Náš postoj k těmto represivním činům ruských úřadů se nezměnil a trvá. Následně však byly v hnutí Amnesty vzneseny obavy ohledně označení Navalného jako vězně svědomí - vzhledem k tomu, v minulosti zveřejnil prohlášení, která lze označit jako obhajobu nenávisti či podněcování k ní. Amnesty se rozhodla případ znovu posoudit a provedla důkladnou kontrolu důkazů. Po nezávislém zkoumání jsme dospěli k závěru, že jsme udělali chybu v našem počátečním rozhodnutí označit Navalného vězněm svědomí pouze na základě jeho nespravedlivého zatčení a zadržení. Přikládali jsme nedostatečnou váhu některým jeho předchozím komentářům, které, pokud si je Amnesty vědoma, doposud veřejně neodvolal. 

Došli jsme tedy k závěru, že některé z jeho dřívějších komentářů lze označit jako obhajobu nenávisti, což je v rozporu s naší definicí vězně svědomí. Přijali jsme proto interní rozhodnutí, abychom tento termín u Navalného v budoucnu nepoužívali. To, že se Amnesty rozhodla přestat označovat Alexeje Navalného jako vězně svědomí, však nemá vůbec žádný vliv na to, že Navalnyj byl nezákonně zadržen a stíhán pouze za to, že uplatnil právo na svobodu projevu. Na jeho případu budeme nadále pracovat.