Násilí na ženách podporuje šíření nemoci AIDS

Na epidemii HIV/AIDS je ve stále větší míře nahlíženo jako na zdravotní, rozvojový a lidskoprávní problém, který úzce souvisí se společenským postavením žen a dívek. Ačkoli je možné se před touto nemocí do velké míry bránit a způsoby prevence jsou známy, podle údajů Společného programu OSN pro AIDS (UNAIDS) žilo v roce 2003 s nákazou HIV/AIDS více než třicet pět milionů dospělých a dva milióny dětí.V loňském roce se nově nakazily další více než čtyři miliony lidí. Největší procento nemocných se nachází v jižní Africe - především v Botswaně (37%), Svazijsku (39%), Lesothu (29%) a v dalších zemích.

Na epidemii HIV/AIDS je ve stále větší míře nahlíženo jako na zdravotní, rozvojový a lidskoprávní problém, který úzce souvisí se společenským postavením žen a dívek. Ačkoli je možné se před touto nemocí do velké míry bránit a způsoby prevence jsou známy, podle údajů Společného programu OSN pro AIDS (UNAIDS) žilo v roce 2003 s nákazou HIV/AIDS více než třicet pět milionů dospělých a dva milióny dětí. V loňském roce se nově nakazily další více než čtyři miliony lidí. Největší procento nemocných se nachází na jihu Afriky - především v Botswaně (37%), Svazijsku (39%), Lesothu (29%) a v dalších zemích.

Násilí na ženách

Téměř polovinu všech nemocných tvoří ženy a dívky. V některých částech světa, především v subsaharské Africe, však ženy představují většinu nakažených a tento trend se zrychluje. Zranitelnost žen je dána řadou faktorů. Mezi ty klíčově patří především násilí, ať už se jedná o bití či zneužívání v rámci rodiny nebo i násilí v širší společnosti, které zahrnuje znásilňování, obchod se ženami, obtěžování na pracovišti či nucenou prostituci. Mnoho žen se virem HIV nakazí při znásilnění. Postihování pachatelů vyžaduje politickou vůli i citlivý a zasvěcený postup policie, což v mnoha zemích zcela chybí. Ve Svazijsku, kde je život žen a dívek poznamenán vysokou mírou domácího a sexuálního násilí a také společenskou diskriminací, dosahuje míra nákazy mezi mladými ženami téměř 40 procent. Dle závěrů UNAIDS riziko nákazy v této zemi zvyšují právě sociální normy, které jsou k ženám nepřátelské.

Chudoba a nerovnoprávnost

Chudoba a nemoc HIV/AIDS jsou spolu velmi úzce propojeny. V mnohých společnostech je ženám přiznána pouze podřízená pozice, která v sobě zahrnuje také nevzdělanost a chudobu, ekonomickou nesamostatnost, nedostatečný přístup k informacím, nízkou osobní autonomii a neschopnost rozhodovat o svém životě a sexualitě. Na mužských členech rodiny jsou finančně a materiálně závislé stovky milionů žen, které tak o sobě nemohou aktivně rozhodovat a kvůli nerovnoprávnému postavení nemohou od svých ani partnerů požadovat používání ochranných prostředků. Další milióny afrických žen jsou zaměstnány každodenní péčí o nemocné, umírající a sirotky a nemají prostor pro zlepšení svého postavení.

Tradiční a kulturní praktiky

Riziko přenosu viru HIV na ženy v mnoha zemích zesiluje celá řada praktik, které jsou vysvětlovány kulturními hodnotami a tradicí. Patří mezi ně uzavírání manželství v dětském věku nebo mrzačení ženských pohlavních orgánů, které je rozšířeno v oblastech Afriky a Středního Východu a probíhá často za použití nesterilních nástrojů na skupině děvčat zároveň, takže se virus může šířit z jedné dívky na druhou. Tuto proceduru podstupuje většina žen v provincii Dárfúr na západě Súdánu a v podmínkách právě probíhající konfliktu se jim nedostane žádné lékařské pomoci z toho důvodu, že humanitární organizace jsou zcela vyčerpány potravní nouzí v této oblasti.

Válečné konflikty

K šíření epidemie výrazně přispívají válečné konflikty v mnoha částech světa, neboť v těchto podmínkách je sexuální násilí velmi rozšířeno a naopak prevence a lékařská péče zůstává nedostupná. V Demokratické Republice Kongo mezinárodní organizace vyjednávají s ozbrojenými skupinami o propuštění dětských vojáků. Díky intervenci z počátku tohoto roku bylo propuštěno 36 dívek ve věku 14 až 15 let. Podle zpráv byl virus HIV zjištěn u sedmnácti z nich. Konflikt v této zemi má také zničující dopad na systém zdravotní péče, vybavení nemocnic je často zcela zničeno a chybějí také dostatečné zdroje pro nákup potřebného vybavení k testování krve na přítomnost viru HIV. Méně než 10 procent krve používané k lékařským výkonům je vyšetřeno.

Zodpovědnost žen za zajištění potravy a vody pro rodinu je v průběhu vojenských akcí vystavuje útokům ze strany vojáků. Ve Středoafrické republice tak byly v průběhu vnitřního konfliktu na přelomu let 2002 a 2003 znásilněny stovky žen. V Rwandě a Burundi jsou ženy, které se virem nakazily při násilnostech v průběhu genocidy, vyčleněny na okraj společnosti. "O své nemoci jsem se dozvěděla těsně před porodem mého nejmladšího dítěte v roce 1999. Manžel mě kvůli tomu opustil a já zůstala sama s třemi dětmi, o které se nedokážu postarat. Můj šestiletý syn má zdravotní problémy a je mi jasné, že se také nakazil. Vypadá jako tříleté dítě a podle lékařů má zcela zničené plíce. Snad by mu pomohly antiretroviry, ale na ty nemám dost peněz," řekla pracovníkům Amnesty International HIV pozitivní žena, která byla v průběhu rwandské genocidy opakovaně znásilněna.

Preventivní programy a zdravotní péče pro nemocné

O tom, že prevence nemoci AIDS může být skutečně účinná, svědčí příklad Ugandy, kde díky preventivním opatřením množství nakažených lidí kleslo z 12 procent v počátcích devadesátých let na dnešní 4 procenta.

Proto je třeba zajistit ochranu žen i mužů před násilím v rodině, ve společnosti a také po dobu válečných akcí. Komplexní preventivní programy by měly zahrnovat základní vzdělávání, poskytování informací o sexuálně přenosných nemocech, distribuci ochranných prostředků, testování krve a také přístup k lékařské pomoci pro nemocné včetně distribuce antiretrovirových léků.

Lidé, kteří se virem nakazili, by měli být aktivně zapojeni do přípravy i realizace programů týkajících se HIV/AIDS včetně preventivních a osvětových akcí. V posledních letech začaly také ženy samotné úspěšně usilovat o svá práva a jejich každodenní aktivity začínají přinášet výsledky. K zlepšení situace však bude potřeba pomoci a spolupráce celého mezinárodního společenství, které by mělo zajisti dostatečné finanční, lidské a další zdroje pro potřebné projekty.

Podobné příběhy

11.10.2018

Trestní oznámení na Piťhu kvůli šíření poplašné zprávy ohledně Istanbulské úmluvy


5.10.2018

Nobelova cena za mír: Odvážná práce Denise Mukwegeho a Nadi Muradové zdůrazňuje nutnost bojovat proti beztrestnosti za znásilňování ve válce


16.10.2017

Benzín do ohně či ztráta paměti?

Podpalovat les a zároveň vyznamenávat hasiče za jeho hašení, to nejde. Jak si ale tedy vysvětlit slova prezidenta Zemana, který razantně kritizuje Saúdskou Arábii a obviňuje ji z podpory radikálního islamismu a na druhé straně plně podporuje vývoz zbraní z České republiky do této země - a odmítá i jakoukoliv kontrolu?


26.2.2018

Život s autismem? Není to žádná sranda, ve školce se mi smáli, teď mě respektují, říká Hájek


Tyto webové stránka používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více... Díky za upozornění...