Urgentní
akce

AFP via Getty Images

Zatýkání, mučení a věznění protestujících, nálety na civilisty nebo obnovené popravy. Situace v Myanmaru se nezlepšila. Pomůžete?

  Případ

Myanmarská armáda je u moci od vojenského převratu v únoru 2021. V zemi bylo obnoveno provádění poprav a nejméně 16 000 lidí bylo zatčeno. Letecké nálety proti skupinám obyvatelstva způsobily smrt více než 2 300 civilistů a donutily statisíce lidí k opuštění svých domovů. Zahraniční společnosti nadále dováží do země letecké palivo, které armáda zneužívá pro letecké údery. Přidejte se k petici a požadujte zesílení tlaku mezinárodního společenství na Myanmar.

Od vojenského převratu v Myanmaru v únoru 2021 bylo nejméně 16 000 lidí zatčeno a přes 700 000 lidí bylo donuceno opustit své domovy. V polovině července 2022 armáda obnovila provádění trestů smrti – na popravu aktuálně čeká přes sedmdesát odsouzených.

Více než 2 300 mužů, žen a dětí bylo zabito, částečně v následku ilegálních leteckých úderů. Tyto nálety vyvolaly strach napříč společností, donutily celé komunity k přesídlení ze zasažených oblastí a zničily domovy, náboženské budovy, školy a zdravotnická zařízení. Nálety se odehrávají zejména ve státech Kayin a Kayah na východě země. Podle Amnesty International se jedná o systematické kolektivní násilí na etnických skupinách obyvatelstva, což se rovná válečným zločinům a zločinům proti lidskosti.

Myanmarská armáda je závislá na leteckém palivu, bez něhož není schopná nálety provádět. Zahraniční společnosti ale pokračují s dovozem, pojišťováním, financováním a přepravou leteckého paliva navzdory vážnému riziku, že se ocitne v rukou myanmarské armády. Tyto firmy by měly zvážit dopady svého podnikání na lidská práva, a to právě vzhledem k situaci, která v zemi již řadu měsíců panuje.

„Myanmarská armáda od převratu v roce 2021 páchá rozsáhlá zvěrstva, včetně nezákonného zabíjení, svévolného zatýkání, mučení a nuceného přesidlování civilistů. Tyto zločiny může páchat díky neefektivní mezinárodní reakci na myanmarskou humanitární krizi, která se kvůli tomu nadále zhoršuje,“ uvedla zástupkyně regionálního ředitele Amnesty International Hana Young v reakci na letecké nálety z konce října 2022.

Připojte se k Amnesty International a požadujte:

• Přijetí dalších opatření k zastavení toku všech zbraní a jiných zdrojů používaných myanmarskou armádou k páchání zločinů a porušování lidských práv.

• Zvýšení diplomatického tlaku na Myanmar ze strany států, Rady bezpečnosti OSN a Valného shromáždění OSN s cílem zastavit porušování lidských práv myanmarskou armádou a pohnat pachatele k odpovědnosti.

• Zesílení tlaku na členské státy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), aby vyzvaly k propuštění všech osob nezákonně zadržovaných myanmarskou armádou, aby stanovily jasný časový plán provádění pětibodového konsenzu ze strany ASEAN a podpořily akce OSN.

• Navýšení humanitární pomoci lidem v Myanmaru nebo prchajícím z Myanmaru, kteří čelí kombinovaným dopadům Covid-19, stejně jako popřevratovým represím proti protestnímu hnutí a zintenzivnění ozbrojených konfliktů.

  Aktuality

  Článek publikován 10.1.2023

Rada bezpečnosti OSN schválila rezoluci odsuzující situaci v Myanmaru

V prosinci 2022 schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci, ve které odsuzuje situaci v Myanmaru. Rezoluce má ovšem mnoho nedostatků, například nezahrnuje embargo na dovoz zbraní do země. Amnesty International požaduje další kroky proti myanmarskému vojenskému režimu a mimo jiné bojuje za zahájení vyšetřování tohoto případu Mezinárodním trestním soudem.

Pozadí

Myanmarská armáda, která si v zemi v posledních letech udržovala moc navzdory civilní vládě provedla v zemi 1. února 2021 převrat. V den, kdy se měl po volbách konaných v roce 2020 úřadu ujmout nový parlament, armáda zadržela legitimně zvolené lídry a znovu se chopila moci. Následně v zemi na jeden rok vyhlásila výjimečný stav, vypnula internet i státní televizi a přerušila telefonní spojení mezi městy. Vojenská televizní stanice Myawaddy TV, které bylo umožněno vysílat, informovala o převzetí moci armádou.

Faktický popřevratový vůdce Myanmaru generál Min Aun Hlain uvedl, že armáda byla nucena převzít moc v zemi kvůli „nelegálním činům“ Národní ligy pro demokracii a její vůdkyně Su Ťij, jež zvítězila v mezinárodně uznávaných volbách – podle armády však volby provázely rozsáhlé podvody a junta je označila za zmanipulované a zfalšované, což odmítli mezinárodní pozorovatelé, včetně těch z Evropské unie. Premiérka Su ťij, prezident Win Myin a někteří další politici byli přesto zatčeni.

Po celé zemi postupně propukly masové protesty, na které ale myanmarská armáda reagovala nepřiměřeným násilím, zatýkáním, únosy a mučením. Vojáci proti pokojným demonstrantům používají střelné zbraně, například lehké kulomety nebo odstřelovací či poloautomatické pušky.

Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) uspořádalo 24. dubna 2021 kvůli situaci v Myanmaru pohotovostní summit v Jakartě. Sdružení došlo k pětibodovému konsenzu, kterému byl přítomen i generál Min Aung Hlaing, jenž byl z pozdějších jednání vyloučen. Konsenzus zahrnoval požadavek okamžitého ukončení násilí v Myanmaru, konstruktivní dialog mezi všemi stranami, zvolení speciálního vyslance za ASEAN pro započetí dialogu, předpoklad humanitární pomoci s tím, že vyslanec měl Myanmar navštívit. Od uplynutí summitu je ovšem zřejmé, že tento přístup jako nástroj pro zastavení násilí v zemi selhal.