organizací již v únoru 2021. Jednalo se o organizaci Vjasna, Běloruský svaz novinářů, nezávislý odborový svaz REP, a to na základě článku 342 běloruského trestního zákoníku (organizace a příprava akcí, které hrubě porušují veřejný pořádek).

Podle běloruského Vyšetřovacího výboru byly prohlídky zaměřeny na „zjištění okolností financování protestních aktivit“. V březnu běloruský Vyšetřovací výbor zahájil trestní řízení ve věci činnosti Vjasny podle článku 342 trestního zákoníku.

Stejně jako ve většině ostatních trestních řízeních vedených proti občanským aktivistům v Bělorusku byli právníci vyzváni, aby podepsali dohodu o mlčenlivosti, a nemohou zveřejnit žádné podrobnosti případu. Nicméně se předpokládá, že předběžná vazba Alese Bjaljackého, Uladzimira Labkoviče, Niny Labkovičové, Valjantsina Stefanoviče může souviset právě s článkem 342 trestního zákoníku, který je úřady často zneužíván k zahájení neopodstatněných trestních řízení namířených proti občanským aktivistům, novinářům a obráncům lidských práv.

Amnesty International v minulosti vedla rozsáhlou kampaň za Alese Bjaljackého od srpna 2011, kdy byl zatčen a odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení za používání svých osobních účtů spravovaných v Litvě a Polsku k financování Vjasny. Organizaci byla totiž v roce 2003 úřady odebrána registrace, aby nemohla oficiálně fungovat ani si v Bělorusku zřídit bankovní účet. Otevření bankovních účtů v zahraničí bylo kvůli dalšímu fungování organizace nevyhnutelné.

V roce 2012 se stal Bjaljacki jednou z tváří kampaně Amnesty – Maraton psaní dopisů. V roce 2014 byl předčasně propuštěn z vězení.

Bjaljacki obdržel několik významných lidskoprávních cen, třikrát byl navržen na Nobelovu cenu míru.