© Amnesty International

Zákaz potratů v Polsku má i nadále devastující důsledky. Usilujeme o jeho zrušení

  Článek

Moje tělo moje práva   Polsko publikován 7.2.2022

Dva roky od rozhodnutí polského ústavního soudu omezit přístup k potratům pociťují tamní ženy jeho devastující následky. Učinil totiž téměř všechny možnosti podstoupení interrupcí ilegálními. Loni se proto kvůli porušování lidských práv obrátilo na Evropský soud pro lidská práva tisíce polských žen. Nyní by měl soud začít některé z žalob projednávat.

Polské ženy se snaží skrz zvrácení polského diskriminačního potratového zákona získat zpět spravedlnost i základní lidská práva. Zároveň se jedná o první přímé napadení rozhodnutí polského ústavního soudu z roku 2020. Rozsudek, který nabyl platnosti 27. ledna 2021, totiž učinil potraty v Polsku téměř zcela ilegálními. 

Evropský soud pro lidská práva by měl proto nyní začít projednávat tři z tisíce podaných případů. Polské ženy zažalovaly polský ústavní soud za to, že jim způsobil škodu. Porušuje totiž jejich právo na soukromí i svobodu a ochranu před mučením a zneužíváním. K potratu totiž může žena v Polsku přistoupit pouze v situacích, kdy by mohla být těhotenstvím ohrožena na životě nebo zdraví. Podstoupit ho může také v případě, kdy otěhotněla po znásilnění. V praxi je však i pro ženy spadající pod tyto kategorie téměř nemožné potrat podstoupit. Každý rok proto tisíce žen zkouší získat přístup k potratu v ostatních evropských zemích. Některé využívají také dovážené potratové pilulky nebo nezákonné potraty. „Polské potratové zákony jsou proti mezinárodním a evropským lidskoprávním standardům i veřejným zdravotním pokynům. Znevažují svobodu, důstojnost i zdraví žen,“ okomentovaly situaci přední mezinárodní lidskoprávní organizace.

 

Přidají se i mezinárodní lidskoprávní nevládky 

Polské potratové zákony jsou jedny z nejpřísnějších v Evropě. Společně s Maltou je totiž Polsko jedním ze dvou členských států Evropské unie, které potraty zakázaly. A to i přes rozsáhlé společenské prosby a výzvy, aby tak nečinily. K případům projednávaných u Evropského soudu pro lidská práva se proto rozhodly přidat zásadní informace také známé lidskoprávní organizace. Chtějí tím ukázat dopad, který mají diskriminační potratové zákony na životy i zdraví žen a dívek v reprodukčním věku. 

„Naše soudní intervence usilují o zdůraznění kritických lidskoprávních aspektů polských diskriminačních zákonů. Jsme hrdí, že můžeme podpořit snahu postavit Polsko k přijetí zodpovědnosti za trvající porušování lidských práv,“ dodaly zmíněné organizace. Soudu nabídly důkazy a analýzy založené na mezinárodních lidskoprávních zákonech, závazcích i komparativním evropském právu a pokynech Světové zdravotnické organizace. Mezi organizace, které u evropského soudu podaly žádost o doplnění informací, patří například Amnesty International, Human Rights Watch, Centrum pro reprodukční práva, Mezinárodní výbor právníků, Mezinárodní federace pro lidská práva, International Planned Parenthood Federation European Network, Women Enabled International, Women’s Link Worldwide a Světová organizace proti mučení.


Rozsudek polského ústavního soudu nesplňuje požadavky na spravedlivý proces. Rozsudek navíc vynesl v době, kdy pandemické restrikce ztížily a zdražily vycestování za interrupcí do ostatních států. Polské ženy, a především ty nacházející se ve složitých socioekonomických situacích, se pak při vyhledávání možnosti interrupce musejí často spoléhat na organizace občanské společnosti. Ty však samy mnohdy nemají dost financí na to, aby jim pomohly. Proto také rozhodnutí ústavního soudu podnítilo jedny z největších protestů za ženská práva za poslední dekádu. 

Podle Evropského soudu pro lidská práva i Evropské komise nebyl vynesený rozsudek v souladu s požadavky na spravedlivý proces. Důvodem je nedostatečná nezávislost soudu na polském parlamentu i vládě. Případ totiž před soud předložili členové polského sejmu a následně ho podpořil také generální prokurátor. Organizace bojující za ženská práva navíc poukazují na děsivé vedlejší účinky rozsudku. Lékaři se totiž kvůli němu bojí provádět potraty i v situacích, které zůstávají nadále legální. Lidskoprávní organizace proto apelují na polský ústavní soud, aby rozsudek zrušil a tamní potratové zákony zreformoval. Organizace však musí čelit hrozbě násilí, jelikož několik protestujících bylo po demonstracích polskými úřady trestně stíháno.

Aktuální petice

  Polsko

Aktivistce obhajující právo na bezpečné interrupce hrozí tři roky vězení. Pomůžete?

Obránkyni lidských práv Justyně Wydrzyńské hrozí tři roky vězení pouze za její aktivity a snahu zajistit lidem v Polsku právo na přístup k bezpečným a legálním interrupcím. Polské orgány musejí Justynu zprostit všech obvinění a plně dekriminalizovat přístup k interrupcím v Polsku.

 

Aktuální počet podpisů: 896 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Art For Amnesty - obrazy k prodeji

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...