Maung Sawyeddollah
Myanmar: Meta stále nezaplatila odškodnění Rohingům. Její algoritmy podpořily propuknutí násilí
Článek
Násilná vystěhování Maraton psaní dopisů Myanmar publikován 17.9.2023
Společnost Meta stále nezaplatila Rohingům odškodné. Je si však vědoma role, kterou Facebook sehrál při etnických čistkách této pronásledované menšiny.
Myanmarské bezpečnostní síly zahájily v srpnu 2017 brutální etnické čistky proti muslimům z kmene Rohingya v myanmarském státě Arakan. Algoritmy společnosti Facebook znatelně podmínily rozhoření nenávisti vůči této menšině.
Nenávist vedla k násilí, vypalování vesnic i znásilňování příslušníků menšiny. Více než polovina rohingské populace musela oblast opustit.
„Uplynulo šest let od chvíle, kdy společnost Meta výrazně přispěla ke zvěrstvům páchaným na Rohinzích. Jedná se o jeden z nejhorších příkladů přispění sociálních médií ke krizi v oblasti lidských práv. Společnost Meta ale stále neposkytla Rohingům odškodnění."
- Pat de Brún, vedoucí „Big Tech Accountability" v Amnesty International.
Myanmarské bezpečnostní síly zabily tisíce Rohingů, včetně malých dětí. Znásilňovaly a páchaly další sexuální násilí na rohingských ženách a dívkách, mučily rohingské muže a chlapce ve vazebních zařízeních a vypálily stovky rohingských vesnic. Strach vyhnal více než 700 000 Rohingů do sousedního Bangladéše.
Honba společnosti Meta za ziskem k těmto čistkám výrazně přispěla. Podle interních studií společnosti Facebook z roku 2012 společnost Meta ví o reálných negativních dopadech, které mohou její algoritmy způsobit.
Další výzkum společnosti Meta z roku 2016 ukazuje, že jejich „systémy podněcují problém" extremismu. Následné vyšetřování v roce 2022 prokázalo částečnou zodpovědnost společnosti Meta.
„Naše vyšetřování ukázalo, že algoritmy Facebooku podporují ,angažovanost' a firemní zisky. Podnícením nenávisti přispěly k masovému násilí i k nucenému vysídlení více než poloviny rohingské populace Myanmaru. Je nejvyšší čas, aby se Meta postavila čelem ke své odpovědnosti, zaplatila Rohingům odškodnění a napravila svůj obchodní model, aby se to již neopakovalo."
- Pat de Brún, vedoucí „Big Tech Accountability" v Amnesty International.
Osobní výzva Marku Zuckerbergovi
Rohingský uprchlík Maung Sawyeddollaha, který byl nucen uprchnout z Myanmaru přes vypálené vesnice a pole plná mrtvých těl, nyní žije v největším bangladéšském uprchlickém táboře Cox's Bazar spolu s přibližně milionem svých spoluobčanů. Co by vzkázal společnosti zodpovědné za jeho utrpení?
„Kdybych se setkal s Markem Zuckerbergem a jeho týmem, řekl bych jim: Copak nevidíte, jaké jste nám způsobili utrpení? Opakovaně jsme vás žádali, abyste se pokusili pomoci nám zlepšit situaci... Přesto naše prosby ignorujete. Jde vám jen o zisk?"
- Maung Sawyeddollaha, rohigský uprchlík.
Společnost je povinna chybu napravit
Všechny společnosti mají povinnost dodržovat lidská práva, ať už působí kdekoli na světě. Jedná se o všeobecně uznávaný standard chování, který je stanoven v mezinárodních normách pro podnikání a lidská práva, včetně Obecných zásad OSN a Směrnic OECD pro nadnárodní podniky.
Meta přispěla k závažným nepříznivým dopadům na lidská práva, které utrpěli Rohingové v souvislosti se zvěrstvy ve státě Arakan, a proto má povinnost poskytnout této komunitě účinnou nápravu. To zahrnuje provedení nezbytných změn jejího obchodního modelu, které mohou zajistit, aby se případ neopakoval.
Přečtěte si víc o válečných zločinech v Myanmaru nebo o tom, čemu čelí Rohingové v uprchlických táborech.
Zajímají Vás novinky ze světa lidských práv? Sledujte nás na Instagramu, Facebooku a Twitteru, ať Vám nic neuteče!
Aktuální petice
Pomozte zastavit násilí v Barmě
Během necelých dvou týdnů uprchlo z Barmy do nedaleké Bangladéše více než 250 000 Rohingů. Satelitní snímky ukazují, že byly vypáleny i celé vesnice.
Aktuální počet podpisů: 1931 Náš cíl: 2000
Další zprávy
© Jehad Alshrafi/Anadolu via Getty Images
© Przemysław Stefaniak/Amnesty International