Afghánistán: Tálibán začal s porušováním lidských práv okamžitě, popisuje nový report

  Článek

Tálibán likviduje pokroky, kterých se za posledních dvacet let dosáhlo v lidskoprávní oblasti na území Afghánistánu. Popravuje civilisty a porušuje desítky lidských práv. Uvádí to zveřejněná výzkumná zpráva Amnesty International, Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) a Světové organizace proti mučení (OMCT).

Přestože Talibán ujišťoval veřejnost o tom, že bude respektovat práva Afghánců, zpráva popisuje velkou řadu případů porušování lidských práv.

Tálibán se během prvních pěti týdnů od převzetí moci uchýlil k popravování civilistů a vojáků, kteří se vzdali nebo blokování humanitárních dodávek v údolí Pandžšír. Výrazně krvácí také ženská práva a svoboda projevu.

„Tálibán během pouhých pěti týdnů od převzetí kontroly nad Afghánistánem ukázal, že to s ochranou ani dodržováním lidských práv nemyslí vážně. Vzhledem k převládající atmosféře plné strachu, znásobené nedostatkem mobilního a internetového připojení, představují tato zjištění pravděpodobně jen zlomek toho, co se děje ve skutečnosti,“ uvedla Dinushika Dissanayake, ředitelka Amnesty International pro jižní Asii.

„Během pouhých pěti týdnů od převzetí kontroly nad Afghánistánem Tálibán ukázal, že to s ochranou ani dodržováním lidských práv nemyslí vážně.“

Dinushika Dissanayake, ředitelka Amnesty International pro Jižní Asii

„Rada OSN pro lidská práva musí zřídit silný a nezávislý mechanismus s mandátem dokumentovat, shromažďovat a uchovávat důkazy o probíhajících zločinech a dalších závažných porušováních lidských práv v Afghánistánu.“ dodává Dinushika Dissanayake.


Prostředí strachu pro obránce lidských práv

Útoky na obránce lidských práv jsou od 15. srpna hlášeny takřka denně. Tálibán provádí domovní prohlídky obránců lidských práv a mnozí z nich se proto musí skrývat.
Výzkumníci hovořili s Mahmudem*, afghánským obráncem lidských práv, kterému se podařilo dostat ze země. Mahmud popsal, jak byl ještě v den převzetí moci Tálibánem donucen předat vozidla, vybavení a peníze své organizace. Volající člen Tálibánu znal jeho jméno a varoval ho, že nemá jinou možnost než spolupracovat.
Dva kolegy z jeho nevládní organizace Tálibán fyzicky napadal. Snímky, které sdílel jeden z jeho spolupracovníků a které ověřila Amnesty International a soudní patolog, ukazují typické stopy po bičování na zádech a zažloutlé podlitiny na levé paži oběti.
„Obránci lidských práv, kteří uvízli v Afghánistánu, jsou v reálném ohrožení. Jsou napadáni na všech frontách a Tálibán je považuje za nepřátele. V jejich kancelářích a domovech byly provedeny razie, jejich kolegové byli zbiti. Jsou nuceni se trvale skrývat a žijí pod neustálou hrozbou zatčení, mučení a dalších hrůz. Ti, kterým se podařilo zemi opustit, nyní uvízli ve vojenských táborech nebo v sousedních zemích a nevědí, kde skončí, ani jak budou moci znovu vybudovat své životy, které byly ze dne na den zničeny,“ uvedla Delphine Reculeau, ředitelka programu obránců lidských práv Světové organizace proti mučení (OMCT).

„Mezinárodní společenství musí dodržet své morální a politické závazky a nezklamat lidi, kteří zasvětili své životy obraně lidských práv, genderové rovnosti, právního státu a demokratických svobod ve své zemi. Naopak je musí za každou cenu chránit.“

Delphine Reculeau, ředitelka programu obránců lidských práv Světové organizace proti mučení (OMCT)

Pronásledování novinářů a novinářek

Dvě novinářky z Kábulu, se kterými Amnesty International hovořila, se svěřily s výhrůžkami a zastrašováním, kterým čelily po převzetí moci Tálibánem.
Ayesha, která po varování svého zaměstnavatele uprchla z hlavního města, uvedla, že její rodinu navštívil Tálibán a vyhrožoval jim, když mu oznámili, že Ayesha není doma.
Aadila popsala první dva týdny vlády Tálibánu jako období strachu a nejistoty. Původně se chystala zůstat v Afghánistánu a pokračovat ve své práci, dokud ji Tálibán nepřišel jednu noc hledat domů. Na naléhání příbuzných krátce nato opustila zemi.
Novinář Abdul uvedl, že redaktoři, novináři a další zaměstnanci v médiích dostali od Tálibánu pokyny, že smí pracovat pouze v souladu s právem šaría a islámskými pravidly a předpisy.
„Od pádu republiky jsem se do práce nedostavil. Tálibán přišel do mého domu několikrát, ale vždy jsem se schoval. Od kolapsu je naše kancelář zavřená,“ řekl.

Ženy, dívky a právo protestovat

Mnoho afghánských žen po převratu nosí ze strachu burku, nevycházejí z domu bez mužského doprovodu, aby se vyhnuly násilí a represím. Navzdory nesčetným hrozbám, které nyní ohrožují práva žen, pořádají ženy po celé zemi protesty.
Zatímco některé protesty mohly pokračovat pokojně, mnohé byly Tálibánem násilně potlačeny. Začátkem září bylo přibližně 100 žen na protestu v Kábulu rozehnáno speciálními jednotkami Tálibánu, které střílely do vzduchu a údajně použily i slzný plyn.
Nazir, obhájce lidských práv, vyprávěl Amnesty International, jak jeho přítele Tálibán surově zbil poté, co se začátkem září zúčastnil protestu za práva žen.

„Mezinárodní společenství nesmí zavírat oči před porušováním práv, které páchá Tálibán“.

Juliette Rousselot, referentka programu FIDH pro jižní Asii

„Parwize zadrželi během protestů za práva žen 8. září. Surově ho mučili, a přitom mu dokonce zlomili ruku. Byl převezen do policejního okrsku [číslo okrsku nezveřejněno]. Když ho Tálibán propustil, donutili ho obléknout si nové oblečení, protože jeho oblečení bylo promočené od krve.“
8. září vydalo ministerstvo vnitra, které je nyní pod kontrolou Tálibánu, nařízení zakazující všechny demonstrace a shromáždění v celém Afghánistánu, „dokud nebude rozhodnuto o politice demonstrací“.
„Mezinárodní společenství nesmí zavírat oči před porušováním práv, které páchá Tálibán. Přijetí konkrétních opatření na půdě Rady OSN pro lidská práva nejenže vyšle signál, že beztrestnost nebude tolerována, ale také přispěje k předcházení porušování práv v širším měřítku. To by mělo jít ruku v ruce s podporou probíhajícího vyšetřování u Mezinárodního trestního soudu, aby byla zajištěna odpovědnost za zločiny proti lidskosti a válečné zločiny spáchané všemi stranami,“ uvedla Juliette Rousselot, referentka programu FIDH pro jižní Asii.

*V zájmu ochrany identity osob jsou místo pravých jmen použity přezdívky.  
Celá zpráva v angličtině je k dispozici zde.