V první podzimní den se do Bratislavy sjelo více než 30 českých a slovenských účastníků, kteří se na týden přijeli vzdělávat o lidských právech. Na přípravě prvního „legendárního“ Summer campu se podílely univerzitní skupiny Amnesty International z Banské Bystrice a z Prahy a celý projekt byl realizován díky finanční podpoře programu Mládež v akci.

Složení účastníků campu bylo pestré jak věkově, tak vzděláním. Skupinu tvořili studenti gymnázií, vysokých škol i pracující, které spojoval především zájem o lidská práva. V průběhu týdne nás navštívilo několik hostů, kteří vyprávěli o svých životech či iniciativách. Na téma romské problematiky jsme diskutovali s obyvateli slovenské romské osady Plavecký štvrtok. Jaké to je zužitkovat již neprodejné potraviny a uvařit oběd pro tisíc Pražanů, nám pověděl Adam Podhola, organizátor iniciativy Zachraň jídlo. Program netvořily jen diskuze či filmy o lidských právech, ale dostalo se i na praktickou stránku. Jedním z vrcholů týdne byla totiž námi uspořádaná akce v centru Bratislavy, kde jsme flashmobem upozornili veřejnost na téma násilí na ženách.

O víkendu se počet účastníků rozrostl o dalších dvacet. Jedna část nových účastníků se přijela vzdělávat v lektorských dovednostech, které využijí v připravovaném projektu Amnesty „Fair Play“. Cílem tohoto projektu je prevence rasismu a xenofobie mezi studenty na vybraných základních a středních školách a nízkoprahových centrech v České republice. Druhou část nově příchozích tvořili tzv. živé knihy – lidé se zajímavým životním příběhem, které jsme si mohli coby čtenáři na chvíli „vypůjčit“ v rámci Živé knihovny. Ta funguje podobně jako knihovna obyčejná, ale místo čtení knih si v ní účastníci povídají se zajímavými lidmi. V knihovně bylo k nalezení samé inspirativní čtení, například titul „Speed Rider“ pojednával o studentovi psychologie, Danovi Rampáčkovi, jenž je od malička odkázán na vozík, či „Oživlé sochy“, dech beroucí příběh o nevidomé sochařce Marianně Machalové.

V neděli po evaluaci Summer campu, který utekl jako voda, jsme se rozprchli do všech koutů České republiky a Slovenska, motivováni k osobní aktivitě v oblasti lidských práv. Někteří z nás si dokonce vyzkoušeli přípravu projektu na další ročník, a tak se snad příští rok můžeme těšit na další.