© Amnesty International
Sýrie: Ženy musí hrát aktivní roli při formování budoucnosti země
Článek
Moje tělo moje práva Sýrie publikován 11.3.2019
Amnesty u příležitosti MDŽ upozorňuje na genderově motivované násilí během osm let trvajícího konfliktu v zemi a akcentuje zahrnutí žen do diskusí a rozhodování o budoucnosti.
Nová kampaň, která byla zahájena na Mezinárodního den žen 2019, vybízí veřejnost, aby poslala syrským ženám vzkaz solidarity vyzývající k rovnoměrnému a efektivnímu zastoupení v politickém procesu. Cílem kampaně je zesílit hlasy žen, které hrají zásadní roli jako aktivní členky syrské společnosti tím, že se stanou aktivistkami, nenásilnými protestujícími, organizátorkami humanitární pomoci a zakladatelkami organizací a komunitních center.
„Máme osm let od začátku krize. Syrské ženy v průběhu konfliktu nesmírně trpěly, přesto se nevzdaly a místo toho se stávají každodenními odvážnými hrdinkami. Jsou to politické aktivistky a oznamují zneužívání páchaná těmi, kteří jsou u moci. Mnohé z těchto žen jsou jediným živitelem svých rodin a tím, že směle promluví, riskují své vlastní životy, " upozornil Samah Hadid, ředitel Amnesty International pro kampaně na Blízkém východě.
„Účast žen v politických procesech je zásadní pro dosažení rovnosti žen a mužů a lidských práv pro všechny. Mezinárodní společenství, zejména Írán, Turecko a Rusko, musí vyvíjet tlak na syrskou vládu a ozbrojené opoziční skupiny, aby ukončily sexuální a jiné genderové násilí a diskriminaci. Musí také konzultovat se ženami a zajistit, aby byly účinně zastoupeny v mírových rozhovorech, jednáních, navrhování ústavy a dalších procesech budování míru," dodal.
Amnesty International hovořila s 12 ženskými aktivistkami, které uprchly ze syrského konfliktu a hledaly bezpečnost v sousedních zemích i jinde. Ženy uvedly, jak byly svévolně zadrženy, uneseny a drženy ve špatných podmínkách s omezeným přístupem k základním službám. Také hovořily o tom, jak se jim jejich rodiny po jejich propuštění vyhýbaly, a jak byly obtěžovány a bylo jim vyhrožováno smrtí za jejich humanitární a politický aktivismus. Také jak se snažily zjistit osud svých milovaných, kteří násilně zmizeli nebo byli uneseni.
„Syrské ženy musí být zahrnuty do diskusí o minulosti a budoucnosti své země na místní, regionální i mezinárodní úrovni. Ukončení genderové diskriminace je zásadní pro zajištění odpovědnosti a spravedlivé společnosti v Sýrii," řekl Samah Hadid.
Ženy v rozhovoru s Amnesty vyjádřily obavy, že budou nedostatečně zastoupeny v rozhodovacím procesu o budoucnosti Sýrie. Řekly, že v některých případech byly do těchto diskusí zahrnuty pouze ženy zastupující vládu nebo opozici.
Již od roku 2011 Amnesty dokumentuje genderové násilnosti vůči ženám prováděné syrskou vládou a ozbrojenými opozičními skupinami.
Zjištění organizace ukazují, že ženy zadržené syrskými orgány byly podrobené invazivním bezpečnostním kontrolám při příjezdu do vazebních center, v některých případech i znásilněné. Ženy ve vazbě hlásily, že byly svědky nebo byly vystaveny sexuálnímu obtěžování nebo napadení strážemi. Ženy byly zadržovány společně s muži a hlídány mužskými strážemi. Také jim byl odepřen přístup k lékům na chronická onemocnění.
Amnesty International také zdokumentovala, jak ozbrojené skupiny v Idlibu a Aleppu porušily mezinárodní humanitární právo tím, že unesly ženy a donutily je pracovat v kuchyních v neoficiálních vazebních střediscích, provozovaných ozbrojenými skupinami. Také byly vystaveny tělesným trestům, jako je kamenování a bičování i za domnělé trestné činy jako je mimomanželský sexuální styk.
Aktuální petice
Rania Allabasiová a její rodina: násilné zmizení po vládní razii
Rania byla bez sdělení důvodu unesena i s šesti dětmi. Rania Alabbasiová je v Damašku úspěšnou zubařkou a také vytíženou matkou šesti dětí. V březnu 2013 přišli do jejího domu vládní agenti a odvedli jí manžela. Po dvou dnech se vrátili pro ni a její děti. O nikom z nich dodnes nejsou žádné zprávy. Syrské úřady odmítly poskytnout příbuzným Ranie jakékoli informace o tom, co se stalo a kde se nyní rodina nachází. Její sestra Naila se může jen dohadovat, proč byla rodina zatčena: „Rania nepatřila mezi členy opozičních stran, ani nechodila na demonstrace. Byla zde, aby pomáhala ostatním.“
Aktuální počet podpisů: 653 Náš cíl: 1000
Další zprávy
Marie-Anne Photography
© Chepa Beltran/Long Visual Press