© Amnesty International

Výroční zpráva Amnesty přináší aktuální lidskoprávní situaci v Česku

  Článek

  Česká republika publikován 24.4.2024

Nenávist proti uprchlíkům z Ukrajiny, segregace romských dětí ve vzdělávání nebo nerovná práva pro LGBTI+. To jsou hlavní lidskoprávní problémy Česka, které uvádí nová výroční zpráva Amnesty.

Nová výroční zpráva Amnesty mapuje stav lidských práv ve 155 zemích světa. Jejich dodržování i porušování sledovala organizace také v Česku. Podívejte se na její hlavní závěry.

Diskriminace romských dětí

Památník romského a sintského holokaustu v bývalém koncentračním táboře Lety se blíží k dokončení a měl by být otevřen v průběhu roku 2024. Naproti tomu bylo učiněno jen velmi málo pro konkrétní řešení přetrvávající faktické segregace romských dětí ve vzdělávání. (Opatření k etnické desegregaci představilo MŠMT na začátku roku 2024.) 

K ukončení segregace vyzvala Česko také komisařka Rady Evropy pro lidská práva. Tuzemské úřady by podle ní měly vypracovat komplexní strategii na ukončení segregace a lépe podporovat a propagovat stávající osvědčené postupy na začlenění romských dětí. Ty, které navíc trpí zdravotním postižením, pak vyžadují ve vzdělávání kontinuální individualizovanou podporu. Uvedla také, že  je zapotřebí dalšího úsilí při řešení diskriminace Romů v oblastech jako je bydlení, trh práce nebo interakce s policií. 

Práva uprchlíků a migrantů  

V Česku zůstalo po začátku ruské invaze přibližně 350 000 ukrajinských uprchlíků. Na pozadí hospodářské recese a rostoucí inflace byli Ukrajinci vystaveni nenávistným projevům, obtěžování a zločinům z nenávisti. V srpnu byly dokonce ve městě Plasy násilně napadeny dvě ukrajinské uprchlice kvůli své národnosti.   

Ukrajinští uprchlíci se potýkali s překážkami při integraci, včetně jazykových bariér ve školách. Do středoškolského vzdělávání se zapsal jen nízký počet žáků. Přestože míra zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků činila 64 %, jednalo se v drtivé většině o málo placená a nekvalifikovaná zaměstnání.  
Sexuální a genderově podmíněné násilí  

Ratifikace Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) byla projednávána v parlamentu, ale narazila na silný odpor vládních i opozičních politiků, z nichž někteří se uchýlili k dezinformacím. V lednu 2024 odmítl úmluvu ratifikovat Senát. 
Úspěchem však bylo, když Ministerstvo spravedlnosti navrhlo nový zákon, který by do trestního zákoníku zavedl definici znásilnění založenou na souhlasu. Poslanecká sněmovna schválila tuto redefinici znásilnění ve třetím čtení v dubnu 2024. V trestním zákoníku byl do té doby sice použit pojem „domácí násilí“, nicméně nebyl blíže definován. Připravovala se novela občanského a trestního zákoníku, která však nebyla do konce roku předložena parlamentu. 

Práva LGBTI osob  

V parlamentu prošel prvním čtením návrh zákona o rovném manželství. Prvním čtením však prošla i změna ústavy, která definuje manželství jako svazek muže a ženy, což vytváří nejistotu ohledně budoucnosti rovných práv v manželství. (Poslanecká sněmovna v únoru 2024 odmítla ve 3. čtení novelu zákona o manželství pro všechny páry.)  
U transsexuálů, kteří usilovali o právní uznání pohlaví, byla ze zákona stále vyžadována sterilizace, a to navzdory rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva z roku 2017, podle něhož se jedná o porušení lidských práv. Trestní zákoník stále neuznával násilí namířené proti lidem kvůli jejich sexuální orientaci nebo genderové identitě jako trestný čin z nenávisti.   

Sledování a svoboda shromažďování

Ministerstvo vnitra zrušilo rozhodnutí policie neposkytnout informace o tajném používání softwaru pro rozpoznávání obličejů. Ministerstvo čekalo na odpověď policie, která buď informace poskytne, nebo uvede důvod, proč tak neučiní.  

Pokus pražského primátora omezit protestní pochody na hlavní silnici ve městě byl zrušen městským soudem, který uvedl, že tím by bylo bez dostatečného odůvodnění porušeno právo na svobodu shromažďování.  

Aktuální petice

  Česká republika

Lidská práva a principy právního státu musejí být v Evropě chráněny

Lidé v Maďarsku a Polsku čelí v čím dál větší míře omezování svobody projevu, cenzuře médií, omezování nezávislosti soudů, útokům na příslušníky menšin a dalšímu porušování lidských práv nebo oslabování demokratických hodnot.

 

Aktuální počet podpisů: 3246 Náš cíl: 3500

Podepíšu

Všechny petice

Tyto webové stránky používají cookies pro zlepšení uživatelského komfortu, předvyplnění údajů podporovatele. Zjistit více...
Díky za upozornění...