Urgentní
akce

© Belarusian News Photos / www.BNP.by / Anton Suryapin

Razie v sídlech nevládních organizací, zatýkání obránců lidských práv. Podpořme je!

  Případ

Dne 14. července běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

Organizace Vjasna je jednou z předních lidskoprávních organizací v Bělorusku. Její webové stránky a příspěvky na sociálních sítích jsou důležitým zdrojem informací o zatýkání politických odpůrců režimu, novinářů, aktivistů apod. Organizace monitoruje porušování lidských práv v zemi a zároveň poskytuje pomoc obětem represí. Opakovaně vyzvala k zastavení represí a propuštění politických vězňů, kterých je v Bělorusku aktuálně přes 550. Kvůli své činnosti v oblasti lidských práv jsou její členové často obtěžováni úřady, vyslýcháni, podrobováni domovním prohlídkám atd. Čtyři z nich jsou již řadu měsíců ve vazbě a hrozí jim až dvanáct let vězení.

Razie proběhla také v dalších organizacích – Běloruské asociaci novinářů, Běloruském helsinském výboru, organizaci Human Constanta, nezávislém akademickém výzkumném středisku BEROC, skupině pro lidská práva Gender Perspectives, Mezinárodním svazu Bělorusů Batskaushchyna (Backauščyna), opoziční politické straně Běloruská lidová fronta, prodemokratickém Hnutí za svobodu a v mediální skupině Imena. Při prohlídkách bylo dne 14. července zatčeno nejméně dvanáct lidí. Někteří z nich byli v následujících dnech propuštěni, avšak Ales Bjaljacki, Uladzimir Labkovič, Nina Labkovičová, Valjantsin Stefanovič byli 17. července převezeni do vazby a jsou stále ve vězení.

Jedná se o další pokus Lukašenkova autoritářského režimu zastrašit nevládní organizace a omezit svobody v zemi.

Pozadí

Významnější vlna represí nastala po mohutných protestech, které v zemi propukly v srpnu loňského roku, po ohlášení výsledků prezidentských voleb, v nichž podle oficiálních výsledků zvítězil Alexandr Lukašenko. Ten Bělorusku vládne již od roku 1994. Opozice, Evropská unie a některé další země považují výsledky voleb za zfalšované. Policie proti protestujícím tvrdě zasáhla a desetitisíce lidí zatkla. Ve vězení je stále několik desítek novinářů. Došlo také k uzavření některých kritických médií a zákazům činností několika nevládních organizací.

První velké razie s cílem zastrašit prodemokratické aktivisty, novináře a organizace byly provedeny v několika městech v bytech zaměstnanců a sídlech organizací již v únoru 2021. Jednalo se o organizaci Vjasna, Běloruský svaz novinářů, nezávislý odborový svaz REP, a to na základě článku 342 běloruského trestního zákoníku (organizace a příprava akcí, které hrubě porušují veřejný pořádek).

Podle běloruského Vyšetřovacího výboru byly prohlídky zaměřeny na „zjištění okolností financování protestních aktivit“. V březnu běloruský Vyšetřovací výbor zahájil trestní řízení ve věci činnosti Vjasny podle článku 342 trestního zákoníku.

Stejně jako ve většině ostatních trestních řízeních vedených proti občanským aktivistům v Bělorusku byli právníci vyzváni, aby podepsali dohodu o mlčenlivosti, a nemohou zveřejnit žádné podrobnosti případu. Nicméně se předpokládá, že předběžná vazba Alese Bjaljackého, Uladzimira Labkoviče, Niny Labkovičové, Valjantsina Stefanoviče může souviset právě s článkem 342 trestního zákoníku, který je úřady často zneužíván k zahájení neopodstatněných trestních řízení namířených proti občanským aktivistům, novinářům a obráncům lidských práv.

Amnesty International v minulosti vedla rozsáhlou kampaň za Alese Bjaljackého od srpna 2011, kdy byl zatčen a odsouzen ke čtyřem a půl roku vězení za používání svých osobních účtů spravovaných v Litvě a Polsku k financování Vjasny. Organizaci byla totiž v roce 2003 úřady odebrána registrace, aby nemohla oficiálně fungovat ani si v Bělorusku zřídit bankovní účet. Otevření bankovních účtů v zahraničí bylo kvůli dalšímu fungování organizace nevyhnutelné.

V roce 2012 se stal Bjaljacki jednou z tváří kampaně Amnesty – Maraton psaní dopisů. V roce 2014 byl předčasně propuštěn z vězení.

Bjaljacki obdržel několik významných lidskoprávních cen, třikrát byl navržen na Nobelovu cenu míru.