Venkované v Guatemale jsou vyháněni z domovů

Od ledna 2004, kdy do úřadu prezidenta Guatemaly nastoupil Óscar Berger, byly v této zemi ze svých domovů vyhnány tisíce venkovských rodin. Příčinou násilného vyhánění a diskriminace venkovanů jsou spory o vlastnictví půdy. Někteří venkované půdu zabírají a chtějí tímto způsobem vyjádřit protest proti porušování svých pracovních práv. Jiní žijí na pozemcích, jejichž vlastník není jasný. Podle vládních údajů se v prosinci 2005 vedlo 1 052 jednotlivých případů sporů o půdu.

Bezpečností složky při vyhánění lidí užívají nepřiměřenou sílu včetně bití a špatného zacházení. Konflikty, které vyhánění provázejí, několikrát vyústily v násilí. Několik případů skončilo smrtí. Amnesty International (AI) v této souvislosti vyzvala vládu Guatemaly k zastavení tohoto postupu, který umožňuje neférová a předpojatá legislativa. „Úřady si myjí ruce nad zodpovědností za porušování práv venkovanů a původních obyvatel. Přitom neváhají sahat k silovým řešením, pokud na ně naléhají bohatí vlastníci půdy,“ uvedl Javier Zuniga z AI. Nesplněné závazky mírové dohody Guatemala podepsala v roce 1996 mírovou dohodu, která ukončila 36 let násilného konfliktu. Součástí smluv je i závazek vlády řešit pozemkovou krizi a zajistit respektování práv venkovských a domorodých komunit. Dohody také poskytují rámec pro boj s chudobou venkovanů a s vyloučením potomků původních obyvatel, např. Mayů, z polického života. Doposud však nebylo v život uvedeno ani jediné z potřebných opatření. „Od nástupu prezidenta Bergera do úřadu vyhánění zesílilo a ti, kteří jsou za ně zodpovědní, ignorují jeho dopad na život venkovanů. V Guatemale přitom dochází k ničení obydlí, nedodržování zákonů a dokonce k zabíjení,“ dodává Javier Zuniga. Příběh rodin z farmy Trece Aguas Mezi případy postižených komunit patří devět desítek domorodých rodin, které žily na farmě Trece Aguas v severní části Guatemaly. Farma produkuje kávu, ale po pádu jejích cen pocítily důsledky krize nejdříve dělníci. V květnu 2004 byly jejich rodiny byly násilím vyhnány za asistence několika stovek policistů. Všichni vyhnaní lidé se na farmě narodili, stejně jako jejich rodiče a prarodiče a bydleli na pozemku celá léta. V současnosti žijí v chudobě a mají jen mizivé možnosti obživy.

Podobné příběhy

17.11.2017

Počet uprchlíků roste, koncem loňského roku jich na světě bylo 66 milionů

Přes deset milionů lidí bylo v minulém roce nuceno opustit své domovy. Vyplývá to z výroční zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Bezmála třetina z nich odešla hledat azyl do zahraničí, ostatní zůstali vysídleni ve své domovině. Podle zprávy se tak momentálně z důvodů perzekuce, konfliktů, násilí a porušování lidských práv po světě pohybuje 65,6 milionů vysídlených lidí.


30.10.2017

Venezuela: Represe v obýváku

Venezuelské úřady rozšířily svůj arzenál represí: zahájily vlnu nelegálních razií v domovech občanů podezřelých z disentu. Právě opozičně smýšlející lidé se minulý týden stali laureáty Sacharovovy ceny od Evropského parlamentu.


11.9.2017

Kdo jsou Rohingové a proč utíkají z Barmy?

Amnesty International vysvětluje situaci Rohingů prchajících z Barmy, jejich pronásledování podporované státem a rozsáhlé humanitární důsledky krize.


17.4.2017

Americký útok na syrskou leteckou základnu: Závazek za syrské uprchlíky je zásadní, pokud Trumpovi vážně záleží na civilistech

V reakci na letecký útok Spojených států na syrskou vojenskou leteckou základnu v Homsu z minulé noci, tři dny poté co útok chemickými zbraněmi zabil více než 80 civilistů v provincii Idleb, Margaret Huang, výkonná ředitelka Amnesty International v USA řekla: