Turecko: Uvěznění akademiků znamená zesílení tlaku na svobodu projevu.

V Turecku došlo k uvěznění několika akademiků za podepsání mírové petice.

Uvěznění 19 akademiků v Turecku představuje další útok na již tak ohrožené právo na svobodu projevu, sdělila Amnesty International.

Vlna zatýkání začala v pátek 15. ledna a byla namířena na akademiky, kteří podepsali petici vyzývající k míru a kritizující turecké vojenské operace na jihovýchodě. Signatáři rovněž na sociálních sítích obdrželi výhrůžky smrtí a prezident Recep Tayip Erdogan je přirovnal k teroristům.

„Vojenské operace, které se konají v době zákazu vycházení, způsobují ohromné utrpení a představují rozsáhlé porušování lidských práv.  Turečtí představitelé by měli poslouchat ty, kteří vyjadřují svůj názor, ne je věznit.“ řekl Andrew Gardner, turecký výzkumník pro Amnesty International.

Vyšetřování jsou cílena na více než 1000 tureckých akademiků, známých pod označením „Akademici za mír“, kteří podepsali petici pojmenovanou „Nebudeme spoluviníky tohoto zločinu“, aby tak poukázali na útoky na jihovýchodě země. Jsou vyšetřováni ze zákonem zakázaného „šíření propagandy podporující teroristická hnutí“ a také za „znevažování tureckého národa“.

Ve svém projevu ze dne 15. ledna mluvil prezident Erdogan o akademicích jako o „nejtemnějších z temných“ a dodal, že „spáchali stejný zločin jako ti, kteří provedli masakry“. V předchozích dnech označil prezident petici za „zradu“ a akademiky označil za „pátý pilíř“ teroristů.

Několik akademiků opustilo své univerzity poté, co obdrželi výhrůžky na sociálních sítích, telefonicky nebo emailem. Nacionalistický vůdce mafie Sedat Peker skupině vyhrožoval slovy „necháme vaši krev téct“ a „ve vaší krvi se budeme koupat“.

„Uvěznění a pronásledování akademiků je zlověstný znak nejistého stavu lidských práv v Turecku. Tito lidé mají stejně jako všichni ostatní nárok uplatňovat své právo na svobodu projevu, aniž by přitom byli označováni za teroristy a bylo jim vyhrožováno vězením či dokonce smrtí. Tato zatčení ve spojitosti s poznámkami prezidenta Erdogana naznačují, že tvrdé zásahy na kurdském jihovýchodě mohou být použity proti komukoli, kdo se odváží kritizovat vládní akce. Naléháme na turecké představitele, aby zastavili zatýkání akademiků, kteří vyjadřují svůj názor, aby upustili od jejich vyšetřování a zajistili jejich bezpečí. Současné chování státních orgánů je pro Turecko krokem zpátky.“ 

Souvislosti

Z důvodu vedení armádních a policejních operací proti Hnutí vlastenecké revoluční mládeže, křídla Strany pracujících Kurdistánu, byl od prosince v některých jihovýchodních částech Turecka zaveden čtyřiadvacetihodinový zákaz vycházení.

V postižených oblastech žije více než 200 000 lidí včetně měst Cizre, Sirnak a města Diyarbakir s oblastí Sur. Někteří nemají přístup k potravinám a zdravotní péči a čelí nedostatku vody a elektřiny. Dle neověřených zpráv bylo od srpna 2015, kdy byl poprvé zaveden zákaz vycházení, zabito více než 150 obyvatel a nejméně 24 vojáků a policistů.

Podobné příběhy

9.3.2016

Startuje první ročník Amnesty International / Febiofest Award

Česká sekce Amnesty International bude letos poprvé na Febiofestu předávat cenu za nejlepší film spojený s problematikou lidských práv. Je věnována ukrajinskému filmaři Olegu Sencovovi, který sedí ve vězení za kritiku ruské anexe Krymu.


7.12.2015

Maraton psaní dopisů 2015

Na Den lidských práv 10. prosince startuje největší lidskoprávní kampaň světa.


16.11.2015

Mediální výstupy specialistů Amnesty

Rozhovory se specialisty AI pro Českou televizi a další média


29.10.2015

Tragické morální selhání: bohaté státy jsou lhostejné ke krutému a nejistému osudu milionů uprchlíků

Amnesty International zveřejnila osmibodový plán jako odpověď na světovou uprchlickou krizi.