Urgentní
akce

AFP via Getty Images

Zatýkání, mučení a věznění protestujících, nálety na civilisty nebo obnovené popravy. Situace v Myanmaru se nezlepšila. Pomůžete?

  Případ

Myanmarská armáda je u moci od vojenského převratu v únoru 2021. V zemi bylo obnoveno provádění poprav a nejméně 16 000 lidí bylo zatčeno. Letecké nálety proti skupinám obyvatelstva způsobily smrt více než 2 300 civilistů a donutily statisíce lidí k opuštění svých domovů. Zahraniční společnosti nadále dováží do země letecké palivo, které armáda zneužívá pro letecké údery. Přidejte se k petici a požadujte zesílení tlaku mezinárodního společenství na Myanmar.

Od vojenského převratu v Myanmaru v únoru 2021 bylo nejméně 16 000 lidí zatčeno a přes 700 000 lidí bylo donuceno opustit své domovy. V polovině července 2022 armáda obnovila provádění trestů smrti – na popravu aktuálně čeká přes sedmdesát odsouzených.

Více než 2 300 mužů, žen a dětí bylo zabito, částečně v následku ilegálních leteckých úderů. Tyto nálety vyvolaly strach napříč společností, donutily celé komunity k přesídlení ze zasažených oblastí a zničily domovy, náboženské budovy, školy a zdravotnická zařízení. Nálety se odehrávají zejména ve státech Kayin a Kayah na východě země. Podle Amnesty International se jedná o systematické kolektivní násilí na etnických skupinách obyvatelstva, což se rovná válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.

Myanmarská armáda je závislá na leteckém palivu, bez něhož není schopná nálety provádět. Zahraniční společnosti ale pokračují s dovozem, pojišťováním, financováním a přepravou leteckého paliva navzdory vážnému riziku, že se ocitne v rukou myanmarské armády. Tyto firmy by měly zvážit dopady svého podnikání na lidská práva, a to právě vzhledem k situaci, která v zemi již řadu měsíců panuje.

„Myanmarská armáda od převratu v roce 2021 páchá rozsáhlá zvěrstva, včetně nezákonného zabíjení, svévolného zatýkání, mučení a nuceného přesidlování civilistů. Tyto zločiny může páchat díky neefektivní mezinárodní reakci na myanmarskou humanitární krizi, která se kvůli tomu nadále zhoršuje,“ uvedla zástupkyně regionálního ředitele Amnesty International Hana Young v reakci na letecké nálety z konce října 2022.

Připojte se k Amnesty International a požadujte:

• Přijetí dalších opatření k zastavení toku všech zbraní a jiných zdrojů používaných myanmarskou armádou k páchání zločinů a porušování lidských práv.

• Zvýšení diplomatického tlaku na Myanmar ze strany států, Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN s cílem zastavit porušování lidských práv myanmarskou armádou a pohnat pachatele k odpovědnosti.

• Zesílení tlaku na členské státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), aby vyzvaly k propuštění všech osob nezákonně zadržovaných myanmarskou armádou, aby stanovily jasný časový plán provádění pětibodového konsenzu ze strany ASEAN a podpořily akce OSN.

• Navýšení humanitární pomoci lidem v Myanmaru nebo prchajícím z Myanmaru, kteří čelí kombinovaným dopadům Covid-19, stejně jako popřevratovým represím proti protestnímu hnutí a zintenzivnění ozbrojených konfliktů.

  Aktuality

  Článek publikován 27.8.2023

Válečné zločiny v Myanmaru pokračují. Rada bezpečnosti OSN znovu požaduje jejich okamžité ukončení

Vojenská junta v Myanmaru stále páchá zločiny na civilistech. Rada bezpečnosti OSN situaci znovu odsoudila a požaduje okamžitý konec humanitární krize a obnovení demokracie.

  Článek publikován 31.1.2023

Předali jsme petici ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému

Předali jsme ministru zahraničních věcí petici za zvýšení diplomatického tlaku na Myanmar ze strany států, Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN s cílem zastavit porušování lidských práv myanmarskou armádou a pohnat pachatele k odpovědnosti.

  Článek publikován 10.1.2023

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci odsuzující situaci v Myanmaru

V prosinci 2022 schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, ve které odsuzuje situaci v Myanmaru. Rezoluce má ovšem mnoho nedostatků, například nezahrnuje embargo na dovoz zbraní do země. Amnesty International požaduje další kroky proti myanmarskému vojenskému režimu a mimo jiné bojuje za zahájení vyšetřování tohoto případu Mezinárodním trestním soudem.

Pozadí

Myanmarská armáda, která si v zemi v posledních letech udržovala moc navzdory civilní vládě provedla v zemi 1. února 2021 převrat. V den, kdy se měl po volbách konaných v roce 2020 úřadu ujmout nový parlament, armáda zadržela legitimně zvolené lídry a znovu se chopila moci. Následně v zemi na jeden rok vyhlásila výjimečný stav, vypnula internet i státní televizi a přerušila telefonní spojení mezi městy. Vojenská televizní stanice Myawaddy TV, které bylo umožněno vysílat, informovala o převzetí moci armádou.

Faktický popřevratový vůdce Myanmaru generál Min Aun Hlain uvedl, že armáda byla nucena převzít moc v zemi kvůli „nelegálním činům“ Národní ligy pro demokracii a její vůdkyně Su Ťij, jež zvítězila v mezinárodně uznávaných volbách – podle armády však volby provázely rozsáhlé podvody a junta je označila za zmanipulované a zfalšované, což odmítli mezinárodní pozorovatelé, včetně těch z Evropské unie. Premiérka Su ťij, prezident Win Myin a někteří další politici byli přesto zatčeni.

Po celé zemi postupně propukly masové protesty, na které ale myanmarská armáda reagovala nepřiměřeným násilím, zatýkáním, únosy a mučením. Vojáci proti pokojným demonstrantům používají střelné zbraně, například lehké kulomety nebo odstřelovací či poloautomatické pušky.

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) uspořádalo 24. dubna 2021 kvůli situaci v Myanmaru pohotovostní summit v Jakartě. Sdružení došlo k pětibodovému konsenzu, kterému byl přítomen i generál Min Aung Hlaing, jenž byl z pozdějších jednání vyloučen. Konsenzus zahrnoval požadavek okamžitého ukončení násilí v Myanmaru, konstruktivní dialog mezi všemi stranami, zvolení speciálního vyslance za ASEAN pro započetí dialogu, předpoklad humanitární pomoci s tím, že vyslanec měl Myanmar navštívit. Od uplynutí summitu je ovšem zřejmé, že tento přístup jako nástroj pro zastavení násilí v zemi selhal.