© Eliana Rodgers

Obrana práv uprchlíků a migrantů v digitálním věku

  Článek

publikován 5.2.2024

Digitální technologie rychle mění systémy řízení azylu a migrace po celém světě. Nový dokument Amnesty s názvem Obrana práv uprchlíků a migrantů v digitálním věku popisuje, jak zejména systémy zpracovávající velké množství dat zasahují do lidských práv těch, kteří za hranicemi hledají bezpečí a lepší budoucnost.

Tyto technologie se stále více stávají klíčovým problémem v oblasti lidských práv, protože je státy nasazují způsobem, který je v rozporu s mezinárodními lidskoprávní závazky vůči uprchlíkům a migrantům.

„Šíření těchto technologií představuje riziko udržování a posilování diskriminace, rasismu a nepřiměřeného a nezákonného dohledu nad rasově odlišnými lidmi.“

- Matt Mahmoudi, poradce Amnesty International pro technologie umělé inteligence a lidská práva


Konkrétně se jedná se o třeba o technologie, které umožňují digitální alternativu k zadržení, technologie pro externalizaci hranic, datové softwary, biometrii a algoritmické rozhodovací systémy.

Sledování obličejů a čtení emocí 

Nová zpráva Amnesty také odhaluje, jak konkrétně vlády po celém světě nové technologie v azylových a migračních systémech nasazují.
 
Například úřady ve Spojených státech používají k monitorování migrantů a žadatelů o azyl propuštěných ze zadržení program s názvem ISAP (z angl. Intensive Supervision Appearance Program) a program elektronických monitorovacích zařízení. Jejich nasazení odůvodňují tím, že chtějí migrantům a žadatelům o azyl umožnit propuštění. Tyto produkty však byly v minulosti spojeny s porušováním lidských práv.

Z dostupných informací rovněž vyplývá, že vláda USA podél americko-mexické hranice buduje „inteligentní“ sledovací infrastrukturu, jejíž součástí jsou třeba strážní věže řízené umělou inteligencí. Tím se zvyšuje riziko diskriminace černošských, latinskoamerických a dalších etnicky odlišných komunit.
 
Ve Spojeném království bylo zase ke sledování všech cizinců, kterým hrozí deportace, použito povinné elektronické „označování“ kotníků a bylo také navrženo jejich sledování pomocí chytrých hodinek s technologií rozpoznáváním obličeje.
 
Evropská unie pak nasadila letecký a dronový dohled nad centrální částí Středozemního moře, aby identifikovala lodě s uprchlíky a migranty na moři. Na základě těchto informací koordinovala postup s libyjskými úřady s cílem zabránit migrantům v dosažení evropských břehů.
 
V Maďarsku, Řecku a Lotyšsku byl pilotně spuštěn automatizovaný systém hraniční kontroly, financovaný EU, s názvem iBorderCtrl. Projekt využíval systém umělé inteligence „detekující lži“ k výslechu cestujících, kteří chtěli překročit hranice, a zároveň vyhodnocoval drobné detaily ve výrazu jejich tváře pomocí technologií rozpoznávání obličeje a emocí. Cestující, kteří podle systému odpovídali na položené otázky pravdivě, obdrželi kód, který jim umožnil překročit hranice.
 
Nový dokument Amnesty také ukazuje, že Rakousko, Belgie, Dánsko, Německo, Norsko a Spojené království postupně zavádějí zákony, které umožňují zabavovat telefony patřící žadatelům o azyl za účelem potvrzení jejich výpovědí při vyřizování azylových případů.

Opatření proti diskriminaci  

Správa hranic využívající těchto technologií povede k diskriminaci na základě rasy, etnického původu, národnosti a občanského statusu. Vyloučení dopadne zejména na černošské, muslimské a další etnicky odlišné migranty, žadatele o azyl a uprchlíky.
 
Evropská unie těmito technologiemi navíc prakticky rozšířila své hranice ve Středomoří přes tranzitní oblasti v Africe. Sledovací systémy jí umožňují monitorovat pohyb migrantů téměř na každém kroku.
 
„Digitální technologie posilují hraniční režimy, které mají nepřiměřený dopad na rasově odlišné osoby. Inherentní rasismus je navíc již dnes v mnoha zemích hluboce zakořeněn v systémech řízení migrace a azylu. Těmto technologiím jsou vlastní předsudky a mechanismy, které ohrožují právo na nediskriminaci i další lidská práva " uvedla Charlotte Phillipsová, poradkyně Amnesty International pro práva uprchlíků a migrantů.
 
Všechny země mají přitom za ochranu práv migrantů a žadatelů o azyl odpovědnost. Zpráva Amnesty proto vyzývá státy k opatřením, která by pomohla zlepšení lidskoprávní situace na světových hranicích. Například:

  • chránit práva lidí na cestách tím, že se státy zdrží používání technologií, které jsou v rozporu s lidskými právy, a zajistí, aby digitální technologie řešily systémový rasismus, xenofobii a diskriminaci,
  • zakázat používání nástrojů pro rozpoznávání emocí založených na umělé inteligenci, zejména v souvislosti s migrací, azylem a řízením hraničních kontrol,
  • provádět posouzení dopadů na lidská práva a posouzení dopadů na ochranu údajů před nasazením digitálních technologií,
  • zakázat automatizované systémy pro posuzování rizik a profilování v oblasti migrace a azylu.

Aktuální petice

  Rusko

Ukrajinský lidskoprávní aktivista válečným zajatcem Ruska. Pomůžete Maksymovi Butkevyčovi?

Maksym Butkevyč se jako dobrovolník přidal k ukrajinské armádě, aby bránil svoji vlast. V červenci 2022 se stal ruským válečným zajatcem. Od té doby je odstřižen od světa a ruská média proti němu vedou očerňovací kampaň. V březnu 2023 byl odsouzen v nespravedlivém soudním procesu k třinácti letům vězení za údajné válečné zločiny. Podepište petici a připojte se k boji za jeho okamžité propuštění.

 

Aktuální počet podpisů: 2322 Náš cíl: 3000

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...