© AFP via Getty Images

Válečné zločiny v Myanmaru pokračují. Rada bezpečnosti OSN znovu požaduje jejich okamžité ukončení

  Článek

Vojenská junta v Myanmaru stále páchá zločiny na civilistech. Rada bezpečnosti OSN situaci znovu odsoudila a požaduje okamžitý konec humanitární krize a obnovení demokracie.

V Myanmaru se stále drží u moci vojenská junta, která od převratu v únoru 2021 páchá válečné zločiny a násilí proti civilistům. Na konci července 2023 vláda prodloužila stav ohrožení a odložila volby, které junta původně naplánovala na srpen. Patrně tak přiznává, že nemá podporu obyvatelstva, které proti režimu vede ozbrojený i pokojný protest. 

Vládnoucí režim zároveň zmírnil trest pro Aun Schan Su Ťij, známou demokratickou političku a nositelku Nobelovy ceny míru. Namísto 33 let nyní čelí 27 letům vězení. Jde o první ústupek vojenské junty od začátku její vlády.

Rada bezpečnosti OSN na konci srpna 2023 v nové rezoluci znovu odsoudila „neustávající násilí“ v Myanmaru. Rezoluci schválilo 13 členů, Čína a Rusko se zdržely hlasování. Rada bezpečnosti zopakovala požadavky rezoluce z prosince 2022, protože neproběhl „dostatečný pokrok“: okamžité propuštění všech svévolně zadržovaných vězňů, obnovení demokratických institucí, respektování lidských práv a „demokratické vůle lidu“ a dodržování pravidel právního státu.

Podle zástupce britského vyslance při OSN potřebuje 18 milionů lidí v Myanmaru humanitární pomoc, 15 milionů nemá jistý přístup k jídlu, a 2 miliony byly donuceny utéct ze svých domovů. Připomenuta byla i situace Rohingů.

Vyslanci při OSN zmínili znepokojení zejména nad leteckými nálety, které myanmarská vláda využívá proti civilistům. Podle ředitele Nezávislého vyšetřovacího mechanismu pro Myanmar vzrostl počet válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Jsou silné důkazy, že nálety nepřiměřeně často cílily na civilní objekty, že při vojenských operacích byli hromadně popravováni civilisté, a že domovy civilistů byly hromadně páleny. 

Myanmarský vyslanec při OSN, který byl jmenován předchozí demokratickou vládou, požadoval po Radě, aby schválila zákaz poskytování zbraní, leteckého paliva a finančních prostředků myanmarské armádě.

USA několik dnů před novou rezolucí zpřísnilo sankce proti Myanmaru a rozšířilo sankční seznam proti zahraničním společnostem a osobám pomáhajícím myanmarské armádě získat letecké palivo. Sankce na Myanmar uložily i další státy včetně Evropské unie nebo Velké Británie. 

Aktuální petice

  Myanmar

Zatýkání, mučení a věznění protestujících, nálety na civilisty nebo obnovené popravy. Situace v Myanmaru se nezlepšila. Pomůžete?

Myanmarská armáda je u moci od vojenského převratu v únoru 2021. V zemi bylo obnoveno provádění poprav a nejméně 16 000 lidí bylo zatčeno. Letecké nálety proti skupinám obyvatelstva způsobily smrt více než 2 300 civilistů a donutily statisíce lidí k opuštění svých domovů. Zahraniční společnosti nadále dováží do země letecké palivo, které armáda zneužívá pro letecké údery. Přidejte se k petici a požadujte zesílení tlaku mezinárodního společenství na Myanmar.

 

Aktuální počet podpisů: 1775 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...