© Amnesty International

Známé Češky s Amnesty na Mezinárodní den žen připomínají sílu běloruských žen

  Článek

Společně se známými ženami českého veřejného života vyjadřujeme solidaritu Bělorusům a Běloruskám, kteří již přes šest měsíců vytrvávají v boji za svobodu své země.

Pět významných ženských osobností českého veřejného života se proto u příležitosti Mezinárodního dne žen (8. března) nechalo vyfotit v rámci globální solidární akce Amnesty. Krysčinu Šyjanok, jednu z lídryň běloruské komunity v Česku doplnila herečka Martha Issová, novinářka Nora Fridrichová, herečka Tereza Těžká a zpěvačka i spisovatelka Tamara Klusová.

V srpnových prezidentských volbách a při následných protestech se běloruskému autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi postavila i trojice žen, které dokázaly do ulic, navzdory tvrdým opatřením, přivést tisíce Bělorusů a Bělorusek. Svjatlana Cichanouská, Veranika Capkala a Maryja Kalesnikava se společně s tisíci dalších aktivních žen a dívek, které se týden co týden, oblečeny většinou v bílém a s květinou v ruce, staly hlavní silou protestů.

Lukašenkův režim se však i přes prvotní šok oklepal a tvrdě zasáhl. Nevídaná policejní brutalita, mlácení obušky, střelba gumovými projektily, mučení, několik mrtvých, přes 30 000 svévolně zadržených. Svjatlana a Veranika byly donuceny uprchnout do exilu, Maria byla unesena a následně uvězněna. Žádná z nich a ani další běloruské ženy to ale nevzdávají.

Role žen se stala jedním z ústředních motivů běloruské prodemokratické opozice již mnoho měsíců před srpnovými volbami. Lukašenkův režim totiž ve své snaze o umlčení především mužů z řad kritiků režimu naprosto podcenil sílu a odhodlání žen. Mnoho dalších žen se při podobných okolnostech okamžitě ujalo vůdčích rolí v rámci hnutí a jasně tím ukázaly, že mohou být pro totalitní režim minimálně stejně nebezpečné, jako jejich mužští kolegové. Některým se podařilo z Běloruska uprchnout a nadále vedou boj za svobodu ze zahraniční, další byly zatčeny a hrozí jim vysoké tresty, mnoho bylo brutálně mláceno, mučeno policií, sexuálně obtěžováno a také jim bylo vyhrožováno odebráním dětí.

„Jsme moc rádi, že se do naší solidární akce zapojily známé ženy našeho veřejného života a věříme, že inspirují ostatní. Čím déle protesty v Bělorusku trvají, tím je bohužel menší jejich mediální pozornost. Proto nám přijde velmi důležité, aby se svět o situaci v Bělorusku nepřestal zajímat. Vyzýváme proto veřejnost, aby se zapojila do naší mezinárodní solidární fotoakce, nejlépe přes amnesty.cz/belorusko,“ říká Erik Bartoš, tiskový mluvčí české Amnesty.

Kromě zapojení do solidární fotoakce je možné podpořit práci Amnesty na běloruské kampani koupí symbolické virtuální květiny. Jen díky Vašim darům můžeme pokračovat v našem úsilí za svobodu a lidská práva pro všechny.

Aktuální petice

  Bělorusko

Letošní Nobelovu cenu za mír získal vězněný běloruský bojovník za lidská práva Ales Bjaljacki. Pomožme mu na svobodu!

Dne 14. července 2021 běloruská policie provedla razii v sídlech několika nevládních organizací a domech jejich čelních představitelů. Terčem policejních prohlídek byla i lidskoprávní organizace Vjasna, která monitoruje politické vězně v zemi a poskytuje jim například právní ochranu. Několik členů, mezi nimi Ales Bjaljacki, předseda a zakladatel Vjasny, právník organizace Uladzimir Labkovič, jeho partnerka Nina Labkovičová (ta byla později propuštěna) a místopředseda Vjasny, Valjantsin Stefanovič, bylo policií zatčeno a jsou ve vazbě.

 

Aktuální počet podpisů: 2698 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...